Petr Pospíšil, Euroskop, 9.10.2017
Práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě jsou na evropské úrovni od konce roku 2009 upraveny nařízením č. 1371/2007. O tom, jaká práva cestujícím tento předpis přiznává a jaké povinnosti naopak ukládá železničním dopravcům, jsme na Euroskopu nedávno pojednali v tomto článku. 27. září letošního roku Komise představila legislativní návrh, jehož prostřednictvím by mělo být stávající nařízení novelizováno a nároky cestujících v železniční přepravě rozšířeny.
Jaké jsou hlavní novinky, které novelizace přináší? Lze je rozdělit do několika okruhů – ke změnám dochází jednak v oblasti rozsahu uplatňování předpisů, ve věcech typu a šíře poskytovaných informací, další oblast změn představují práva osob se zdravotním postižením, dále postup při vyřizování stížností a nakonec rozsah odškodnění a případné možnosti vyvinění dopravců.
Zaměříme-li se nejprve na uplatňování předpisů, pozorujeme, že dosavadní evropská právní úprava se týkala především mezinárodní dálkové přepravy. Nově by byla práva a povinnosti vyplývající z unijního nařízení závazná i pro vnitrostátní dálkovou přepravu či přeshraniční městské, příměstské a regionální spoje. V současnosti se přitom unijním nařízením i v rámci těchto kategorií železniční přepravy řídí pouze pět členských států Unie (Belgie, Dánsko, Itálie, Nizozemsko, Slovinsko).
V oblasti informační povinnosti dopravce návrh sleduje cíl zkvalitnění způsobu podávání informací cestujícím, které např. mají být tištěny na jízdenkách. Cestující s navazujícími spoji musí být spolehlivě a přiměřeně informováni o tom, zda se jejich práva vztahují na celou cestu či se týkají pouze vybraného úseku.
Návrh též posiluje důraz kladený na zamezení jakékoli diskriminaci cestujících na základě měny, v níž byla platba provedena, jejich trvalého pobytu či státní příslušnosti. V souladu s principy nově vznikajícího jednotného digitálního trhu musí členské státy rovněž zajistit, že cestující nebudou nijak znevýhodněni ani při přístupu k internetovým platformám umožňujícím nákup jízdenek.
Osobám se zdravotním postižením či omezenou schopností pohybu a orientace návrh přiznává nárok na pomoc na všech železničních spojích. Kdyby došlo ke ztrátě či poškození jejich zdravotních pomůcek, mají nárok na přiměřenou finanční náhradu. Důležité informace týkající se přepravy jim musí být poskytnuty formou, která pro ně je srozumitelná a dostupná. Pracovníci železničních dopravců též podle návrhu budou muset projít speciálním školením, jak pracovat s touto kategorií cestujících.
Nařízení též potvrzuje, zpřehledňuje a specifikuje stávající postup pro vyřizování stížností. Stížnosti je třeba zapotřebí adresovat železničnímu dopravci. Následně, v případě že toto uplatnění bylo neúspěšné, se cestující mají obrátit na příslušný vnitrostátní subjekt pro prosazování práv cestujících. Návrh nově požaduje po jednotlivých příslušných vnitrostátních subjektech účinnou spolupráci mezi nimi navzájem.
Ačkoli návrh celkově přiznává cestujícím více práv a dopravcům ukládá více povinností, zavádí rovněž možnost jejich vyvinění v případech „vyšší moci“, kdy ke skutečnosti, jež by jinak zavdávala příčinu k vyplácení odškodnění cestujícímu dopravcem, došlo z objektivních příčin např. následkem přírodní pohromy (kterou nebylo možné předpokládat a nedalo se jí zabránit).
Česká republika a její vláda nový návrh vítá – oceňuje jednak více práv přiznaných cestujícím, jednak způsob řešení problematiky dodatečných nákladů, jež vzniknou železničním dopravcům po implementaci diskutovaného legislativního návrhu. Návrh novelizace bude nyní předmětem řádného legislativního postupu, a musí tedy být schválen Evropským parlamentem a Radou EU.