Euroskop, čtk, 13. 9. 2017
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes v Evropském parlamentu přednesl obsáhlý projev o stavu Unie. Navrhl například sloučení funkce předsedy Komise a Evropské rady nebo vznik evropského ministra financí, zdůraznil také potřebu překonat rozdíly mezi západními a východními státy EU. Juncker mimo jiné odmítl, že by se Turecko v dohledné době stalo členem Unie.
Juncker v projevu navrhl, aby v budoucnu došlo ke spojení funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, tedy šéfa unijních summitů. Státy EU by také měly rozhodnutí v některých klíčových oblastech (například v oblasti zahraniční politiky) začít přijímat kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti.
„Evropa by byla snáze pochopitelná, kdyby loď řídil jeden kapitán,“ prohlásil Juncker. Návrh podle něj není namířen proti nynějšímu předsedovi Evropské rady, kterým je někdejší polský premiér Donald Tusk. Juncker dnes také oznámil vznik nového kodexu chování členů Evropské komise.
Šéf Komise podpořil vznik pozice ministra financí EU
Juncker v projevu navrhl, aby vznikla pozice „evropského ministra hospodářství a financí“. Ten by měl podporovat reformy v členských státech i koordinovat všechny unijní finanční nástroje v případě, že je některá země zasažena krizí.
Roli ministra financí EU a šéfa schůzek euroskupiny by měl v budoucnu zastávat místopředseda Evropské komise odpovědný za finanční a hospodářské otázky, který by se odpovídal europarlamentu. Juncker se tak vyslovil pro podobný model, jaký platí při jednání ministrů zahraničí EU, která řídí místopředsedkyně Komise a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Podle Junckera nejde o vznik nějaké nové funkce, ale především o efektivnost. Proto by podle něj neměl vznikat samostatný rozpočet eurozóny či její vlastní parlament, jak navrhoval nový francouzský prezident Emmanuel Macron.
Šéf Komise také navrhl vznik nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům Evropské unie s přijetím eura.
Unie bude při obchodování bránit své strategické zájmy
Šéf Evropské komise se vyslovil pro posílení evropského obchodu. Navrhl zahájit transparentní jednání o nových obchodních smlouvách s Austrálií a Novým Zélandem tak, aby mohly být dokončeny v roce 2019. Navrhl ale také, aby Evropská komise měla možnost prověřovat zahraniční investice do strategických oblastí v EU.
„Chtěl bych říct jednou a provždy: Nejsme naivní zastánci volného obchodu. Evropa musí vždy bránit své strategické zájmy,“ prohlásil šéf Komise v projevu o stavu EU, který přednesl v polovině mandátu svého týmu. Podobné úvahy se v Unii v posledních měsících vedou především v souvislosti se zájmy čínských či ruských firem.
EU se nesmí dělit na východ a západ
Juncker opakovaně zdůrazňoval potřebu překonat objevující se rozdíly mezi starými a novými či západními a východními členy bloku. „Evropská unie musí dýchat na obě své plíce, na tu západní i východní, jinak bude mít potíže s dechem,“ prohlásil šéf Evropské komise. Zároveň neopomněl zdůraznit, že základem Unie je vláda práva a rozsudky evropského soudu jsou pro všechny členské země závazné.
V EU podle Junckera nesmí existovat občané druhé kategorie. „Je nepřijatelné, aby v roce 2017 dál umíraly děti na nemoci, které byly v Evropě dávno vymýceny,“ prohlásil šéf komise. Stejně tak je podle něj nepřípustné, aby v Evropě existovali zaměstnanci druhé kategorie. „Pracovníci by za stejnou práci na stejném místě měli dostávat stejný plat,“ prohlásil.
Junkcer zmínil i problém dvojí kvality potravin, tato praxe je podle něj nepřípustná. „Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě kupují výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích,“ prohlásil šéf Komise. Podobné věci podle něj už nyní unijní právo zakazuje, a je proto třeba zajistit, aby národní úřady mohly tyto praktiky skutečně vymýtit.
Rumunsko a Bulharsko by se měly rychle stát členy Schengenu
Předseda Komise se vyslovil pro rychlé zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Pomohlo by to podle něj zlepšení ochrany vnější hranice Evropské unie. Juncker v dnešním vystoupení prohlásil, že podle něj bude mít EU v budoucnu více členských zemí než nyní.
Plné členství v evropském prostoru bez vnitřních hranic si podle jeho názoru zaslouží také Chorvatsko ve chvíli, kdy splní všechny potřebné podmínky.
Juncker v projevu také uvedl, že k roku 2025 by měla v EU existovat plně funkční bezpečnostní unie. „Potřebujeme ji. A NATO ji potřebuje,“ upozornil šéf Komise.
Do roku 2019 se EU určitě nerozšíří
„Chceme-li více stability v našem sousedství, musíme pro Západní Balkán udržet věrohodnou perspektivu rozšíření,“ řekl také europoslancům Juncker. Je podle něj jasné, že za jeho Komise a stávajícího europarlamentu, tedy do roku 2019, se Unie nerozšíří. „Žádný kandidát není dostatečně připraven. Ale později bude mít EU větší počet než 27 členů,“ prohlásil Juncker.
Kandidátské země si ale musí mít jako svou jasnou prioritu právní stát, nezávislé soudnictví a dodržování základních práv. Podle Junckera se proto v dohledné době nestane členem Evropské unie Turecko. Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky, prohlásil.
Autor: Euroskop