09.04.2017
Euroskop
EP a Rada se dohodly na nové podobě energetických štítků, Poslanci odsouhlasili nová pravidla pro uzavírání dohod o plynu, Gazprom navrhuje Komisi, jak zajistit férové dodávky plynu pro střední a východní Evropu
|
EP a Rada se dohodly na nové podobě energetických štítků
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (KOM(2015)341)
|
- EP a Rada 21. 3. 2017 dosáhly dohody v rámci trialogu na podobě revize směrnice o označování energetické účinnosti štítky.
Pozadí
V roce 2016 mělo dojít podle pracovního plánu Komise k předložení několika nových legislativních i nelegislativních iniciativ v oblasti budování energetické unie. V únoru 2016 se dostal do oběhu balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení (více v příspěvku „Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu”, Energie v únoru 2016).
V listopadu 2016 zveřejnila Komise balík návrhů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Komise se zaměřila na energetickou účinnost, posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti obnovitelných energií a na posílení postavení spotřebitelů na trzích s elektrickou energií. Podle tvrzení Komise by měla strategie přinést po roce 2021 177 mld. € nových soukromých i veřejných investic, zajistit v následující dekádě růst hrubého domácího produktu o 1 % a vytvořit až 900 000 nových pracovních míst (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016).
Třemi hlavními prioritami balíku byly energetické úspory, globální vedoucí role EU v oblasti obnovitelných zdrojů a zajištění rovných podmínek pro spotřebitele. Právě v souvislosti s první prioritou efektivního využívání elektrické energie byl zveřejněn návrh revize směrnice o označování výrobků energetickými štítky (více v příspěvku „EP odsouhlasil změnu systému energetických štítků“, Energie v červenci 2016).
Klíčové a sporné body
Po 20 letech fungování by se měli energetické štítky dočkat zásadní změny fungování, která by do systému měla zapojit nové technologie. Štítky by tak nově mohly být vybaveny QR kódy navádějícími spotřebitele k dalším informacím o produktech.
Hlavním a nejviditelnějším bodem revize je změna dosud fungující škály pro hodnocení energetické účinnosti produktů od A+ do A+++. Tato škála by měla být nahrazena přehlednější stupnicí písmen od A po G. Aby bylo zajištěno, že škála štítků bude držet krok s pokrokem v energetické účinnosti, mělo by v budoucnosti dojít k revizi vždy, když 30 % produktů prodaných v EU bude spadat do kategorie A, nebo pokud 50 % produktů bude spadat do kategorií A a B.
Pro zajištění informovanosti zákazníků by měly být informace o produktu dostupné nejen na jeho obalu, ale rovněž v online podobě. Informace o třídě energetické účinnosti by měly být rovněž zahrnuty do propagačních materiálů.
Podle návrhu nařízení by měla Komise dále zajistit vytvoření online databáze produktů, která by obsahovala informace o energetické účinnosti a umožňovala porovnávání produktů tak, aby byla zajištěna maximální transparentnost.
Předpokládaný další vývoj
Kompromisní podoba návrhu musí být nyní schválena na půdě Evropského parlamentu i Rady.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (KOM(2015)341)
- Commission welcomes agreement on clearer energy efficiency labelling rules to empower consumers
- Čistá energie pro všechny Evropany – rozvinutí růstového potenciálu Evropy
Krátce…
Poslanci odsouhlasili nová pravidla pro uzavírání dohod o plynu
|
EP 2. 3. 2017 odsouhlasil rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky, jehož podobu dohodl EP a Rada 7. 12. 2016 (více v příspěvku „EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice“, Energie v prosinci 2016). Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016 (více v příspěvku „Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek”, Energie v únoru 2016). Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.
Gazprom navrhuje Komisi, jak zajistit férové dodávky plynu pro střední a východní Evropu
|
Komise už od května 2015 vyšetřuje ruskou plynárenskou společnost Gazprom kvůli podezření ze zneužívání dominantního postavení na trzích ve střední a východní Evropě. Komise měla námitky kvůli některým obchodním praktikám Gazpromu, které zamezovaly rozvoji volného trhu s plynem v těchto zemích. Jednalo se zejména o klauzule v kontraktech zamezující přeprodávání dodaného plynu do jiných zemí, o to, že země střední a východní Evropy nakupují plyn za vyšší ceny, než je ve zbytku Evropy obvyklé a o to, že Gazprom by mohl zneužít výhody spojené s plynárenskou infrastrukturou, které získal od svých zákazníků zneužitím svého dominantního postavení na trhu. Na základě vyjednávání s Komisí předložil 7. 3. 2017 Gazprom návrh opatření, která by měla zajistit férovější podmínky pro země východní Evropy. Z kontraktů by měla být odstraněna klauzule o zákazu přeprodávání plynu do dalších zemí, plyn by mělo být možně prodávat i do ostatních zemí, které spolu nemají přímé spojení, a to pomocí ruské plynovodní sítě. Přebytečná kapacita plynu v Maďarsku by tak mohla být například přeprodána do Bulharska, kam by poté proudily i skutečné dodávky plynu. Gazprom také slibuje, že ceny plynu by měly být více provázány se západními trhy či cenou LNG. Pokud Komise na návrh Gazpromu přistoupí, může přijmout rozhodnutí, které bude Gazprom zavazovat k dodržování dohodnutých podmínek. V případě, že tomu tak nebude, by Komise mohla firmu pokutovat částkou až do výše 10 % jejího globálního obratu.