Libor Škácha, Euroskop, 12. 7. 2017
30. června skončilo historicky první maltské předsednictví. Ostrovní stát, s necelým půl milionem obyvatel, v první polovině letošního roku nastoloval politickou agendu Rady EU a stál v popředí mezinárodního dění. V čem maltské předsednictví dosáhlo vytyčených cílů a jaká problematika zůstala upozaděna?
Předsedou maltské vlády během předsednictví byl sociální demokrat Joseph Muscat, který možnost vést předsednictví označil za „fantastickou zkušenost“, k čemuž dodal, že „Malta by měla být hrdá na to, čeho během něj bylo dosaženo“. Premiérem předsedající země byl ale paradoxně politik, který při maltském referendu o přistoupení do EU v roce 2003 vedl opoziční kampaň proti vstupu do unijních struktur.
Brexit – jednota EU27 při začátku formálních jednání
Mezi klíčová témata patřil brexit, migrační krize a dále také otázky bezpečnosti či digitalizace. Primárním cílem maltského předsednictví v otázce brexitu byla snaha stanovit a definovat pozice, na kterých bude nalezena shoda napříč 27 států EU. Dle týdeníku Politico.eu bylo hlavním cílem předejít tomu, aby britská vyjednávací pozice byla vedena v duchu „rozděl a panuj.“
Ačkoliv v prozatímních jednáních nebylo dosaženo hmatatelného výsledku, což je s ohledem na nedávno odstartovaná jednání pochopitelné, Valettě se pro začátek rokování podařilo jednotnou vyjednávací pozici sedmadvacítky udržet.
Maltský premiér Joseph Muscat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem míří na tiskovou konferencí věnovanou postoji EU pro jednání o brexitu. Zdroj: čtk
Migrace a společný azylový systém
V červnu unijní ministři vnitra schválili Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Cestovatelé do EU, jejichž země má s Unií bezvízový styk, se tak před cestou do Schengenu budou registrovat přes internet, aby bylo možné zjistit, zdali pro EU nepřestavují bezpečnostní riziko.
Valetta také zajistila politickou dohodu s Evropským parlamentem o vytvoření Evropské agentury pro azyl. Během maltského předsednictví byl taktéž schválen bezvízový styk s Gruzií a Ukrajinou.
Ačkoliv se podařilo najít konsensus o vytvoření ETIAS, v otázkách migrace a azylového systému zůstává komplexní azylová reforma na evropské úrovni prozatím nevyřešena.
Bezpečnost a spravedlnost
I přes to, že obrana, ochrana hranic, kyberbezpečnost a protiteroristická politika spadají primárně do kompetencí národních států, se za maltského předsednictví „podařilo dojednat nová pravidla týkající se boje proti praní špinavých peněz a společné unijní definice teroristických činů“.
Posun v boji proti finanční kriminalitě je patrný zejména ve vyšetřování daňových úniků, které bude mít na starosti Úřad evropského prokurátora. Nicméně, ne všechny státy s ním souhlasí, takže kompetence vyšetřovat daňové podvody bude mít pouze v zemích, které se k dohodě připojí.
Digitální trh
V oblasti digitálních služeb maltské předsednictví navázalo na aktivity z doby slovenského předsednictví, když v červnu byly definitivně zrušeny roamingové poplatky za volání do zahraničí a občané členských států tak mohou v rámci Unie volat za domácí tarifní ceny.
Neúspěšné však bylo vyjednání tzv. „geoblokace“. Geoblokace v praxi znamená, že určitý digitální obsah je dostupný jen v předem stanovené lokalitě (především s ohledem na nákupní práva). Může se to týkat např. online vysílání či sportovních přenosů. V případě zrušení geoblokace by tak občané Unie mohli sledovat digitální obsah bez ohledu na to, v jaké členské zemi se nachází.
V současnosti Evropě předsedá Estonsko, které zejména v agendě digitalizace, bezpečnosti a řešení migrační otázek navazuje na předsednictví Malty. O prioritách estonského předsednictví si můžete na Euroskopu přečíst zde.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
