Co najdete v pracovním programu Komise na rok 2018?


Magda Komínková, 29. 11. 2017

Komise pod vedením Jean-Clauda Junckera představila 24. října 2017 pracovní program pro rok 2018. Definovala 26 nových iniciativ, jež jsou navázány na deset hlavních priorit Junckerovy Komise.

Pracovní program pro rok 2018 je čtvrtý předložený Junckerovou Komisí a druhý, který je založen na interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, jež má za cíl posílit spolupráci mezi Komisí, Radou a Parlamentem. V praxi to znamená, že vychází například i z politických směrů, které zohledňují také strategické cíle Evropské rady, nebo ze zprávy o stavu Unie (SOTEU). Právě projev o stavu Unie každoročně zahajuje dialog s Parlamentem a Radou o přípravě pracovního programu.

Deset cílů na pět let

Před více než třemi lety byl Jean-Claude Juncker zvolen poslanci předsedou Komise a při této příležitosti v rámci svého projevu („Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“) deklaroval, že se zaměří na deset prioritních oblastí (Schéma 1) s tím, že se stanovenými základní prioritami se bude pojit veškerá legislativní činnost jeho Komise.


Schéma 1: Prioritní oblasti Komise


Zdroj: Komise 10 priorit Komise

Větší spolupráce mezi orgány a snaha o zjednodušení

„Lepší legislativa“ má být podle Komise zajištěna dvě způsoby. Jedním z nich je využití platformy REFIT, která usiluje o transparentnější, otevřenější a srozumitelnější legislativní proces. REFIT je de facto nezávislá expertní skupina, která detailně studuje platné právní předpisy a navrhuje jejich změny, přičemž při své činnosti vychází také z podnětů občanů a dalších zainteresovaných aktérů. Hlavním cílem je snížit administrativní a finanční zátěž.

REFIT

Zdroj: REFIT

Druhým prostředkem, jež má zajistit lepší legislativu a v rámci přípravy plánu pro rok 2018 hrál poměrně významnou roli, je interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů. Ta byla připravována od března 2015 a plán Komise pro rok 2017 byl první možností, kdy mohla být uplatněna.

Interinstitucionální dohoda

Zdroj: Rada

Interinstitucionální dohoda – funguje?

Z výše uvedeného vyplývá, že při plánování pracovního plánu Komise, který má informovat o závazcích Komise pro nadcházející rok, mají orgány spolupracovat a jednat společně. V červenci 2017 Parlament hlasoval o usnesení o strategických prioritách pro pracovní program Komise na rok 2018. Společné usnesení vycházelo také z návrhů politických skupin ALDE, EPP a ECR.

Poslanci konstatovali, že stávající krize, včetně jejich finančních, hospodářských, sociálních a migračních důsledků, vedly k narůstající nespokojenosti evropských občanů odrážející se ve vzestupu extremismu. Důležité výzvy podle Parlamentu vyžadují společnou reakci EU a jejích členských států. EU by měla zlepšit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a pomoci tak při hledání důvěryhodných odpovědí na nové bezpečnostní hrozby a výzvy. Parlament také požádal Komisi, aby ve spolupráci s ostatními orgány zahájila širokou veřejnou debatu o budoucnosti Unie.

Priority Evropského parlamentu

1. Mládež a celoživotní učení: Parlament vyzval Komisi, aby za podpory členských států investovala do inkluzivních a efektivních vzdělávacích systémů.

2. Modrý růst a oběhové hospodářství: Parlament vyzval Komisi, aby předložila návrh v oblasti „modrého růstu“ (v mořském a námořním odvětví) a návrh na zacelení mezery plynoucí z toho, že v rámci nové společné rybářské politiky (SRP) neexistují víceleté plány k řízení všech důležitých rybích populací a rybolovných činností ve vodách EU.

3. Finanční rámec po roce 2020: Parlament vyzval Komisi, aby své legislativní návrhy předložila nejpozději do června 2018, aby mohla být okamžitě zahájena interinstitucionální jednání, a aby předložila návrh celkového přezkumu finančního nařízení, který by měl vstoupit v platnost na počátku roku 2018.

