22.05.2017
Petr Pospíšil, Euroskop; MZV, čtk
V pátek 19. května 2017 začalo předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy. Pozici v čele této instituce bude ČR mít do 15. listopadu 2017. Předsednictví Praha získává opět po 22 letech, po jeho skončení jej předá Dánsku. K symbolickému předání předsednického postu došlo minulý pátek v kyperské metropoli Nikósie za přítomnosti ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka (na úvodním snímku je zobrazen při přebírání symbolického klíče od svého kyperského protějšku Ioannise Kasoulidese).
„Přebíráme předsednictví v těžké době, kdy se zdá, že demokratické hodnoty slábnou. My nehledáme univerzální lék na všechny nemoci, ale jsme si vědomi výzev, který před námi v dnešním světě stojí,“ uvedl ministr Zaorálek při ceremonii v Nikósii. Rotace předsednictví mezi členskými státy Rady Evropy funguje na abecední bázi, kdy určujícím faktorem je anglický název dané země.
Rada Evropy, organizace institucionálně zcela oddělená od Evropské unie, sdružuje 47 zemí (včetně Ruska a Turecka) a jejím hlavním pověřením je dohled nad dodržováním Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za účelem toho byl při Radě Evropy založen Evropský soud pro lidská práva (ESLP), jediný justiční orgán svého druhu, který umožňuje jednotlivcům (po vyčerpání všech národních opravných prostředků) žalovat stát, jehož jsou občany, pro podezření z porušení lidských práv orgány daného státu.
Portfolio činnosti Rady Evropy je ovšem širší a zahrnuje i pravidelný monitoring stavu lidských práv v členských zemích a vydávání na to navazujících doporučení k nápravě, jsou-li v některém z členských států shledány v kterékoli lidskoprávní oblasti nedostatky.
Výbor ministrů navrhuje nové smlouvy i dohlíží nad lidskými právy
Výbor ministrů plní roli hlavního rozhodovacího orgánu Rady Evropy. Jeho zasedání se účastní ministři zahraničních věcí všech 47 členských zemí. Mezi kompetence Výboru ministrů patří navrhování nových lidskoprávních úmluv (či protokolů a dodatků k úmluvám již existujícím), vydávání doporučení a dohled nad implementací vykonatelných rozsudků ESLP. Ačkoli vnitřní řády Výboru ministrů připouští i rozhodování hlasováním, většina rozhodnutí ministrů je přijímána na konsensuální bázi.
V čem spočívá role předsedající země Výboru ministrů? Daný stát nese zodpovědnost za směřování a aktivity organizace, stanovuje priority činnosti Výboru ministrů, organizuje akce Rady Evropy, jako jsou konference a semináře. Ve spolupráci se sekretariátem a generálním tajemníkem je vůdčím činitelem při řešení aktuálních politických otázek spadajících do mandátu.
V následující tabulce uvádíme priority českého předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy:
| ochrana lidských práv osob patřících k zranitelným či znevýhodněným skupinám a podpora rovnosti mužů a žen |
| posilování právního státu |
| podpora demokracie na místní a regionální úrovni a reforem ve veřejné správě |
| podpora vzdělávání k lidským právům a jazykových dovedností |
| spolupráce a koordinace s dalšími mezinárodními organizacemi |
Zdroj: internetové stránky MZV ČR (více informací – viz zde)
V rámci naplňování první priority – ochrany zranitelných skupin – se chce ČR zaměřit například na problematiku dětské migrace a romského obyvatelstva. Priorita „posilování právního státu“ v praxi znamená zapracovat na větší vymahatelnosti a závaznosti judikátů ESLP. Vzdělávání v oblasti lidských práv zahrnuje i sdílení zkušeností v této oblasti; konkrétní cíl pak představuje záměr vytvořit evropské standardy úrovní znakové řeči. Co se spolupráce a koordinace s dalšími mezinárodními organizacemi týče, zde se ČR hodlá zaměřit primárně na kooperaci mezi Radou Evropy a Evropskou unií, OBSE (Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) a OSN.
Předchozí předsednictví ČR symbolizovalo „návrat do Evropy“
Thorbjörn Jagland, generální tajemník Rady Evropy, a Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí ČR (zdroj: ČTK)
„Je to již podruhé, kdy bude Česká republika předsednickou zemí. V roce 1995 tu roli vedení naší země přijalo jako symbol návratu do demokratické Evropy,“ připomíná Zaorálek. V podobném duchu ministr hovořil již na konci dubna s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem. Uvedl, že možnost vést Výbor ministrů je pro ČR pocta a Rada Evropy je podle něj jednou z institucí, která napomohla obnově demokratického politického systému v Československu po sametové revoluci.
Přípravy na předsednictví ČR zahájila již v roce 2015. V lednu 2016 za tím účelem ministerstvo zahraničí zřídilo speciální meziresortní koordinační mechanismus, jehož součástí jsou všechna ministerstva, jejichž agenda se dotýká činnosti Rady Evropy. Meziresortní koordinační mechanismus stojí i za tvorbou prioritních okruhů předsednictví, jejichž úplný výčet naleznete v tabulce výše.
Na podzim ČR odprezentuje vyhodnocení plnění priorit
V rámci těchto prioritních okruhů bude uspořádáno více než dvacet akcí, realizaci kterých zajistí jakožto gestoři právě ministerstva zahrnutá v koordinačním mechanismu. Na podzimním plenárním zasedání Rady Evropy ve Štrasburku vystoupí ministr Zaorálek s vyhodnocením plnění priorit, které si české předsednictví předsezvalo.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
