Libor Škácha, Euroskop, 7. 4. 2017
V pátek 31. března se v Bruselu konalo setkání ministrů zahraniční členských zemí NATO. Generální tajemník Jens Stoltenberg zde vyzval alianční státy, aby podnikly kroky potřebné k naplňování dvouprocentního závazku týkajícího se výdajů na obranu. Ministr zahraničí USA Rex Tillerson během setkání ujistil koaliční partnery o trvajícím americkém bezpečnostně-politickém závazku vůči NATO.
Prohlášení k navýšení výdajů Stoltenberg pronesl v situaci, kdy především evropští členové Aliance neplní dvouprocentní kritérium.
Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Handelsblatt prohlásil, že: „Po skončení studené války bylo správné krátit výdaje na obranu. Jestliže jsme však schopni snižovat obranné výdaje při klesajícím napětí, v případě, že napětí roste, naopak musíme být schopni výdaje navyšovat“.
První setkání nových ministrů zahraničí USA a Německo
Důležitým momentem bylo první setkání šéfů diplomacie dvou největších ekonomik NATO. Šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel se v Bruselu poprvé setkal se svým americkým protějškem Tillersonem.
Tillerson hájil výroky prezidenta Trumpa o potřebě navýšit obranné výdaje ze strany evropských partnerů, přičemž zdůraznil, že: „Je nadále neudržitelné, aby USA platily nepoměrně vysokou částku v rámci aliančních výdajů na obranu“.
Příspěvek USA do vojenských kapacit NATO se v současné době pohybuje kolem 70 procent. Tillerson také požadoval, aby Německo dostálo svých závazků a v dlouhodobém horizontu plnilo dvouprocentní závazek.
Německo je k navyšování výdajů opatrné
Sigmar Gabriel, ostatně jako většina německých sociálních demokratů, se k prudkému navyšování armádních výdajů staví spíše skepticky, stejně jako většina německé společnosti.
Obranný rozpočet Německa v současnosti tvoří asi 1,2 procenta HDP (zhruba 35 miliard eur). V případě dvouprocentního závazku by tedy rozpočet dosahoval prakticky 70 miliard eur.
Gabriel takové navýšení komentoval slovy, že: „vyšší výdaje automaticky neznamenají více bezpečnosti“ a dodal, že: „nezná jediného německého politika, který by jej považoval za dosažitelné a vhodné“.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí zemí NATO vyzval členy Aliance k dodržení závazku poskytovat dvě procenta HDP na obranu. Zdroj: čtk
Výdaje na humanitární, rozvojovou a hospodářskou pomoc
Německý ministr zahraničí se během jednání snažil prosadit to, aby do výdajů na obrannou a bezpečnostní politiku nebyly započítávány jen výdaje čistě vojenského charakteru. Gabriel se totiž domnívá, že (spolu)financování humanitární, rozvojové a hospodářské pomoci by se mělo taktéž počítat do výdajů spojených s bezpečností. Německo na tyto nevojenské aktivity vyčleňuje asi 0,52 procenta svého HDP, USA zhruba 0,17.
Jens Stoltenberg tento argument odmítl a poznamenal, že: „nelze spojovat závazek dvou procent na obranu a závazek ve výši 0,7 procenta HDP, který se váže na rozvojovou pomoc“.
Květnový summit zemí NATO
Debaty ohledně obranných výdajů se budou diskutovat i v příštím měsíci. Další schůzka ministrů zahraničí zemí NATO je plánována na 25. května. Současně bude také při této příležitosti otevřeno nové velitelství NATO v Bruselu. Ministr R. Tillerson od této schůzky očekává, že státy se zde jasně vyjádří k tomu, jak do roku 2024 chtějí navýšit své rozpočty tak, aby splňovaly stanovená kritéria.
Obranná spolupráce NATO-EU
NATO a EU tvoří shodně 28 států, přičemž 22 států je členy obou mezinárodních organizací. Užší institucionalizovaná spolupráce začala v roce 2001 a navázala na aktivity z 90. let.
Závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP byl aliančními zeměmi přijat v roce 2006. V současné době jej však z 28 členských zemí plní pouze pět (USA, Velká Británie, Polsko, Estonsko a Řecko). Většina ostatních členských států investuje mezi jedním až dvěma procenty. Státy jako Španělsko, Belgie či Kanada se pohybují dokonce pod hranicí jednoho procenta.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
