Libor Škácha, Euroskop, 22. 9. 2017
V neděli 24. září čekají Německo spolkové parlamentní volby. Ty ovšem nebudou jen o budoucí podobě německého Bundestagu a volbě kancléře, který Německo povede další čtyři roky, ale také o tom, jakým způsobem bude nejlidnatější unijní země prosazovat evropskou agendu. Podívejte se, v čem se v otázkách evropské integrace liší programy šesti německých stran, které mají podle průzkumů šanci se dostat do spolkového sněmu.
Evropská témata v Německu tvoří nedílnou součást předvolební kampaně, hlavní politické strany se zaměřují především na otázky týkající se eurozóny, obranné spolupráce, migrace či brexitu.
Podle dosavadních průzkumů je pravděpodobné, že kancléřka Angela Merkelová svůj post obhájí. Průzkum agentury Forsa udává, že její křesťanští demokraté (CDU-CSU) by dostali 36 %, sociální demokraté (SPD), za které o kancléřské křeslo usiluje Martin Schulz, by obdrželi 23 % hlasů. Nicméně je velmi pravděpodobné, že po volbách budou křesťaňští demokraté muset hledat koaličního partnera, s kterým utvoří vládní kabinet.
Jak reformovat eurozónu?
V celé Evropě jsou jsou tématem politických diskuzí snahy o reformu eurozóny. Na německé politické scéně se jim nejvíce věnovali sociální demokraté. Ti by rádi vytvořili evropské ministerstvo financí, které by koordinovalo hospodářskou politiku. Bylo by propojeno s Evropskou komisí a kontrolováno Evropským parlamentem.
Křesťanští demokraté jsou rezervovanější. Při reformě eurozóny by podle slov kancléřky Merkelové a ministra financí Wolfganga Schäubleho postupovali „postupně krok za krokem, například vytvořením vlastního měnového fondu“.
V otázce Řecka a možného řeckého odchodu z eurozóny jsou sociální demokraté proti. S případným řeckým opuštěním eurozóny by naopak neměli problém liberálové (FDP), a to alespoň po dobu, než by se řecká ekonomika zotavila.
Jak zajistit bezpečnost?
Široká shoda mezi německými politiky prakticky panuje v otázce evropské spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, tu strany podporují. Rozdíly však existují v pohledu na kontroly v schengenském prostoru a v tom, jaké finanční prostředky by mělo Německo investovat do obrany.
V rámci mezinárodní bezpečnosti liberálové a sociální demokraté volají po vytvoření společné evropské armády. FDP a CDU/CSU prosazují dodržování dvouprocentního závazku ve výdajích na obranu, jak se členské země NATO shodly v roce 2014 (SRN v současnosti vydává na obranu zhruba 1,2 % HDP). Sociální demokraté jsou s navyšováním vojenských výdajů opatrní.
Jednota panuje v otázce evropské ochrany hranic. CDU/CSU, SPD i FDP, tedy dle průzkumů strany s nejvyššími volebními preferencemi, prosazují posílení pravomocí Frontexu. Co se týče ochrany hranic uvnitř schengenského prostoru, CDU/CSU hodlá setrvat na dočasně zavedených kontrolách, Zelení chtějí hraniční kontroly ukončit.
Jak řešit otázky spojené s migrací?
Značná shoda je patrná v problematice migrace. Německá politická scéna je, kromě zástupců Alternativy pro Německo (AfD), za jedno v tom, že ostatní členské země by měly být solidárnější a podílet se na přijímání uprchlíků.
S velkou pravděpodobností tak lze předpokládat, že nová spolková vláda bude více tlačit na země, které jsou v otázce přijetí uprchlíků zdráhavější, aby změnily svůj postoj.
SPD a FDP jsou v otázkách migrace radikálnější. SPD dle serveru Politico.eu navrhuje, aby země, které nepřijmou stanovené kvóty, „pocítily významné nevýhody“. FDP naopak navrhuje, aby tyto přispívaly do fondu, ze kterého by čerpaly země s nejvíce uprchlíky.
CDU/CSU ve svém prohlášení uvedla: „Evropa má společnou zodpovědnost za uprchlíky“. Konzervativci prosazují vyjednání dohod s africkými zeměmi, z kterých přichází běženci do Evropy, podobných té, která byla uzavřena s Tureckem v roce 2016.
Jednání o brexitu
Většina stran britského odchodu lituje rozhodnutí Britů v referendu o EU, avšak preferují zastávání tvrdého postoje a trvají na tom, „aby se Británii odchod nevyplatil,“ poznamenalo Politico. SPD oznámila, že „nebude žádná Evropa à la carte“, CDU/CSU k brexitu dodává, že „kdo odejde, tak již nemůže využívat výhod plynoucích ze členství.“
K brexitu také panuje konsensus, že obě strany by měly dodržet závazky a respektovat svobodu pohybu zboží, lidi, služeb a kapitálu.
Žádná z hlavních stran nemá skeptické postoje k EU jako k celku, mimo AfD, která hájí názor, že pakliže se EU drasticky nezmění, Německo by mělo z Unie odejít. Tento názor je však v německé poilitice pouze okrajový.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
