Spotřebitelé v březnu 2017

09.04.2017
Euroskop

Komise navrhuje nové označování alkoholu, V roce 2016 se z obchodů odstranilo více nebezpečných výrobků, Komise představila Akční plán týkající se finančních služeb pro spotřebitele, IMCO schválil mechanismus kontroly ochrany zájmů spotřebitele

  • Označování alkoholu by se mělo změnit

  • Nejvíce oznámených nebezpečných výrobků v roce 2016 se týkalo hraček. Většina nebezpečných výrobků pocházela z Číny

  • Spotřebitelé by měli mít přístup k lepším finančním produktům a širšímu výběru po celé EU

  • Spotřebitelé by měli být v EU více chráněni

Komise navrhuje nové označování alkoholu

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů (KOM(2017)58)

  • U alkoholu mají být uvedeny všechny složky a nutriční údaje

  • EU chce zavést nový termín – alkoholická limonáda

  • Některé členské státy mají vlastní právní normy, což roztřišťuje trh

  • Komise chce sjednotit legislativu označování alkoholu

  • Komise 13. 3. 2017 předložila zprávu o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů, která je reakcí na povinnost poskytovat informace o potravinách spotřebitelům.

Pozadí

Problematika zvláštního režimu pro alkoholické nápoje sahá hluboko do historie. Komise v letech 1982 a 1992 předložila návrhy na označování alkoholu, ale Rada s nimi nesouhlasila. Komise následně předložila nový návrh v únoru 1997 a ten byl až v prosinci 2002 zařazen do programu pracovní skupiny. Většina členských států souhlasila s tím, že uvádění složek alkoholických nápojů na etiketách by mělo být více sladěno. Nicméně nebyla zavedena žádná jasná pravidla pro obecné označování složek alkoholických nápojů.

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům č. 1169/2011 zachovává povinný seznam složek a od prosince 2016 zavedlo povinnost uvádět výživové údaje (energetická hodnota a množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli). Na alkoholické nápoje se uvedená ustanovení ovšem nevztahují. Podle stávajících pravidel tedy není u alkoholických nápojů, na rozdíl od jiných potravin, povinností uvádět seznam složek a výživové údaje, přičemž výjimkou jsou složky, které mohou vyvolat alergenní účinky.

Klíčové a sporné body

Představená zpráva hodnotí situaci v dané oblasti a navrhuje možná řešení. Vzhledem k nedostatku právních opatření některé členské státy (Česká republika, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko) přijaly vnitrostátní předpisy, které vyžadují, aby byly u určitých alkoholických nápojů částečně uváděny údaje o jejich složení. Takovéto vnitrostátní iniciativy ovšem přispívají ke zvýšenému riziku, že dojde k roztříštění trhu. Na mezinárodní úrovni norma kodexu Codex Alimentarius pro označování balených potravin neosvobozuje alkoholické nápoje od povinnosti uvádět seznam složek.

Komise nenašla žádné objektivní důvody, které by vysvětlovaly, proč na alkoholických nápojích chybějí informace o složkách a výživové informace. Měla by být vypracována zpráva týkající se požadavků na uvádění informací o energetické hodnotě, a na důvody pro možné výjimky. Komise by měla také posoudit, zda by nebylo vhodné navrhnout definici pojmu „alkoholické limonády“.

Evropská organizace konzumentů piva také vyzvala k tomu, aby se na alkoholických nápojích povinně uváděl seznam složek. Odvětví lihovin zastává názor, že by pro spotřebitele byly užitečné jasnější informace o tom, co jejich nápoj obsahuje, a že by se jim měly poskytovat jednotné informace. Odvětví vína se domnívá, že by si spotřebitelé měli pečlivě vybírat, co vypijí a snědí. Odvětví je odhodláno dobrovolně spotřebitelům poskytovat výživové informace o kaloriích, a výrazně podporuje uvádění informací i jinde než na etiketách.

