Jaká bude Francie po prezidentských volbách?

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 27. dubna proběhl další seminář Eurocentra Praha, tentokrát věnovaný prezidentským volbám ve Francii. Jako řečníci vystoupili doc. PhDr. Michel Perottino, Ph. D., vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.

Národní fronta je etablovaná strana

Michel Perottino na úvod stručně shrnul vývoj francouzského politického systému v rámci tzv. Páté republiky. Připomněl, že Charles de Gaulle byl do svého prvního volebního období zvolen nikoli přímo, ale sborem volitelů. Přímé volby existují ve Francii až od roku 1965. Poloprezidentský systém znamená mimo jiné, že ve Francii je silné postavení prezidenta, ale zároveň se konají klasické parlamentní volby a může tedy dojít k tomu, že většina v parlamentu může být z odlišného politického tábora než prezident. V takovém případě vzniká tzv. kohabitace a prezident je ve své zákonodárné iniciativě významně korigován poslanci Národního shromáždění. Taková období zažila Francie zatím třikrát – dvakrát za funkčního období Francoise Mitteranda a jednou za působení Jacquese Chiraka.

O letošních volbách se mluví jako volbách, které mají hned několik prvenství – poprvé neobhajuje úřadující prezident svůj mandát a do druhého kola nepostoupil ani kandidát republikánů ani kandidát socialistů, tedy dvou tradičních stran Páté republiky. Michel Perottino však podotkl, že Národní fronta, jejíž předsedkyně Marine Le Penová postoupila do druhého kola letošních voleb, má své zástupce v Národním shromáždění již od roku 1986, a proto ji nelze označit za novou nebo netradiční stranu. „Naopak je to strana silně etablovaná na francouzské politické scéně,“ upozornil Perottino. K jejímu současnému hlavnímu soupeři – Emmanuelu Macronovi – uvedl, že pravděpodobně neuvažoval o kandidatuře letos, ale chtěl se se svým politickým hnutím letos dostat do parlamentu a na prezidenta kandidovat až za pět let. Využil však nejednoty socialistů, odstoupil včas z jejich vlády a nakonec vyhrál první kolo letošních prezidentských voleb.

Fatální chyba

Jan Eichler uvedl, že problémem Emmanuela Macrona je nedostatek politických zkušeností. „Nikdy nekandidoval do žádné politické funkce,“ podotkl. Podle Eichlera je také podezřelé, jak rychle zbohatl při práci pro banku rodiny Rotschildů. Cit pro politickou realitu ale zřejmě má, protože včas vystoupil ze socialistické vlády a jako nezávislý kandidát se stal favoritem voleb. Kromě nejednoty socialistů lze mezi příčiny neúspěchu dosud vládnoucí strany podle Eichlera zařadit také teroristické útoky proti cílům ve Francii a neschopnost politických elit jim čelit.

Jan Eichler dále připomněl, že dlouhou dobu byl horkým favoritem letošních prezidentských voleb kandidát republikánské strany Francois Fillon. „Vydržel pět let jako premiér, a to navíc pod tak hyperaktivním prezidentem jako byl Nicolas Sarkozy,“ ocenil Eichler. Poté, co noviny zveřejnily informace o fiktivním zaměstnávání jeho rodinných příslušníků a jejich vyplácení z veřejných peněz, však podpora Fillona výrazně klesla a do druhého kola nepostoupil. „Bohužel dlouho kličkoval a omluvil se až po dlouhé době, to byla fatální chyba,“ zhodnotil příčiny pádu pravicového kandidáta Eichler.

Autor: Eurocentrum Praha

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality