Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2017

EP žádá Komisi o reciproční opatření v rámci vízové politiky vůči USA

EP 2. 3. 2017 přijal usnesení o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti. Občané Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska stále nemohou vstoupit na území USA bez víz, zatímco američtí občané mohou cestovat do všech zemí EU v rámci bezvízového styku. Dle EP má Komise zákonnou povinnost přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily vízovou povinnost pro občany některých členských států EU, a to ve lhůtě 24 měsíců od data zveřejnění oznámení v tomto smyslu, přičemž tato lhůta uplynula v dubnu 2016. V dubnu 2014 byla Komise informována, že 5 zemí neplní své závazky vůči EU, pokud jde o reciprocitu bezvízového styku: Austrálie, Brunej, Kanada, Japonsko a USA. Austrálie, Brunej a Japonsko nicméně zrušili vízovou povinnost pro všechny občany EU a Kanada tak hodlá učinit v prosinci 2017. USA zatím o snaze zrušit vízovou povinnosti neinformovaly, což je hlavní důvod pro usnesení EP.

Třetí zpráva o pokroku rámce pro migrační partnerství

Komise 2. 3. 2017 představila třetí zprávu o pokroku dosaženém v rámci pro migrační partnerství a první kroky přijaté k provádění opatření na trase přes centrální Středomoří. V 5 prioritních zemích Afriky – Etiopii, Nigeru, Nigérii, Mali a Senegalu – byl zaznamenán určitý pokrok, ale přesto je nutné zesílit úsilí. Prioritou zůstává řízení migračních toků na trase vedoucí přes centrální Středomoří, přičemž v roce 2017 bylo na projekty týkající se migrace uvolněno 200 mil. €, zejména v Libyi. Cílem je snížit počet překročení hranic a pokračovat v záchraně životů na moři, intenzivnější boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení, podpora asistovaných dobrovolných návratů a řízení migračních toků přes jižní libyjské hranice. Došlo k zesílení koordinace s mezinárodními partnery, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a International Organization for Migration (IOM). Například s IOM byla podepsána smlouva v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, jejíž náplní je provádění humanitární repatriace a reintegrace, která by se zpočátku měla dotknout 5 tis. migrantů v Libyi. V prosinci 2016 bylo v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku schváleno celkem 42 nových programů v hodnotě 587 mil. €. Celkem již bylo přijato 106 projektů přesahujících částku 1,5 mld. €. Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve 26 zemích a v současné době alokoval více než 2,5 mld. €, včetně 152 mil., které doposud přislíbily členské státy EU a jiní dárci. Doposud byl v roce 2017 asistovaný návrat nabídnut 560 migrantům, kteří zůstali v Libyi. V rámci operace Sophia byl dokončen první balek výcvikových kurzů pro 93 členů libyjské pobřežní stráže a příslušníků námořnictva, přičemž již bylo zahájeno provádění druhého balíku. Komise tyto snahy doplňuje rozšířením specializovaného výcviku pro libyjskou pobřežní stráž a námořnictvo, který zajišťuje operace Seahorse. Do července 2017 je naplánováno 15 nových výcvikových kurzů.

Rada hodnotila pokrok v provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany

Rada 6. 3. 2017 schválila koncepční poznámku týkající se schopností operačního plánování a vedení misí a operací SBOP. Poznámka obsahuje opatření ke zlepšení schopnosti EU efektivněji s využitím stávajících struktur. Cílem je posílení součinnosti mezi civilní a vojenskou oblastí. Krátkodobým cílem je zřídit v rámci Vojenského štábu EU v Bruselu útvar schopnosti vojenského plánování a provádění (MPCC), který by měl být na strategické úrovni odpovědný za operační plánování a vedení vojenských misí bez výkonných pravomocí. Nově zřízený útvar MPCC by měl fungovat souběžně a koordinovaně s útvarem schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC). Ředitelem útvaru MPCC by měl být generální ředitel Vojenského štábu EU, který by měl vykonávat funkce velitele mise v případě vojenských misí bez výkonných pravomocí včetně 3 výcvikových misí EU nasazených ve Středoafrické republice, v Mali a Somálsku. Rada se také dohodla na tom, že je třeba pokračovat v práci na inkluzivní stálé strukturované spolupráci vycházející z modulárního přístupu. Ta by měla být otevřena všem členským státům, které jsou ochotny přijmout nezbytné přísné závazky a splnit stanovená kritéria. Rada vítá myšlenku pravidelných specializovaných zasedání ministrů obrany, zpočátku 1x za 2 roky a častěji, bude-li tak rozhodnuto. Provádění globální strategie EU zahrnuje i další úsilí zaměřené na posílení odolnosti a vytvoření integrovaného přístupu ke konfliktům a krizím, posílení provázanosti vnitřních a vnějších politik, aktualizaci stávajících nebo vypracování nových regionálních a tematických strategií a intenzivnější úsilí v oblasti veřejné diplomacie.