Pozice ČR

Vláda ČR podporuje iniciativy, jež vedou k poskytování informací spotřebitelům. Z toho důvodu vítá snahu o uvádění informací u alkoholu ve všech členských zemích EU.

Předpokládaný další vývoj

Během roku by měl být vypracován harmonizovaný přístup. Komise posoudí samoregulační návrh, k jehož tvorbě prostřednictvím této zprávy vyzvala. Pokud ho nebude považovat za uspokojivý, zahájí posouzení dopadů s cílem přezkoumat další dostupné možnosti.

Odkazy

V roce 2016 se z obchodů odstranilo více nebezpečných výrobků

  • Ochrana před nebezpečnými výrobky se musí týkat nákupů online i offline

  • Proto se Komise dohodla na spolupráci s internetovými společnostmi, jejímž cílem je odstraňovat oznámené nebezpečné výrobky z jejich internetových stránek

  • Podařilo se také dosáhnout určitého pokroku v souvislosti s Čínou, neboť počet nebezpečných výrobků dovezených z Číny klesá

  • Komise 16. 3. 2017 zveřejnila svou nejnovější zprávu o systému včasného varování před nebezpečnými výrobky. Národní orgány tento systém v roce 2016 využívaly aktivněji a z obchodů odstranily více nebezpečných výrobků.

Pozadí

Systém včasného varování od roku 2003 zaručuje, že se informace o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, které byly kdekoliv v EU staženy z trhu nebo z oběhu, rychle dostanou ke členským státům a Komisi. Díky tomu pak mohou být v celé EU přijata vhodná následná opatření (zákaz/zastavení prodeje, stažení z trhu nebo z oběhu nebo odmítnutí dovozu celními orgány). Do systému je zapojeno 31 zemí (všechny státy EU a Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a funguje díky každodenní a nepřetržité úzké spolupráci mezi členskými státy.

Spolupráce mezi zeměmi se zintenzivnila a členské státy stále častěji využívají systém včasného varování k tomu, aby zajistily promptní odstranění nebezpečných výrobků z trhu. V roce 2016 národní orgány prostřednictvím systému včasného varování sdílely 2 044 oznámení nebezpečných výrobků. Tato oznámení měla za následek 3 824 následných opatření.

Internetové stránky systému umožňují přístup k týdenním aktualizacím oznámení zasílaných národními orgány zapojenými do systému. Každý týden je zaregistrováno přibližně 50 oznámení, která jsou zde zveřejněna, a může si je prohlížet kdokoli. Spotřebitelé a podniky si mohou nastavit upozornění na oznámení individualizovaná na základě konkrétních potřeb a preferencí a sdílet tato oznámení na sociálních médiích.

Klíčové a sporné body

  • V roce 2016 se nejvíce oznámení týkalo hraček (26 %), dále motorových vozidel (18 %) a oděvů, textilií a módních výrobků (13 %). Co se týče rizik, v roce 2016 bylo nejčastěji oznamovaným rizikem nebezpečí úrazu (25 %), následované rizikem chemické závadnosti (23 %).

Většina nebezpečných výrobků oznámených v systému pocházela ze zemí mimo EU. U 53 % nebezpečných výrobků byla jako země původu uvedena Čína (1 069 oznámení). V porovnání s rokem 2015, kdy se výrobků z Číny týkalo 62 % oznámení, došlo tedy v roce 2016 k poklesu podílu takovýchto oznámení. Celkem 468 oznámení se týkalo nebezpečných výrobků evropského původu (23 %). Spojené státy byly v roce 2016 jako země původu uvedeny u 102 oznámení (5 %) a Turecko v 53 případech (2,6 %). U 158 oznámených výrobků (8 %) nebyla země původu známa.

  • Vzhledem k tomu, že spotřebitelé stále častěji nakupují online, mnohé z výrobků oznámených v systému včasného varování se prodávají na online platformách nebo na internetových tržištích. V roce 2016 se jich týkalo 244 oznámení. Několik členských států již za účelem řešení tohoto problému zřídilo specializované týmy, které se věnují monitorování internetových stránek a sledování nebezpečných výrobků prodávaných online.

