09.04.2017
Euroskop
Jak je na tom EU s digitální transformací
|
Jak je na tom EU s digitální transformací
|
- Komise 3. 3. 2017 zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2017. EU dosáhla pokroku, ale mezi nejdůležitějšími digitálními hráči a zeměmi, které vykazují nižší výkonnost, je stále příliš velká mezera.
Pozadí
Index DESI je souborný index k měření pokroku členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti. Index DESI má za cíl pomoci zemím EU určit oblasti, jež vyžadují prioritní investice a opatření, aby byl vytvořen skutečný jednotný digitální trh, který je jednou z hlavních priorit Komise (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015).
Z indexu vyplývá, že EU celkově pokročila a ve srovnání s loňským rokem zlepšila své výsledky v digitální oblasti o 3 procentní body, ale pokrok by mohl postupovat rychlejším tempem a mezi členskými státy existují rozdíly (digitální mezera mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší mírou digitalizace činí 37 procentních bodů ve srovnání s 36 procentními body v roce 2014). Poslední hodnocení bylo zveřejněno v únoru 2016 (více v příspěvku „Jak je na tom EU s digitální transformací“, Informační společnost v únoru 2016).
Klíčové a sporné body
Na špičce indexu DESI jsou Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko, po kterých následují Lucembursko, Belgie a Spojené království. 3 nejlepší digitální hráči v EU jsou na vedoucích pozicích rovněž celosvětově a předstihli Jižní Koreu, Japonsko a USA. Ze zemí EU dosáhly největšího pokroku Slovensko a Slovinsko. I přes mírné zlepšení některé členské státy jako Polsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko ve srovnání s průměrem EU ve svém digitálním rozvoji stále zaostávají.
Konektivita se zlepšila, ale stále nepostačuje k řešení budoucích potřeb. Až 76 % evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení (o rychlosti alespoň 30 Mb/s) a v některých členských státech má velký podíl těchto domácností již přístup k sítím poskytujícím rychlosti 100 Mb/s. Počet předplacených mobilních datových připojení je rovněž na vzestupu: zatímco v roce 2013 mělo připojení předplaceno 58 obyvatel ze 100, v roce 2016 to již bylo 84. Mobilní služby 4. generace (4G) pokrývají 84 % obyvatel EU. To vše ale nestačí k uspokojení rostoucích potřeb týkajících se rychlosti, kvality a spolehlivosti propojení v budoucnosti. EP a Rada nyní projednávají návrhy Komise na přepracování předpisů EU v oblasti telekomunikací a na podporu investic do sítí s velmi vysokou kapacitou (více v příspěvku „Komise požaduje přístup k internetu v celé EU“, Informační společnost v září 2016). Je potřeba navýšit úsilí ohledně harmonizovaného přidělování spektra, které nyní zahrnuje pásmo 700 MHz, aby příští generaci komunikačních sítí (5G) bylo možno všeobecně zavést od roku 2020 (více v příspěvku „Předsednictví dosáhlo dohody s EP o pásmu 700 MHz“, Informační společnost v prosinci 2016). Obce rovněž budou v rámci iniciativy Komise WiFi4EU moci brzy žádat o finanční prostředky na zavedení bezplatného připojení Wi-Fi na veřejných prostranstvích.
EU má více specialistů v digitální oblasti než kdy předtím, ale mezera v dovednostech stále přetrvává. Téměř polovina obyvatel EU (44 %) nemá ani základní digitální dovednosti, jako je používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení. Tento problém řeší Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, která spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery na významném rozšíření zdrojů digitálního talentu a digitálních dovedností.
Obyvatelé EU stále více využívají digitálních služeb. Na 79 % Evropanů používá internet alespoň 1krát týdně, což je ve srovnání s rokem 2016 nárůst o 3 procentní body. Až 66 % z nich nakupuje online (61 % v roce 2013) a 59 % používá internetové bankovnictví (56 % v roce 2013). Komise pracuje na zvyšování důvěry ve svět online. V květnu 2018 vstoupí v platnost nová pravidla EU o ochraně údajů, jež budou doprovázet nová pravidla o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. Od počátku roku 2018 budou Evropané navíc moci využívat své předplacené online služby a sledovat filmy, poslouchat hudbu, hrát videohry a číst e-knihy při cestování v rámci EU (více v příspěvku „Instituce se shodly na online přístupu k předplaceným filmům a televizi v zahraničí“, Informační společnost v únoru 2017). Komise rovněž předložila návrh, který má vysílacím společnostem usnadnit přenášení programů online v jiných členských státech EU (více v příspěvku „Komise modernizuje evropské autorské právo“, Informační společnost v září 2016).
Podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu. Podnikový software pro elektronické sdílení informací využívalo 26 % podniků v roce 2013 a 36 % v roce 2015. Došlo rovněž k mírnému zvýšení objemu elektronického obchodování (ze 14 % malých a středních podniků v roce 2013 na 17 % v roce 2016). Méně než polovina těchto podniků však prodává své výrobky do jiných členských států EU. V roce 2016 navrhla Komise nová pravidla na posílení elektronického obchodování zaměřená na řešení problému zeměpisného blokování, zajištění cenově dostupnějšího a efektivnějšího přeshraničního doručování balíků a posílení důvěry spotřebitelů lepší ochranou a prosazováním pravidel (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016).
Evropané více využívají veřejných služeb online -34 % uživatelů internetu podalo formuláře veřejné správě namísto podání v tištěné podobě elektronicky (nárůst z 27 % v roce 2013). Online je k dispozici stále více služeb. Komise v rámci akčního plánu „eGovernment“ spustí jednotnou digitální bránu, která umožní jednoduchý přístup online k informacím o jednotném trhu, iniciativu k další digitalizaci práva obchodních společností a správy a řízení společností a rovněž aktualizovaný Evropský rámec interoperability.
ČR se řadí na 18. místo Indexu DESI 2017. Ve srovnání s rokem 2016 pokročila v digitální veřejné správě a zůstala stabilní ohledně lidského kapitálu, ale zhoršila se její pozice v jiných dimenzích. ČR má nejlepší výsledky v integraci digitálních technologií v podnicích, a to hlavně proto, že mnoho malých a středních podniků přijaly eCommerce. Největší výzvou v zemi je zlepšit využívání internetových služeb, a to zejména pokud jde e-government a pro zábavu a společenské účely.
Předpokládaný další vývoj
Komise již předložila všechny hlavní iniciativy, které jsou součástí strategie pro jednotný digitální trh. EP a členské státy by měly tyto návrhy přijmout co nejdříve, aby mohla EU v co největší míře využívat digitálních příležitostí. S ohledem na výsledky indexu DESI Komise v květnu 2017 představí přezkum strategie jednotného digitálního trhu v polovině období, v němž nastíní další úsilí nebo legislativní návrhy nezbytné k řešení budoucích úkolů.
Odkazy