4. Strategie pro jednotný digitální trh: Parlament vyzval Komisi, aby učinila kroky pro dokončení jednotného digitálního trhu a vytvoření prostředí podporujícího malé a střední podniky.

5. Strategie energetické unie: Parlament vyzval Komisi, aby v návaznosti na přijeti různých legislativních návrhů a sdělení souvisejících s energetickou unií, energetickou účinností, uspořádáním trhu apod. zaměřila svou pozornost na zajištění toho, aby členské státy tyto návrhy v plném rozsahu provedly.

6. Strategie pro jednotný trh: Parlament vyzval Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila provádění směrnice o službách, včetně odstranění praxe tzv. goldplatingu.

7. Zdraví: Parlament vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh zaměřený na zlepšení srozumitelnosti příbalových informací u farmaceutických výrobků

8. Rybolov a zemědělství: Parlament vyzval Komisi, aby nalezla pragmatické řešení, pokud jde o průmyslový rybolov, s cílem regulovat a omezit praxi využívání cenných rybolovných.

9. Spravedlivější zdanění: Parlament vyzval Komisi, aby předložila návrhy na změnu systému DPH a pokyny týkající se státní podpory v členských státech.

10. Finanční služby a unie kapitálových trhů: Parlament zdůraznil, že legislativní návrhy k dokončení unie kapitálových trhů je třeba předkládat pouze tehdy, nelze-li zamýšlených účinků dosáhnout nelegislativními prostředky.

11. Digitalizace a automatizace: výzvy a příležitosti: Parlament vyzval Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy navrhla strategii EU pro automatizaci na pracovním trhu a aby ji doplnila iniciativami v oblasti organizace interakce mezi odborníky a roboty.

12. Oblast spravedlnosti a základních práv založená na vzájemné důvěře: Parlament vyzval Komisi, aby neprodleně přijala navazující opatření a předložila legislativní návrh o společných minimálních standardech pro občanskoprávní řízení.

13. Pokrok na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii: Parlament vyzval Komisi, aby usilovala o přijetí legislativních návrhů pozměňujících nebo nahrazujících akty Unie v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, které byly přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

14. Evropský program pro migraci: Parlament zdůraznil, že je důležité řešit prvotní příčiny migrace tím, že se změní politika EU v oblasti rozvoje a spolupráce s Afrikou, ale také úloha EU v řešení konfliktů v sousedních zemích.

15. Změna klimatu: Parlament vyzval Komisi, aby s ohledem na facilitativní dialog podle Pařížské dohody předložila návrh doplňkových opatření pro boj proti změně klimatu platných pro celou Unii.

16. Cíle udržitelného rozvoje: Parlament vyzval Komisi, aby vytvořila jasný, strukturovaný a transparentní rámec s jasnou zodpovědností upravující partnerství a aliance se soukromým sektorem v rozvojových zemích.

17. Provázanost bezpečnosti a rozvoje: Parlament vyzval Komisi k vytvoření nových, inovativních finančních nástrojů pro mír a spravedlnost.

18. Obchod: Parlament vyzval Komisi, aby přezkoumala stávající obchodní rámec mezi AKT a EU, který se řídí Dohodou z Cotonou, jejíž platnost vyprší v roce 2020.

19. Vnější politika: priority: Parlament vyzval Komisi, aby předložila návrh na přezkum Služby nástrojů zahraniční politiky (FPI) v polovině období a rozvíjela transatlantické vazby.

20. Strategičtější přístup k prosazování práva EU: Parlament vyzval Komisi, aby zlepšila systémy kontroly, zejména pokud jde o míru chyb.

21. Zdokonalení tvorby právních předpisů: Parlament vyzval Komisi, aby zajistila, že všechny legislativní návrhy budou podléhat důkladnému posouzení dopadu a analýze nákladů a přínosů.

Základy programu ve zprávě o stavu Unie

Pravidelnou zprávu o stavu Unie přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker 13. září 2017. Ve svém projevu bilancoval výsledky za předešlý rok a představil priority pro rok následující. Poté byl zahájen dialog s Parlamentem a Radou. Předseda Komise proto zaslal předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady prohlášení o záměru (tzv. letter of intent), v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise v roce 2018 realizovat.

Dopis předsedovi Parlamentu a Rady

V úvodu dopisu nezačali předseda Jean-Claude Juncker a Frans Timmermans (obdobně jako loni) pozitivně: „Rok 2016 byl pro evropský projekt v mnoha ohledech „annus horribilis“. Evropa v jeho průběhu čelila celé řadě problémů – proběhlo referendum o brexitu, na několika místech došlo k teroristickým útokům, několik členských států se potýkalo s pomalým hospodářským růstem a s nadále vysokou nezaměstnaností a pokračovala také migrační krize.“

Prohlášení o záměru, které bylo zasláno předsedovi Parlamentu a premiérovi Estonska, počítá s deseti prioritami.

Priority Komise

Priorita č. 1: Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

– Přijetí návrhu „EFSI 2.0“ (do konce roku 2018)

– Komplexní návrh budoucího víceletého finančního rámce pro období po roce 2020 (plánován na květen 2018)

Priorita č. 2: Propojený jednotný digitální trh

– Balík opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti (do konce roku 2018)

– Přijetí čtrnácti legislativních návrhů týkajících se dokončení jednotného digitálního trhu (do konce roku 2018)

Priorita č. 3: Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

– Přijetí návrhů na realizaci energetické unie a politiky v oblasti změny klimatu (do konce roku 2018)

– Balík opatření v oblasti mobility a změny klimatu (do konce roku 2018)

Priorita č. 4: Integrovanější a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou

– Přijetí balíčků o službách (do konce roku 2018)

– Přijetí návrhu týkajícího se platební neschopnosti podniků, restrukturalizace a druhé šance (do konce roku 2018)

– Balík týkající se vytvoření jednotného prostoru pro daň z přidané hodnoty (DPH) v EU (do konce roku 2018)

– Přijetí návrhů o reformě směrnice o vysílání pracovníků (do konce roku 2018)

– Přijetí všech návrhů týkajících se unie kapitálových trhů (do konce roku 2018)

– Návrh na zřízení Evropského orgánu pro pracovní příležitosti (do konce roku 2018)

Evropský orgán pro pracovní záležitosti

Zdroj: SOTEU 2017 – Evropský orgán pro pracovní příležitosti

Priorita č. 5: Integrovanější a spravedlivější hospodářská a měnová unie

– Balík týkající se bankovní unie, dokončující všechny její aspekty (do konce roku 2018)

– Balík týkající se hospodářské a měnové unie obsahující návrhy na transformaci Evropského mechanismu stability na Evropský měnový fond a vytvoření rozpočtové položky pro eurozónu v rámci rozpočtu EU (do konce roku 2018)

– Sdělení o případném vytvoření trvalé funkce evropského ministra hospodářství a financí a jeho institucionálních dopadech (do roku 2025)

Priorita č. 6: Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

– Přijetí návrhu na modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu a na změnu antidumpingové metodiky, jakož i pozměněného návrhu týkajícího se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (do konce roku 2018)

– Balík opatření v oblasti obchodu včetně sdělení o obchodní politice založené na hodnotách (do konce roku 2018)

– Dokončení dohod s Japonskem, Singapurem a Vietnamem (do konce roku 2018)

Priorita č. 7: Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře

– Přijetí návrhů o boji proti praní peněz, o systému vstupu/výstupu do/z EU, o Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II), o Evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS) a o Evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (do konce roku 2018)

– Balík opatření pro boj proti terorismu (do konce roku 2018)

– Balík opatření „Nová politika pro spotřebitele (do konce roku 2018)

– Sdělení o možném rozšíření úkolů nového Úřadu evropského veřejného žalobce, aby zahrnovaly boj proti terorismu (do roku 2025)

