Tereza Chlebounová, Euroskop, 18. 7. 2017
Příští volby do Evropského parlamentu se budou konat v roce 2019, pravděpodobně již bez účasti Británie, která se v referendu v červnu 2016 rozhodla opustit Evropskou unii. Vyvstává proto otázka, jak po odchodu země naložit s místy britských europoslanců. Jednoduše je zrušit, přerozdělit, nebo je přeměnit na mandáty pro panevropské poslance volené v rámci celé EU?
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat v roce, kdy by měla Británie ukončit své členství v Evropské unii. V současnosti zasedá v parlamentu 73 britských poslanců z celkového počtu 751 členů. Británie tak má v této instituci spolu s Itálií třetí nejsilnější zastoupení.
Otázkou, jak naložit s britskými mandáty po brexitu, se zabývá Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu. Debatu o novém uspořádání má na starosti polská předsedkyně výboru Danuta Hübner z frakce Evropské lidové strany a portugalský místopředseda výboru Pedro Silva Perreira z Progresivní aliance socialistů a demokratů.
Výbor diskutoval o budoucím složení Evropského parlamentu naposledy 12. července, nedospěl ale zatím k žádnému závěru. Možných řešení jsou desítky, v zásadě ale spadají do tří níže popsaných kategorií. Podle serveru EUObserver.com bude mít v každém případě konečné slovo Evropská rada, která o návrzích předložených Evropským parlamentem rozhodne.
Možnost č. 1: Zrušit britské mandáty
Nabízí se zřejmá varianta škrtnout britské mandáty a snížit tak celkový počet míst v parlamentu na 678. Tento scénář, který by byl pravděpodobně nejjednodušší a nejméně nákladný, má ale svá úskalí. Podle serveru Politico.eu by totiž neřešil současné nerovnovážné zastoupení jednotlivých zemí, kdy velké země mají proporčně nižší zastoupení, než ty s malým počtem obyvatel.
Na jednoho zástupce Francie nebo Německa v parlamentu připadá v průměru 897 502, respektive 845 807 obyvatel. Naproti tomu třeba jeden estonský europoslanec zastupuje průměrně 218 879 obyvatel, zástupce Malty dokonce jen 85 869 obyvatel.
Možnost č. 2: Přerozdělit mandáty
Nerovnováhu by mohlo vyřešit přerozdělení bývalých britských křesel. V současnosti ovšem neexistuje shoda v tom, kolik by se jich mělo přerozdělit a kolik případně zcela zrušit. Například německý europoslanec Jo Leinen podle serveru bbc.com navrhl snížení počtu mandátů na maximálně 700. Podle výpočtů studie evropského think-tanku Breugel by pro snížení nerovnováhy zastoupení v parlamentu byl ideální počet poslanců 639 nebo 736.
Názory se rozcházejí také v otázce, které země by získaly jaký počet uprázdněných míst. Podle serveru Politico bude velmi obtížné mandáty rozdělit tak, aby žádná země nepřesáhla maximální možný počet 96 křesel a zároveň nedošlo k prohloubení současného nerovnovážného zastoupení.
S neortodoxním návrhem přišel podle serveru Politico.eu předseda frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt. Ten navrhnul, že by křesla navíc mělo získat Irsko, aby se tak občané Severního Irska s irskými pasy mohli zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, přestože již nebudou členy EU.
Jaký počet evropských poslanců se bude scházet na plenárních shromážděních po roce 2019 je stále nejisté. Zdroj: Evropský parlament
Možnost č. 3: Změnit britské mandáty na celoevropské
Znovu se objevila také varianta, o které se již v minulosti diskutovalo, a sice přeměna uprázdněných míst na panevropské mandáty, kam by voliči vybírali nikoli pouze národní, ale celoevropské kandidáty. Tuto myšlenku podporuje podle serveru Politico například předseda frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů Gianni Pittella, který ji považuje za krok vpřed v procesu evropské integrace. Velkým příznivcem tohoto návrhu je i francouzský prezident Emmanuel Macron, který jej dokonce začlenil do svého předvolebního programu.
Evropští federalisté si podle serveru Euractiv.com stěžují, že národní kandidáti staví svou kampaň přednostně na domácích tématech, zatímco evropské problémy jsou často zcela opomíjeny. Volič navíc nemá možnost vybrat si nejlepší evropské kandidáty bez ohledu na jejich národnost.
Podle představ zastánců federalizované Evropy by tak občané EU měli mít dva hlasy – jedním by volili svého zástupce z řad národních kandidátů a druhým by vybírali z kandidátů zastupujících celou Evropskou unii jako jeden volební obvod.
V očích federalistů je brexit ideální příležitostí reformovat Evropský parlament; změna britských mandátů na panevropské by navíc představovala krok směrem k vytvoření skutečných evropských politických stran namísto frakcí sdružujících jednotlivé národní strany. Přerozdělování mandátů by naopak podle federalistů vedlo pouze k neshodám mezi členskými státy.
Panevropské mandáty mají malou podporu
Myšlenka panevropských mandátů má však podle serveru Politico mezi evropskými poslanci relativně malou podporu. Podle kritiků je taková přeměna mandátů nerealistická, mimo jiné proto, že by zřejmě vyžadovala úpravy unijních smluv.
Navíc by se musela dořešit celá řada technických otázek, například kdo bude vybírat seznam kandidátů a jaký proces bude při výběru uplatněn. Panevropští kandidáti bez jasného národního zázemí by také podle serveru Politico byli pro voliče příliš vzdálení a návrh by tak mohl ještě prohloubit propast mezi evropskými politiky a občany EU.
Parlament by měl o změnách hlasovat do konce roku
Podle informací serveru bbc.com se má Výbor pro ústavní záležitosti snažit nalézt shodu ohledně budoucího uspořádání Evropského parlamentu během léta, do konce roku pak má proběhnout hlasování. Do procesu budou zapojeny také národní vlády členských států.
Odchod Británie z EU je naplánován na konec března 2019, volby do Evropského parlamentu se pravděpodobně budou konat několik měsíců poté. Podle bbc.com tak zůstává otázkou, co se stane, pokud se jednání o brexitu protáhnou a země bude v době konání voleb stále ještě členem Unie. Vrcholní představitelé už údajně dali jasně na srozuměnou, že nepřichází v úvahu, aby v takovém případě byli zvoleni britští europoslanci pouze na dočasnou dobu.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
