Regionální politika v říjnu 2017

09.11.2017
Euroskop

V EU jsou nadále nerovnosti mezi regiony, Unie musí investovat své prostředky cíleně na konkrétní místa, Nová strategie pro nejvzdálenější regiony

  • Komise představila 7. zprávu o soudržnosti

  • Přírodní katastrofy mají v EU stále horší následky

  • EU chce více podporovat nejvzdálenější regiony

Krátce…

V EU jsou nadále nerovnosti mezi regiony

  • Komise řeší budoucnost regionů po 2020.

  • Regiony se nadále nachází pod úrovní před ekonomickou krizí.

Komise 9. 10. 2017 zveřejnila 7. zprávu o soudržnosti, v níž hodnotí stav jednotlivých regionů EU. Zejména to, jaké zkušenosti ohledně výdajů na soudržnost přineslo období krize a jak by mohla vypadat politika soudržnosti po roce 2020. Dle hodnocení mezi členskými státy i uvnitř samotných států existují stále velké nerovnosti. Veřejné investice v EU jsou i nadále pod úrovní předkrizových let. Představená zpráva nemá za cíl prezentovat konečný návrh Komise, ale má podnítit diskusi o politice soudržnosti po roce 2020. Zpráva uvádí, že současná úroveň investic je příliš nízká na to, aby mohla do roku 2030 vést ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů. Všechny regiony EU budou proto potřebovat více finančních prostředků na dosažení dekarbonizace. Podle zprávy o soudržnosti se ekonomická situace regionů zlepšuje, avšak ne stejným tempem. Politika soudržnosti představovala hlavní zdroj investičních prostředků. Řada regionů, jejichž bohatství se blíží průměru EU, je uvězněna v tzv. pasti středního příjmu. Jiné regiony se potýkají s výrazným poklesem zaměstnanosti a nejsou schopny provést transformaci svého průmyslu. Začátkem roku 2018 by měla proběhnout veřejná konzultace na téma budoucnosti politiky soudržnosti.

Unie musí investovat své prostředky cíleně na konkrétní místa

  • EU se musí připravit na větší riziko přírodních katastrof.

  • Do roku 2050 by se měl dvojnásobit počet povodní.

EU 13. 10. 2017 jednala se zástupci OSN o podpoře regionů při přírodních katastrofách. EU by měla výrazně investovat do opatření na snížení rizika a dopadů katastrof a klimatických změn. Důvodem je zejména zhoršující se dopady povodní, zemětřesení a vln veder na regiony v EU. O těchto otázkách jednali Robert Glasser, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro snižování rizika katastrof, Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů a komisařka pro regionální politiku, Corina Cretu, kteří se shodli na tom, že je potřeba poskytnout další finanční prostředky s cílem snížit riziko katastrof. V rámci EU jsou povodně historicky největším rizikem a OSN očekává, že se jejich frekvence do roku 2050 zdvojnásobí. Vlny veder se staly běžným jevem. Zemětřesení v Itálii měla za posledních 50 let za následek průměrně 100 životů ročně, přičemž ekonomické náklady se odhadují na 3 mld. € ročně. Obecně v roce 2016 postihly přírodní katastrofy více než 445 mil. lidí a v 1. čtvrtletí roku 2017 bylo dalších asi 80 mil. postiženo takřka 150 katastrofami v 73 zemích. Čísla Světové banky odhadují, že náklady na řešení katastrof dosahují 442 mld. € ročně.

Nová strategie pro nejvzdálenější regiony

  • Podpora 13,3 mld. € pro nejvzdálenější regiony do konce roku 2020.

  • Regiony musí investovat do základní infrastruktury.

Komise 24. 10. 2017 předložila novou strategii pro nejvzdálenější regiony. Od roku 2014 do roku 2020 poskytují evropské strukturální a investiční fondy podporu nejvzdálenějším regionům ve výši téměř 13,3 mld. €. Regiony musí investovat do základní infrastruktury – jako jsou silnice, vodovody a nakládání s odpady. EU uznává specifické postavení pro Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Guyanu, Madeiru, Martinique, Mayotte, Réunion a Saint Martin. V roce 2004 Komise předložila první strategii zaměřenou na formování partnerství mezi evropskými institucemi a těmito regiony. Strategie nyní obnovuje s cílem řešit přetrvávající problémy, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, zejména u mladých lidí, větší zranitelnost a závislost na hospodářských odvětvích. Prostředky plynou zejména do regionálního rozvoje, zemědělství a rybolovu. Cílem je kompenzovat dodatečné náklady, kterým tyto regiony čelí, z důvodu jejich zvláštní situace. Poprvé Komise spolupracuje s členskými státy na vytváření speciální podpory, která by mohla pomoci těmto regionům. Platforma pro dialog by měla spojovat regiony, jejich členské státy, evropské instituce a zúčastněné strany ze soukromého sektoru, kteří by měly společně diskutovat navrhované legislativní akty. Strategie jasně zdůrazňuje, že zajištění prosperity těchto regionů je společnou odpovědností regionů, institucí a členských států. Měla by být vytvořena nová iniciativa s cílem usnadnit přístup regionů k evropskému fondu pro strategické investice (EFSI), a to zejména prostřednictvím jediného přístupového bodu v rámci Evropského poradního centra pro investování. V zájmu podpory získávání dovedností a mobility má EU poskytovat mladým lidem v těchto regionech finanční podporu, aby se mohli účastnit programu Erasmus a Evropského sboru solidarity.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality