Petr Pospíšil, Euroskop, 19.9.2017
V návaznosti na výroční projev předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera byl minulý týden představen návrh, který by měl vést k posílení demokratických principů fungování Evropské unie. Konkrétní návrhy, které byly v pátek 15. září nastíněny, se dotknou dvou unijních institutů – evropské občanské iniciativy a evropských politických stran.
Demokratická změna, sledující zvýšení demokratické legitimity EU, je výslovně označena jako jedna z priorit Junckerovy komise. Komise za tím účelem přijala dvojici legislativních návrhů, které by měly novelizovat nařízení o evropské občanské iniciativě a nařízení o evropských politických stranách a nadacích.
Evropská občanská iniciativa je institut zřízený Lisabonskou smlouvou. Jeho podstata spočívá v tom, že unijní občané mohou přimět Komisi k projednání legislativního návrhu v určité oblasti za předpokladu, že evropskou občanskou iniciativu podpořil alespoň milion lidí z jedné čtvrtiny členských států.
Evropskou občanskou iniciativu budou moci podpořit i šestnáctiletí
Ačkoli v průběhu posledních pěti let podpořilo různé evropské občanské iniciativy více než 8 milionů Evropanů, představitelé EU by ocenili ještě větší míru využívání tohoto nástroje. Změnou, jež by k tomu měla napomoci, je snížení věkové hranice pro zapojení do iniciativy – nově budou moci platným způsobem připojit svůj podpis i unijní občané od 16 let.
„Chceme, aby evropská občanská iniciativa byla pro všechny daleko přístupnější, a snížením věkového limitu z 18 na 16 let vyzýváme dalších 10 milionů mladých Evropanů, aby tohoto nástroje využili a pomohli utvářet politický program Unie,“ hodnotil návrhy první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Dojde ke zjednodušení administrativy provázející iniciativu
Celý mechanismus upravující řádný průběh evropské občanské iniciativy by měl být řádně zjednodušen: dojde k unifikaci formulářů prohlášení o podpoře, údaje o podporovatelích bude možné shromažďovat online a iniciativy budou překládány do všech jazyků EU. Rozsah požadovaných údajů se zmenší a Komise plánuje vést o iniciativách dialog formou konzultací ještě předtím, než se k návrhu vyjádří (ať už způsobem schvalujícím, nebo odmítavým).
Druhá z navrhovaných změn se dotkne tzv. evropských politických stran. Evropské politické strany není možné zaměňovat za frakce v Evropském parlamentu – zatímco ty sdružují jednotlivce zvolené do Parlamentu a vytváří se po volbách, evropské politické strany jsou sdruženími politických stran, jež působí na úrovni EU či ve větším množství unijních členských států.
Evropské politické strany jsou upraveny nařízením EP a Rady č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V ČR byl na základě tohoto nařízení nedávno přijat zákon č. 246/2017 Sb. o evropských politických stranách a evropských politických nadacích.
Financování evropských politických stran bude více odrážet voličskou podporu
Návrh zpřísňuje pravidla financování evropských politických stran a stanovuje pravidlo, aby výše finanční podpora lépe reflektovala voličskou základnu dané strany. Podíl finančních prostředků, které jsou evropským politickým stranám přidělovány na základě volebního výsledku, návrh zvyšuje z 85 na 95 procent. Vnitrostátní politické strany budou zároveň mít povinnost na svých internetových stránkách umístit logo a program evropské politické strany, ke které jsou přidruženy.
Oba legislativní návrhy nyní budou předmětem řádného legislativního procesu, nezbytné pro jejich vstup v platnost je tedy schválení ze strany Evropského parlamentu a Rady. Komise očekává, že návrhy by měly vstoupit v platnost ještě před příštími volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v roce 2019.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