Priorita č. 8: Na cestě k nové migrační politice

– Přijetí reformovaného společného evropského azylového systému (do konce roku 2018)

– Přijetí návrhu o vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (do konce roku 2018)

– Nový balík opatření v oblasti řízení migrace (do konce roku 2018)

Priorita č. 9: Silnější pozice na mezinárodní scéně

– Přijetí Programu rozvoje evropského obranného průmyslu Evropským parlamentem a Radou (do konce roku 2018)

– Strategie pro úspěšné přistoupení Srbska a Černé Hory k EU (do roku 2025)

– Sdělení o možnosti dalšího posílení použití hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti společné zahraniční politiky (do roku 2025)

Priorita č. 10: Unie demokratické změny

– Dosažení dohody ohledně změn nařízení o postupu projednávání ve výborech (do konce roku 2018)

– Balík opatření v oblasti demokracie včetně revize nařízení o evropské občanské iniciativě (do konce roku 2018)

– Sdělení o dalším posílení subsidiarity, proporcionality a zlepšování právní úpravy (do roku 2025)

Shrnutí a předložené návrhy v rámci SOTEU

Za zajímavou lze považovat snahu o spojení funkcí předsedů Komise a Evropské rady, upozornění na problémy konkrétních členských států a opětovnou snahu reformovat volby do Evropského parlamentu. Předseda Komise neplánuje vytvářet nové instituce a silně utahovat otěže evropské integrace. Vyvrátil tedy obavy některých, které způsobilo vítězství silně proevropského Emmanuela Macrona ve francouzských volbách. Lze také konstatovat, že se předseda Komise snažil spojovat členské státy EU a nevyvolávat další vzájemné rozepře. A to zejména tím, že neupozorňoval na problémy, které EU se členskými státy v současné době vede (např. problémy Polska).

Přestože Komise navrhuje v řadě oblastí poměrně zásadní změny, jejich počet by neměl být vysoký. Konkrétně by mělo jít o méně než 25 nových iniciativ ročně, zatímco předchozí Komise jich navrhovaly více než 100. Tímto trendem se současná Komise řídí po celé své funkční období.

Komise v době Junckerova projevu rovnou předložila několik iniciativ, o kterých se předseda zmiňoval a jejichž projednání by chtěl v dohledné době dosáhnout.

Pokrok v plnění 10 priorit Komise

V rámci SOTEU bylo posouzeno plnění základních priorit Komise. Zpráva hodnotí nejen přijaté iniciativy, ale také dosažené cíle a pokroky. Komise od začátku funkčního období deklaruje, že se zaměřuje na záležitosti zásadního významu, kde mají opatření na úrovni EU potenciál přinést konkrétní výsledky. Hodnoceny jsou změny a pokroky v rámci každé z deseti stanovených priorit. Pro ilustraci se jedná, např. o úplné zrušení poplatků za roaming v červnu 2017 v rámci jednotného digitálního trhu; v rámci EFSI bylo dosud schváleno celkem 296 finančních dohod s partnery na místní úrovni, které umožnily 445 000 malým a začínajících podnikům zajistit lepší přístup k financování; Komise mimo jiné také upřednostnila a navýšila finanční prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. S cílem podpořit zaměstnanost, investice a růst ekonomiky má Komise pokračovat v plnění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství a k dotvoření jednotného digitálního trhu, energetické unie, unie kapitálových trhů, hospodářskou a měnovou unii a bankovní unii.

Pracovní program Komise na rok 2018

Představený pracovní program Komise na rok 2018 je úzce propojen s výše uvedenými iniciativami a se základními prioritami. Pracovní program, který nese podtitul – Jednotnější, silnější a demokratičtější Unie – se v obecné rovině nijak zásadně neliší od předchozích třech, což je způsobeno zejména tím, že se Komise po celé své funkční období řídí stanovenými prioritami. Rozdíly jde ovšem pozorovat při srovnání s předchozími Komisemi. Na rok 2018 plánuje Komise 26 nových iniciativ. V předchozích letech to bylo 21 a 23 nových iniciativ. Na druhou stranu v období 2009–2014 Komise každoročně navrhovala průměrně více než 130 nových iniciativ. Junckerova Komise má odlišnou strategii, produkuje asi o 80 % legislativní inciativy méně než ty předchozí a také cíleně usiluje o dokončení již zahájených iniciativ z předchozích let. Mimo jiné pravidelně hodnotí stav projednávaných aktů a navrhuje jejich stažení nebo zrušení.

