Petr Pospíšil, Euroskop, 13.6.2017
V předvečer konference DESCOP předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vystoupil se svým příspěvkem na téma „Budoucnost Evropy“ ve slavnostním sále Karolina, kde přednesl svůj projev před zástupci akademické obce, politiky i diplomatickými zástupci.
Ještě před zahájením svého projevu byl slavnostně vyznamenán zlatou pamětní medailí Univerzity Karlovy z rukou jejího rektora Tomáše Zimy. Uvedl, že je pro něj pocta být držitelem téhož ocenění, kterého se dostalo i bývalému generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi či německé kancléřce Angele Merkelové. Ocenění Jeana-Clauda Junckera dodávalo na specifičnosti i to, že je původem z Lucemburska, tedy ze země, odkud pocházela královská dynastie Lucemburků, jež stála za založením Karlovy univerzity.
Juncker apeloval na to, aby současné generace vzaly osud EU do vlastních rukou, rozhoduje se podle něj totiž o tom, jaký odkaz zanecháme dalším generacím. Unie podle něj stojí na sdílených hodnotách, mezi které řadí demokracii, toleranci a solidaritu. „Musíme bojovat proti těm, kdo se snaží Evropu rozdělit,“ uvedl Juncker. Mezi výzvami, které na Evropskou unii v současné době čekají, jmenoval také boj proti klimatické změně či nutnost zajistit kvalitní standard sociální ochrany pro občany EU.
Předseda Komise se vyjádřil i k hojně diskutovanému tématu vícerychlostní evropské integrace. Uvedl, že k tomuto termínu má despekt a preferuje sousloví „Evropa různých rychlostí“, které spočívá v tom, že státy, jež budou chtít, budou moci ve vybraných oblastech integrace pokročit dále, ovšem v různých oblastech může jít o různé státy, tudíž důsledkem nebude nějaké stabilní rozdělení Evropské unie na „jádro“ a „periferii“.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přebírá z rukou Tomáše Zimy, rektora Univerzity Karlovy, zlatou pamětní medaili. Zdroj: European Commission Audiovisual Service.
Mezi výzvami, kterým EU v současné době čelí, Juncker uvedl i migrační a uprchlickou krizi. Na ni je podle něj potřeba reagovat efektivně a solidárně. Solidaritu předseda Evropské komise označil „nejen za právní princip, ale i za stav mysli“. Státy, které profitují z členství v Unii, podle něj musí být připraveny podílet se i na řešení výzev, jakými je například migrace.
Kriticky hodnotil postoj České republiky k přijímání uprchlíků a varoval před možným zahájením řízení pro porušení unijních Smluv ze strany Komise. Vyzdvihl naopak, že Česká republika podporuje myšlenku zavedení úřadu evropského veřejného žalobce.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
