Tereza Chlebounová, Euroskop, 25. 7. 2017
Od 1. července převzalo předsednictví Rady EU Estonsko, které se chce soustředit mimo jiné na otázky energetiky a vytvoření energetické unie. Zabývat se bude i projektem Nord Stream 2, který má vést z Ruska přes Baltské moře do Německa. Estonsko se obává, že projekt může být zneužit k politickému nátlaku a požaduje, aby s Ruskem o stavbě a dodávkách plynu jednala přímo Evropská komise.
Jak informoval server Euractiv.com, estonské předsednictví se chce 25. července na pracovní úrovni do hloubky zabývat situací kolem projektu plynovodu Nord Stream 2. Ten by měl vést zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a v podstatě tak rozšířit existující plynovod Nord Stream, který vede stejnou trasou.
Na projektu se v září 2015 dohodla ruská státní společnost Gazprom s německými společnostmi E. ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Evropa by se stala závislejší na ruském plynu
Estonsko patří spolu s ostatními pobaltskými státy, Polskem a Dánskem k hlavní skupině zemí, jež se obávají zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku, které už nyní dodává zhruba třetinu celkové spotřeby evropského plynu.
Celkem deset členských zemí EU včetně České republiky také poslalo podle agentury Reuters po oznámení projektu dopis Evropské komisi, ve kterém varovaly před ohrožením zájmů Unie a možným narušením stability Ukrajiny. Zemní plyn, který přes ni v současnosti do Evropy proudí plynovodem Bratrství, by totiž díky Nord Streamu 2 mohlo Rusko kdykoliv omezit.
Estonsko podle serveru Euractiv na konci června vyzvalo ostatní členské státy k diskuzi o veškerých ruských importech plynu. Dánsko dokonce zvažuje změnu legislativy tak, aby jí umožnila odmítnout vedení plynovodu jejím územím na základě zahraniční a bezpečnostní politiky.
Odkud země EU dováží plyn?
Graf ukazuje nejvýznamější dodavatele plynu do Evropské unie. Zdroj: Evropská komise
S Ruskem by mohla jednat přímo Evropská komise
Předsednické Estonsko chce nyní podle serveru Euractiv provést analýzu, která by ukázala, jestli ruští dodavatelé plynu nemohou kvůli plynovodu vykonávat nátlak na některou z členských zemí EU nebo třeba na Ukrajinu a další evropské státy. Estonský ministr zahraničí Sven Mikser se vyjádřil, že než bude projekt pokračovat, je třeba důkladně zvážit všechny jeho důsledky.
Podle Miksera by měla s Ruskem vyjednávat přímo Evropská komise. Ta už předtím sama 9. června požádala členské státy o mandát, aby mohla právní rámec projektu jménem evropského společenství vyjednat. Zatím ale není jasné, jestli členové EU Komisi mandát skutečně svěří. Jak informoval server Euractiv, Estonsko se podle Miksera pokusí využít své předsednictví Rady EU k tomu, aby byla v této záležitosti nalezena shoda.
Státy EU nejsou v otázce plynovodu jednotné
Podle estonského ministra zahraničí je především důležité, aby státy postupovaly vůči Rusku jednotně, podobně jako se jim podařilo dosáhnout konsenzu například v otázce sankcí kvůli postupu Ruska na Krymu. Stavbu plynovodu však podle serveru Euractiv podporuje Německo, zejména jeho ministr zahraničí Sigmar Gabriel, i další západoevropské státy.
Výjimku představuje podle serveru Politico.eu Itálie, která stojí na straně východoevropských států, které plynovod odmítají. Údajně ji k tomu vede rozhořčení z toho, že Brusel v roce 2014 podpořil zastavení projektu South Stream, který měl přivádět do Evropy ruský plyn přes Balkán a právě do Itálie.
Je projekt v souladu s principy energetické unie?
Server EUObserver.com poznamenal, že plán na nový plynovod příliš nesouzní s energetickou koncepcí Evropské unie. Energetická unie počítá s diverzifikací zdrojů, dodavatelů a tras energie, aby si tak EU zajistila stabilní a bezpečné dodávky energie. Podle serveru by ale výsledkem projektu byl pravý opak. Na začátku února vydala Evropská komise dokument o stavu energetické unie, který ale Nord Stream 2 i přes jeho zásadní dopady vůbec nezmiňuje.
Investice do nového plynovodu navíc podle serveru EUObserver nedávají zcela smysl ve chvíli, kdy klesá poptávka po zemním plynu v Evropě a naopak roste obchod se zkapalněným plynem. Kromě toho Evropská unie deklarovala, že bude přednostně usilovat o zvýšení podílu obnovitelných energií.
Jak uvedl server Politico, kritici projektu také poukazují na skutečnost, že stavba nového plynovodu je dle jejich názoru v rozporu s uplatňováním evropských sankcí vůči Rusku kvůli Krymu. Evropská komise podle serveru v současnosti hledá legální nástroje, jak stavbě zamezit, zatím se je ale najít nedaří.
Autor: Tereza Chlebounová