Struktura pracovního programu

Komise na rok 2018 navrhuje 26 nových iniciativ, prezentuje 12 návrhů v rámci platformy REFIT, definuje 66 prioritních projednávaných návrhů, které by měly být dokončeny, představuje 15 návrhů, které by měly být staženy, a 3, které by měly být zrušeny. Z formálního hlediska je plán tvořen sdělením Komise Parlamentu, Radě a poradním orgánům a pěti přílohami:

  • Příloha I obsahuje 26 nových iniciativ
  • Příloha II obsahuje 12 iniciativ v rámci REFIT
  • Příloha III představuje 66 prioritních projednávaných návrhů
  • Příloha IV obsahuje seznam 15 projednávaných návrhů, které mají být staženy
  • Příloha V obsahuje seznam 3 stávajících právních předpisů, které má Komise v úmyslu zrušit


Hlavní cíle na rok 2018

Komise deklaruje, že již předložila více než 80 % návrhů, které jsou zásadní pro dokončení jednotného digitálního trhu, energetické unie, unie kapitálových trhů, bankovní unie, bezpečnostní unie a komplexní evropské migrační politiky. Prioritou nyní ovšem musí být to, aby se z návrhů staly legislativní akty, které budou členskými státy prováděny.

Jak prohlásil první místopředseda Komise Frans Timmermans, Komise se chce primárně zaměřovat na „ty oblasti, ve kterých přináší činnost na úrovni EU nejvyšší přidanou hodnotu.“ A to zejména proto, že „EU nebude posuzována na základě počtu přijatých směrnic a nařízení, nýbrž podle toho, jaké hmatatelné výsledky přinesou politická opatření naše politiky našim občanům a podnikům.“

Přetrvávajícím cílem z minulých let je lepší prosazování již platných pravidel. Tuto snahu je namístě ocenit, neboť dodržování pravidel by v řadě případů stačilo a nebylo by nutné zdlouhavě připravovat nové nebo revidované právní akty.

Zároveň s dokončováním programu stávající Komise se musí EU pomalu začít připravovat na budoucí období. Pracovní program na rok 2018 proto obsahuje iniciativy, jež se týkají období do roku 2025. Důvodem pro „nový začátek“ je i to, že od 30. března 2019 by měla mít EU 27 členských států.

Zaměření pracovního programu na rok 2018 je v základu dvojí:

1) Předkládá omezený počet cílených legislativních opatření, jež by měla být dokončena v průběhu příštích měsíců. Komise by měla předložit návrhy nejpozději v květnu roku 2018, aby mohly mít Evropský parlament a Rada dostatek času a prostoru na to, aby dokončily legislativní postupy před tím, než proběhnou volby do Parlamentu v červnu

2) Obsahuje řadu iniciativ s výhledem do vzdálenější budoucnosti (do roku 2025). Tyto iniciativy navazují na bílou knihou o budoucnosti Evropy a projev o stavu Unie.

Stejně jako v předchozích letech obsahuje pracovní program řadu návrhů, které vycházejí z přezkumů stávajících právních předpisů v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Program obsahuje seznam projednávané legislativy, které Komise hodlá během příštích šesti měsíců (do dubna 2018) stáhnout, a to proto, že již neslouží svému účelu nebo jsou technicky zastaralé. Pracovní program rovněž stanovuje předpisy, které mají být zrušeny, protože se staly bezpředmětnými.

26 nových iniciativ

Nový impuls pro růst zaměstnanosti a investice

1. Plnění akčního plánu pro oběhové hospodářství.

2. Komplexní návrh budoucího víceletého finančního rámce na období po roce 2020, na který budou navazovat návrhy týkající se nové generace programů a nových vlastních zdrojů (legislativní).

