09.11.2017
Euroskop
Omnibus vyrazí v první polovině 2018, změní 15 nařízení, Členské státy mají mezery v udržitelné využívání pesticidů, Komise nabízí legální cesty řešení koncentrace půdy
|
Omnibus vyrazí v první polovině 2018, změní 15 nařízení
|
Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (KOM(2016)0605)
- Zvláštní výbor pro zemědělství v rámci Rady schválil 16. 10. 2017 dohodu o tzv. Omnibus nařízení, které pozměňuje rozpočet EU včetně financování SZP. Nařízení pozměňuje celkem 15 jiných nařízení, z čehož 4 se týká financování zemědělské politiky. Jednat se má však pouze o technické změny.
Pozadí
V polovině září 2015 Komise předložila jako součást přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 návrh na změnu týkající se některých finančních stropů VFR. Cílem návrhu má být učinit finanční pravidla jednodušší a flexibilnější tak, aby se rozpočet snáze mohl přizpůsobovat měnícím se podmínkám a rychle reagovat na neočekávaný vývoj. Ústředním bodem návrhu nařízení je změna tzv. finančního nařízení EU (nařízení č. 966/2012). Předběžné dohody mezi předsednictvím a EP bylo dosaženo již 12. 10. 2017. Vzhledem k SZP se má jednat o zjednodušení politiky s cílem snížit administrativní zátěž zemědělcům i vnitrostátním orgánům.
Klíčové a sporné body
Dohodnutá pravidla na SZP pozměňují všechna 4 hlavní nařízení z roku 2013 – o přímých platbách, rozvoji venkova, společné organizaci trhů a tzv. horizontální nařízení. V rámci přímých plateb by mělo dojít ke změně podmínky aktivního zemědělce, kdy by členské státy měly mít možnost rozhodnout, zda podmínku ponechají v platnosti, či nikoliv. Významné změny by se měly týkat také mladých zemědělců, kterým by přímé platby měly být udělovány po delší dobu – pokud zažádají o platbu pro mladé zemědělce do 5 let od zahájení podnikání, budou na ni mít nárok po dobu dalších 5 let (v současnosti je to možné pouze po 5 let od zahájení zemědělského podnikání). Členské státy budou moci rozhodnout i tom, že platbu pro mladé zemědělce navýší až o 50 %, pokud jim na toto budou stačit vyhrazené finanční prostředky (max. 2 % národního ročního stropu na přímé platby). Ostatní změny přímých plateb se týkají greeningu (ozelenění), redukce přímých plateb a dobrovolné podpory vázané na produkci.
Změny v nařízení o rozvoji venkova přinesou nový nástroj na stabilizaci příjmů, který bude možný využít už v případech, kdy příjmy zemědělců klesnou o více než 20 % jejich průměrného ročního příjmu (stávající nástroj podpory příjmů může být aktivován, až pokud příjmy zemědělců klesnou o více než 30 %). V rámci společné organizaci trhů dojde ke změně sdílení hodnoty, kdy bude možné kolektivně vyjednávat i o jiném odvětví než cukru. Postavení zemědělců v dodavatelském řetězci by mělo být posíleno prostřednictvím upravení pravomocí organizací producentů, které budou rozšířeny na všechna odvětví – nejen na olivový olej, hovězí maso a plodiny na orné půdě, jak je tomu doposud. Návrh dobrovolného režimu snižování produkce v obdobích krize byl vypuštěn a debaty na toto téma budou pokračovat až v rámci vyjednávání nové SZP. Nejméně změn dozná tzv. horizontální nařízení, kde by měl být pouze zjednodušen postup posuzování finanční kázně, který bude řídit pouze Komise.
K návrhu se postupně vyjádřilo celkem 10 výborů EP, jejich shrnutí však neobsahuje zásadní pozměňovací návrhy, které by měly nařízení výrazně zdržet. Výbory EP negativně hodnotí skutečnost, že návrhu legislativy nepředcházelo zhodnocení dopadů a navrhly, aby budoucí významné dodatky k finančnímu nařízení byly takovým šetřením doprovázeny.
Předpokládaný další vývoj
Legislativní návrh nyní čeká první čtení v EP, vstoupit v platnost by měl na začátku roku 2018. Vzhledem k výše uvedeným pozměňovacím návrhům EP, bude muset pozměňovací návrhy schválit také Rada EU.
Odkazy
- Nařízení EP a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)
- Nařízení EP a Rady č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky
- Nařízení RP a Rady č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky
- Nařízení EP a Rady č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty
Krátce…
Členské státy mají mezery v udržitelné využívání pesticidů
|
Komise 10. 10. 2017 přijala zprávu o směrnici o udržitelném využívání pesticidů, jejím hlavním závěrem je, že směrnice je nedostatečně implementována. Členské státy by proto měly přehodnotit a vylepšit své Akční plány na používání pesticidů, primárně prostřednictvím nastavení specifických a měřitelných cílů a indikátorů pro dlouhodobou strategii snižování rizik a dopadů využívání pesticidů. Komise vytvořila webovou stránku, která obsahuje přehled a odkazy na stránky členských států, které se zabývají udržitelností používání pesticidů. Za důležitou součást řešení problému Komise považuje i Integrovanou ochranu proti škůdcům, což je platforma pro výměnu a rychlé sdílení informací mezi členskými státy, ale i zemědělci a veřejností v jednotlivých členských státech.
Komise nabízí legální cesty řešení koncentrace půdy
|
Komise 12. 10. 2017 vydala pokyny pro členské státy o ochraně zemědělské půdy před hrozbami v podobě spekulací a koncentrace vlastnictví. Prohlásila, že členské státy mají právo omezit prodej orné půdy za účelem zachování zemědělských společenství a podpory udržitelného zemědělství, ovšem pouze pokud tak budou činit v souladu s evropským právem. Nesmí tedy docházet k diskriminaci investorů z EU, Komise z tohoto důvodu již v roce 2015 zahájila s několika členskými státy řízení o porušení smluv. Sdělení Komise popisuje konkrétní opatření, která je možná zavést, jsou jimi např. omezení rozlohy prodávaného pozemku, předkupní právo nebo zavedení intervenčních cen ze strany státu.