Kromě toho společnosti Amazon, eBay a Alibaba souhlasily s tím, že pokud regulační orgány EU takové výrobky odhalí, podniknou kroky k jejich odstranění ze svých internetových stránek.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude pokračovat ve spolupráci s čínskými orgány, a to prostřednictvím výměny informací o nebezpečných výrobcích, v jejichž případě zasáhnou přímo „u zdroje“. Nadále bude spolupracovat rovněž s internetovými obchody a bude se zasazovat o to, aby proti nebezpečným výrobkům zasahovaly. Komise také připravuje praktické pokyny pro dozor nad trhem s výrobky prodávanými prostřednictvím internetu, které by měly pomoci příslušným orgánům při provádění kontrol.

Odkazy

Komise představila Akční plán týkající se finančních služeb pro spotřebitele

Akční plán finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr (KOM(2017)139)

  • Předkládaný Akční plán se zaměřuje na lepší produkty a širší výběr pro evropské spotřebitele

  • Spotřebitelé by měli mít přístup k nejlepším produktům nejen ve své vlastní zemi, ale v celé EU

  • Zároveň chce Komise prozkoumat plný potenciál technologií, které jsou k dispozici a mají potenciál změnit k lepšímu finanční sektor i způsob, jakým lidé finanční služby využívají

  • Komise 23. 3. 2017 předložila akční plán, který má spotřebitelům umožnit snazší přístup k rozmanitější škále finančních služeb v celé EU. Zaměřuje se zejména na technologie, protože integrovanějšího trhu s finančními službami lze dosáhnout právě inovačními službami on-line.

Pozadí

Pokud jde o finanční služby, zavázala se Komise posílit hospodářskou soutěž a zvýšit výběr tak, aby spotřebitelé mohli využívat nižších cen a vyšší kvality bez ohledu na to, zda finanční služby (bankovní účty, pojištění automobilů nebo peněžní převody), nakupují v zahraničí nebo doma. Cílem akčního plánu je odstranit vnitrostátní překážky, protože v současnosti si finanční služby z jiného členského státu EU pořizuje pouze 7 % spotřebitelů. Všichni spotřebitelé by měli mít možnost vybrat si ze široké škály finančních služeb po celé EU a za své peníze obdržet tu nejlepší hodnotu. Zároveň by si měli být jisti, že jsou dobře chráněni. Poskytovatelé finančních služeb by rovněž měli mít možnost požívat všech výhod, které trh EU přináší.

EU již přijala řadu opatření k vytvoření jednotného trhu v oblasti finančních služeb pro spotřebitele, jako je směrnice 92/2014 o platebních účtech, která zlepšuje transparentnost bankovních poplatků a usnadňuje převody bankovních účtů, a strategie Komise pro jednotný digitální trh, která by měla posílit přístup k digitálním produktům a službám. V akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů se Komise zavázala rozvíjet v celé EU silnější kapitálové trhy a rovněž zlepšit přístup k retailovým investičním produktům. S cílem identifikovat zbývající překážky zahájila Komise v prosinci 2015 konzultaci k zelené knize, která se zaměřila na trh s finančními službami pro spotřebitele po celé Evropě (jako jsou pojištění, hypotéky, úvěry, platby a bankovní účty).

Klíčové a sporné body

Komise v Akčním plánu určila 3 hlavní oblasti, jejímž výsledkem by mělo být přiblížení se skutečně jednotnému trhu pro finanční služby:

  • Zvýšení důvěry a posílení postavení spotřebitelů při nákupu služeb doma nebo z jiných členských států – např. snížení poplatků za přeshraniční transakce s měnami jinými než euro a kroky k transparentnějším cenám pojištění za pronájem automobilů.
  • Omezení právních a regulačních překážek, s nimiž se potýkají podniky, které se hodlají prosadit v zahraničí. Například tím, že budou vypracována společná kritéria pro posuzování bonity a usnadněna předávání údajů mezi registry úvěrů.
  • Podpora rozvoje inovativního digitálního světa, v jehož rámci je možné překonat některé z existujících překážek na jednotném trhu. Ve spolupráci se soukromým sektorem např. může být zajištěno, jak by se dala využívat elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru pro ověřování totožnosti zákazníků. Bude rovněž sledována obvyklá praxe poskytovatelů digitálních služeb a rozhodnuto, zda je třeba aktualizovat pravidla týkající se prodeje finančních služeb na dálku, kupříkladu on-line nebo telefonicky.

Komise chce tomuto evropskému odvětví pomoci, aby mohlo svobodně působit v celé EU a aby bylo konkurenceschopné, a proto se hodlá zaměřit na tři hlavní zásady:

  1. Neutralita technologií, tj. aby se tatáž pravidla uplatňovala na tradičně prodávané produkty a služby (např. prostřednictvím poboček) i na ty, které jsou prodávány digitálně. Tím by se měla zajistit inovace a rovné podmínky.
  2. Proporcionalita, tedy aby pravidla byla vhodná pro různé modely podnikání, velikosti podniků a činnosti regulovaných subjektů.
  3. Lepší integrita, která má spotřebitelům zajistit transparentnost, ochranu a bezpečnost.

Jako první krok Komise vyzývá všechny zainteresované strany, aby se zapojily do konzultace FinTech. Cílem této konzultace je získat bezprostřední informace o vlivu nových technologií na celý finanční sektor. Konzultace pomůže posoudit, zda jsou pravidla EU v oblasti regulace a dohledu přiměřená a jaké další kroky mohou být potřeba.

Odkazy

Krátce…

IMCO schválil mechanismus kontroly ochrany zájmů spotřebitele

  • EU chce více kontrolovat zájmy spotřebitelů, a to zejména u přeshraničních obchodů

  • Vymáhání práv spotřebitelů má být ve všech státech EU stejné

IMCO 21. 3. 2017 schválil poměrem 33:2:1 návrh nařízení na ochranu spotřebitelů. Komise provedla externí hodnocení fungování nařízení č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (SOOS), které bylo zahájeno v roce 2012. Následovala veřejná konzultace (2013–2014), dvě zprávy vydané v letech 2009 a 2012 a zpráva Komise o fungování systému nařízení SOOS z roku 2014. Posouzení dopadů, jehož cílem bylo posoudit potřebu legislativního návrhu, bylo provedeno v roce 2015. Strategie jednotného digitálního trhu, kterou Komise přijala v květnu 2015, avizovala, že Komise předloží návrh na revizi nařízení SOOS s cílem vyvinout účinnější mechanismy spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů EU na ochranu zájmů spotřebitele. Strategie jednotného trhu přijatá Komisí v říjnu 2015 zdůraznila úsilí Komise na vymáhání dodržování unijních právních předpisů. Předložený návrh modernizovaného nařízení je součástí pracovního programu Komise na rok 2016, a vychází ze zkušenosti s posílenou spoluprací v rámci sítě SOOS od roku 2007 (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016). Obecným cílem návrhu je vypracovat moderní, účinný a účelný mechanismus SOOS, který sníží újmu pro spotřebitele způsobovanou přeshraničním a rozsáhlým porušováním unijního spotřebitelského práva. Zejména se jedná o snižování výskytu situací, kdy nejsou významná přeshraniční a rozsáhlá porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele detekována či dostatečně řešena prostřednictvím rámce SOOS, a o zajištění, aby orgány zabývající se ochranou spotřebitele přijímaly s ohledem na stejné nekalé praktiky stejné závěry. Nyní by měla začít trojstranná jednání s Komisí a Radou o konečné podobě legislativního aktu.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality