Tereza Chlebounová, Euroskop, 13. 6. 2017
V neděli 11. června proběhlo ve Francii první kolo parlamentních voleb, ve kterém drtivě zvítězilo hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (LRM). Po druhém kole voleb 18. června by tak Macron mohl získat dostatečně silnou pozici, aby prosadil reformy hospodářství, které plánuje. Nebývale nízká volební účast ale vznáší otázku, zda jeho plány skutečně podporuje většina Francouzů.
První kolo parlamentních voleb zaznamenalo vzestup hnutí Republika v pohybu (La République en marche), které nový francouzský prezident Emmanuel Macron založil pod názvem Vpřed (En marche!) teprve před šestnácti měsíci. V neděli pro něj hlasovalo 28,21 procent voličů a společně se spojenci z centristické strany MoDem dosáhlo 32,32 procenta.
Hlavní pravicová strana Republikáni získala 15,77 procenta a Socialistická strana, která měla v parlamentu většinu, dokonce pouhých 7,44 procent hlasů. Macronovo hnutí nechalo daleko za sebou i protievropskou Národní frontu (FN) hlavní prezidentovy protikandidátky Marine Le Penové. Ta sice získala ve svém volebním obvodě na severu Francie přes 45 procent hlasů, celkově ale stranu volilo jen 13,2 procent voličů. Krajně levicová strana Nepodrobená Francie obdržela 11,02 procent hlasů.
Macron bude zřejmě vládnout téměř bez opozice
První kolo tak potvrdilo propad dvou tradičních velkých stran, Republikánů a Socialistů, které se již několik desetiletí střídaly u moci. Poklesla také podpora Národní fronty, která podle serveru Politico.eu ztratila oproti prezidentským volbám více než 4 miliony hlasů.
Podle odhadů by Republika v pohybu mohla po druhém kole získat až tři čtvrtiny z celkových 577 křesel v Národním shromáždění. Podle francouzského deníku Le Figaro někteří politici již varovali před monopolem moci.
Francouzského deník Le Monde informoval, že mnozí socialisté i Republikání ohlásili, že podpoří Macronův projekt. Nejmladší prezident od dob Napoleona by tak v Národním parlamentu měl pouze slabou opozici.
Nízká účast by mohla zpochybnit legitimitu reforem
Volby poznamenala nebývale nízká účast. K urnám dorazila podle serveru Politico.eu méně než polovina registrovaných voličů (48,71 procent). Jedná se tak o nejslabší výsledek v moderní francouzské historii. Podle serveru to odráží skutečnost, že v předchozích prezidentských volbách pro Macrona hlasovala nezanedbatelná část voličů pouze proto, aby nezvítězila šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
Předvolební průzkumy předpovídaly výrazné vítězství Macronovy středové strany Republika v pohybu, mnoho jeho příznivců i odpůrců proto zřejmě považovalo svoji účast ve volbách za zbytečnou.
Podle Politica zástupci krajní pravice i levice zdůraznili, že vzhledem k nízké volební účasti by ani konečný zisk většiny křesel neznamenal, že většina země podporuje Macronovy plány.
Podle serveru Politico.eu někteří odborníci varují, že propast mezi zastoupením Macronovy strany v parlamentu a její skutečnou silou v zemi může být příliš velká, zatímco ostatní politické proudy nebudou dostatečně reprezentovány. To by mohlo zpochybnit legitimitu Macronových reforem a způsobit frustraci velkého počtu Francouzů, kteří by v příštích prezidentských volbách v roce 2022 mohli podpořit silně protievropskou a nacionalistickou Marine Le Penovou.
Macronův úspěch prospěje eurozóně
Rozhodný úspěch Macronova hnutí by podle agentury Reuters měl podpořit hospodářský růst nejen ve Francii, ale i v celé eurozóně. Podle hlavního ekonoma ratingové agentury Standard & Poor’s (S&P) pro Evropu, Blízký východ a Afriku Jeana-Michela Sixe by totiž skončila nejistota provázející předvolební kampaň, Macron by navíc získal možnost provést důležité reformy v oblasti podnikání a reformy pracovního trhu.
Kromě toho Six očekává, že stabilní vláda vzejde také z parlamentních voleb v Německu, které se uskuteční v září. To by mělo spolu s vývojem ve Francii pozitivně ovlivnit celou eurozónu.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
