Tereza Chlebounová, Euroskop, Evropská komise, 11. 4. 2017
Evropská komise v pondělí představila přehled, který srovnává efektivitu, kvalitu a nezávislost soudnictví v jednotlivých státech EU. Srovnání, které Komise vydala letos již popáté, by mělo zemím pomoci zlepšit soudní systém. Z analýzy vyplývá, že evropské soudy rozhodují rychleji a občané EU pozitivněji hodnotí jejich nezávislost.
Srovnání soudních systémů má poukázat na případné nedostatky, ale také na zlepšení nebo osvědčenou praxi v členských státech. Letos se zaměřilo i na nové aspekty fungování soudnictví, například na dostupnost právní pomoci pro osoby ohrožené chudobou. Poprvé také monitoruje délku soudních řízení v případech týkajících se praní špinavých peněz.
„Páté vydání srovnávacího přehledu EU o soudnictví potvrzuje, že účinné systémy soudnictví jsou zásadní pro prohloubení důvěry v to, že na jednotném trhu panuje prostředí příznivé pro investice a podnikání,“ uvedla k tomu Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů.
Soudy rozhodují v občanských a obchodních sporech rychleji
Ze závěrů srovnání vyplývá, že doba, kterou soudy potřebují k rozhodnutí v občanských a obchodních sporech se během posledních pěti let zkrátila. Nejrychleji se tyto spory řeší v Lucembursku, kde soudní řízení zabralo v roce 2015 v průměru 86 dní, zatímco v Česku trvalo průměrně 159 dní.
Průměrná doba potřebná k prvnímu rozhodnutí v občanskoprávních, obchodních, správních a dalších soudních sporech v České republice vzrostla ze 115 dní v roce 2010 na 164 dní v roce 2015. Celoevropským trendem je přitom naopak zrychlení řízení.
Délka občanskoprávních a obchodních sporů se v EU v posledních letech snížila. Verikální osa udává počet dnů do prvního rozhodnutí soudu v těchto případech. Zdroj: Evropská komise.
Řízení v trestném činu praní peněz může trvat až tři roky
Analýza ukázala, že délka řízení se mezi státy výrazně liší při vymáhání práva v trestných činech souvisejících s praním peněz. V nejrychlejším Estonsku trvalo řízení v roce 2015 průměrně 82 dní, zatímco v Maďarsku se jednalo o tři roky (1112 dní).
Velké rozdíly vykazují státy také při řešení sporů v oblasti ochrany spotřebitele, v roce 2015 bylo rozpětí od 21 dní v Rumunsku po 729 dní v Portugalsku. Česko se nachází se 134 dny zhruba uprostřed. Výzkum zároveň upozorňuje, že mnohé spotřebitelské otázky řeší přímo orgány pro ochranu spotřebitele a nikoliv soudy.
Chudší lidé mají omezený přístup ke spravedlnosti
Ze srovnání vyplývá, že méně majetní občané EU mají pouze omezený přístup ke spravedlnosti. V Bulharsku nebo na Kypru nemají lidé s příjmem pod prahem chudoby v určitých typech sporů nárok na žádnou právní pomoc.
Studie také odhalila, že využívání nástrojů komunikačních a informačních technologií pro komunikaci mezi soudy a advokáty je stále nedostatečné. Více než polovina států EU například velmi omezeně využívá možnosti elektronického podpisu.
Občané EU vnímají nezávislost soudů pozitivněji
Podle průzkumu vnímají občané ve srovnání s předchozím rokem pozitivněji nezávislost soudů. Ve dvou třetinách států se vnímání veřejnosti zlepšilo nebo zůstalo stejné. Od roku 2010 se zlepšuje obrázek soudnictví také v očích podniků.
V České republice označilo 45 % obyvatel úroveň nezávislosti soudnictví jako dobrou či výbornou, za špatnou nebo velmi špatnou ji považuje 40 %. Vnímání se tak oproti předchozímu roku nijak zásadně nezměnilo.
Občané EU hodnotili v průzkumu nezávislost svých soudů a soudců. Modré odstíny ukazují pozitivní hodnocení, růžové negativní. Světlejší sloupec zobrazuje výsledky za rok 2016, tmavší sloupec výsledky z roku 2017. Zdroj: Evropská komise.
Nezávislosti soudů škodí podle veřejnosti zásahy politiků
Nejhůře hodnotí nezávislost svého soudnictví Slováci. Pouze 22 % situaci vidí jako dobrou či výbornou, zatímco 59 % dotázaných ji vnímá jako špatnou nebo velmi špatnou.
Lidé, kteří nevnímají nezávislost soudů a soudců jako dostatečnou, uváděli jako hlavní důvod zásahy nebo tlak ze strany vlády a politiků.
Závěry srovnávacího přehledu 2017 jsou zohledňovány v rámci hodnocení jednotlivých zemí během evropského semestru. Ten slouží ke koordinaci hospodářských politik v EU. Mezi priority evropského semestru patří i zlepšování účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví.
Podrobná zpráva je k dispozici zde, všechny grafy s číselnými hodnotami jsou k nalezení zde.
Autor: Euroskop
