Euroskop, čtk, Evropská komise, 9. 10. 2017
Rozdíly mezi regiony v EU se opět začaly snižovat poté, co se blok vymanil z nedávné hospodářské krize. Mezi jednotlivými zeměmi EU, ale také uvnitř nich samotných však nadále existují nerovnosti. Plyne to ze sedmé zprávy o politice soudržnosti, kterou dnes novinářům představila komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová. Zpráva má sloužit i jako podnět k diskuzi o podobě kohezní politiky po roce 2020.
Sedmá zpráva o politice soudržnosti |
„I když hospodářská krize už pominula, zanechala po sobě v řadě regionů hluboké šrámy,“ podotkla před novináři. V důsledku krize například v řadě členských zemí Unie poklesly veřejné investice, a tak to byly právě unijní fondy, které v EU podle Komise přispěly k vytvoření asi 1,2 milionu nových pracovních míst.
Současná úroveň investic je podle zprávy příliš nízká na to, aby mohla do roku 2030 vést ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů.
Zpráva také upozorňuje, že ekonomická situace regionů se zlepšuje různě rychlým tempem. Některé se potýkají s výrazným poklesem zaměstnanosti a nejsou schopny provést transformaci svého průmyslu bez další finanční podpory. Řada regionů, jejichž bohatství se blíží průměru EU, je uvězněna v tzv. pasti středního příjmu.
Komise navrhla jednodušší využití fondů
Regiony i země bloku podle Cretsuové nadále potřebují podporu, aby se mohly soustředit na věci důležité pro budoucnost – na digitální revoluci, důsledky globalizace a klimatických změn, demokratické změny, ale i na migrační problematiku.
Už nyní proto Komise navrhla některá zjednodušení při využívání unijních fondů či možnost jejich lepšího vzájemného propojování. O věci se stále jedná a Cretsuová doufá, že země budou moci podle nových pravidel začít postupovat už v lednu.
Po roce 2020 se zřejmě kohezní politika změní
V EU se nyní rozbíhá diskuse o nové podobě fondů v době po roce 2020, kdy skončí stávající víceletý finanční rámec. Podle diplomatů i lidí z Komise je přitom zjevné, že fondy se změní. V důsledku britského odchodu z EU bude k dispozici méně finančních prostředků, a tak se nyní začíná uvažovat o tom, jak nově k celé politice soudržnosti přistoupit.
Jednou z otázek například je, zda by se fondy neměly v důsledku soustředit jen na méně rozvinuté regiony. Podle Cretsuové ale není dobré tento problém otevírat, a prospěch z fondů by měly mít všechny regiony.
Čerpání fondů už nemusí být automatické
Komisařka pro spravedlnost Věra Jourová minulý týden uvedla, že snazší přístup k unijním penězům by měly mít ty státy, které se hodlají podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten má vyšetřovat zpronevěru evropských peněz a podle Jourové by snazší možnost vyšetřovat prohřešky mohla znamenat potřebu méně přísných předběžných podmínek pro čerpání peněz.
Podle Cretsuové se nyní s budoucí podobou kohezní politiky snaží různí členové Komise spojovat různá témata. „Měli jsme diskusi o vládě práva, teď diskusi o EPPO. Pokud by taková spojení byla, je můj osobní názor, že by se to mělo týkat celého rozpočtu EU a ne jen kohezní politiky,“ uvedla. Respekt k evropským hodnotám je podle ní důležitý, ale občané, kterým fondy pomáhají vytvářet pracovní místa, by neměli být trestáni za případné chování vlád svých zemí.
Autor: Euroskop