Země, které nepřijímají uprchlíky, by neměly dostávat peníze z EU

Poslankyně Cecilia Wikströmová (ALDE, SE) 8. 3. 2017 představila pozměňovací návrh k revizi dublinského nařízení. Jedná se o první reakcí na návrh Komise , který byl předložen v květnu 2016. Dublinské nařízení určuje, který členský stát je odpovědný za zpracování žádosti o azyl a představuje základní kámen azylového systému EU, který je v současné době prochází modernizací. C. Wikströmová představila svůj návrh zprávy před výborem LIBE a nastínila několik změn: (1) Zamítnutí návrhu na solidární příspěvek v případě odmítnutí žadatele o azyl. Pokud členský stát odmítá podílet se na systému relokace, tak by neměl mít možnost získat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů. (2) Přesun žadatelů o azyl do jiných zemí EU by měl být automaticky spuštěn, když země dosáhne 100 % svého přiděleného podílu (ne 150 %, jak navrhuje Komise). (3) Slučování rodin by mělo být rychlejší se zvláštním zaměřením na děti.( 4) Žadatelé o mezinárodní ochranu by měli mít možnost zaregistrovat se jako skupina (maximálně 30 osob) při příchodu do Evropy. Ti by měli být poté relokováni společně. Poslanci se mohli k návrhu C. Wikströmové vyjádřit do 23. 3. 2017. Poté by mohlo začít neformální jednání s Radou s cílem dosáhnout dohody o konečné podobě návrhu.

Revizi směrnice o střelných zbraních schválil EP

EP 14. 3. 2017 schválil poměrem 491:178:28 novelu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Návrh, který byl kompromisním zněním z trialogu uskutečněného v prosinci 2016, zavádí přísnější kontroly zbraní ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivovaných zbraní, současně však poskytuje i prostor pro výjimky udělované členskými státy s cílem respektovat práva současných zákonných vlastníků (více v příspěvku „Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Návrh musí být ještě formálně schválen Radou. Členské státy budou poté mít 15 měsíců ode dne vstupu směrnice v platnost, aby provedly nová pravidla ve vnitrostátním právu a 30 měsíců, aby zavedly systémy registraci pro sledování a identifikování zbraní.

Poslanci objasnili svůj postoj k budoucnosti obrany

EP přijal 16. 3. 2017 poměrem 360:212:48 usnesení o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky – možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva. Usnesení vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Radu a členské státy, aby zajistily soudružnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti, aby k těmto oblastem přistupovaly na základě globálního a komplexního přístupu a aby využívaly všechny možnosti, jež skýtá Lisabonská smlouva, zejména pak mechanismy o stálé strukturované spolupráci a o provádění misí SBOP skupinou členských států, s cílem dosáhnout rychlejšího, účinnějšího a flexibilnějšího provádění misí a operací. Pravidla pro spolupráci v rámci stálé strukturované spolupráce by měla být jasněji vymezena. K Evropské obranné agentuře (EDA) a ke stálé strukturované spolupráci by se mělo přistupovat jako k institucím EU sui generis, jako je tomu v případě Evropské služby pro vnější činnost. Dle poslanců je stále zapotřebí vytvořit formát Rady ve složení pro obranu za předsednictví místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, aby koordinovala provádění SBOP a zajistila její větší efektivnost. EP se rovněž domnívá, že je nezbytné zvýšit státní výdaje na obranu na 2 % HDP, což by to znamenalo najít navíc 100 mld. € pro obranu do konce příštího desetiletí. Dle poslanců je třeba vést také důkladnější diskuse o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti SBOP.

EU zahájila vzdělávací program pro 230 tis. uprchlíků

Komise 16. 3. 2017 zahájila dosud největší humanitární program pro vzdělávání v mimořádných situacích. Podpora by měla plynout pro více než 230 tis. uprchlíkům v Turecku. Celkově 34 mil. € z CCTE (Conditional Cash Transfer for Education) by mělo být poskytnuto od května 2017 rodinám uprchlíků, jejichž děti pravidelně chodí do školy. Projekt by měl být realizován ve spolupráci s UNICEF za podpory turecké vlády. Partnerem by měl být také turecký Červený půlměsíc. Nový projekt vzdělávání navazuje na program ESSN (Emergency Social Safety Net), který byl zahájen Komisí v září 2016 a díky kterému mohli uprchlíci prostřednictvím debetní karty platit za základní potřeby, jako je jídlo a přístřeší. Turecko je v současné době hostitelem pro více než 3 mil. uprchlíků a téměř 1/2 z nich jsou děti.

Žadatelů prvně žádajících o azyl bylo v roce 2016 méně

Eurostat 16. 3. 2017 vydal zprávu hodnotící počet žadatelů prvně žádajících o azyl. V roce 2016 žádalo o mezinárodní ochranu 1,204 mil. osob, což je číslo o něco menší než v roce 2015 (1,257 mil.), ale téměř 2krát vyšší než v roce 2014 (563 tis.). Ze Sýrie pocházelo 335 tis. osob, z Afghánistánu 183 tis. osob a z Iráku 127 tis. osob, což představuje o něco více než polovinu všech prvních žádostí. V Německu požádalo o azyl 6 z 10 žadatelů žádajících poprvé o mezinárodní ochranu. Na druhém místě v počtu žadatelů byla Itálie (121 tis. – 10 %) následována Francii (76 tis. – 6 %) a Řeckem (50 tis. – 4 %) a Rakouskem (40 tis. – 3 %). Počet poprvé žádajících o azyl nejvíce vzrostl v porovnání s rokem 2015 v Řecku (+ 339 %), v Německu (+ 63 %) a v Itálii (+ 46 %). Naproti tomu největší pokles byl zaznamenán v severských členských státech – ve Švédsku (-86 %), ve Finsku (-84 %) a v Dánsku (-71 %). Výrazný pokles byl zaznamenán také v Maďarsku (-84 %), Belgii (-63 %), Nizozemí (-55 %) a v Rakousku (-53 %).