3. Diskusní dokument o směřování k udržitelné Evropě do roku 2030 a o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a Pařížské dohody o změně klimatu (nelegislativní).

Propojený jednotný digitální trh

4. Návrh týkající se spravedlnosti ve vztazích mezi platformami a podniky (legislativní); iniciativa zabývající se problematikou šíření falešných informací prostřednictvím online platforem (nelegislativní) a revize pokynů Komise k analýze trhu a posuzování významné tržní síly v odvětví elektronických komunikací (nelegislativní).

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny

5. Dokončení energetické unie – kroky související s aspektem solidarity energetické unie, které zahrnují návrh na společná pravidla pro plynovody vstupující na evropský vnitřní trh s plynem (legislativní).

6. Budoucí politika EU v oblasti energetiky a změny klimatu (iniciativa s výhledem do roku 2025).

Lepší a spravedlivější vnitřní trh a silnější průmyslová základna

7. Návrh, kterým se na úrovni EU zavádějí pravidla umožňující zdanění zisků nadnárodních společností plynoucích z digitální ekonomiky (legislativní).

8. Návrh na zřízení Evropského orgánu pro pracovní příležitosti (legislativní).

9. Návrh na zlepšení potravinového řetězce EU (legislativní).

10. Dokončení CMU – Revidovaný rámec pro investiční podniky (legislativní); akční plán pro udržitelnost financí s regulačními opatřeními (legislativní).

11. Efektivnější tvorba právních předpisů o jednotném trhu (iniciativa s výhledem do roku 2025).

Hlubší a spravedlivější HMU

12. Dokončení HMU – Návrh na transformaci evropského mechanismu stability na evropský měnový fond, a to v mezích práva EU (legislativní) a integrace podstaty Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do práva EU.

13. Dokončení bankovní unie – Návrhy v oblasti rozvoje sekundárních trhů pro úvěry v selhání (legislativní); ochrana zajištěných věřitelů před selháním dlužníků (legislativní).

14. Vytvoření trvalé funkce evropského ministra hospodářství a financí (iniciativa s výhledem do roku 2025).

Obchod: Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

15. Dokončení dohod s Japonskem, Singapurem a Vietnamem, pokračování v jednáních s Mexikem a Mercosurem a pokročení v jednáních s Austrálií a Novým Zélandem, jakmile Rada schválí mandáty doporučené Komisí.

Oblast spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře

16. Dokončení bezpečnostní unie – Realizace bezpečnostního programu Unie a pokrok v boji proti terorismu: návrhy, které umožní interoperabilitu mezi informačními systémy EU zabývajícími se bezpečností, správou hranic a řízením migrace (legislativní); návrh na zlepšení přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k elektronickým důkazům (legislativní).

17. Mechanismus civilní ochrany – Návrh rozhodnutí o revizi rozhodnutí č. 1313/2013/EU, kterou by se zřídil plnohodnotný mechanismus civilní ochrany Evropské unie s vlastní provozní kapacitou.

18. Rozšíření úkolů nového Úřadu evropského veřejného žalobce (iniciativa s výhledem do roku 2025).

19. Iniciativa na posílení prosazování právního státu v Evropské unii iniciativa s výhledem do roku 2025).

Na cestě k nové migrační politice

20. Plnění Evropského programu pro migraci – Revize společného vízového kodexu (legislativní); revize Vízového informačního systému v rámci programu REFIT (legislativní); revize nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví (legislativní).

Silnější pozice na mezinárodní scéně

21. Uskutečňování globální strategie EU – Strategii EU pro propojení Evropy a Asie; obnovení partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem a nový rámec pro spolupráci s Indií, Íránem a Irákem (nelegislativní).

22. Přesvědčivá perspektiva rozšíření (iniciativa s výhledem do roku 2025) – Strategie pro úspěšné přistoupení Srbska a Černé Hory k EU (nelegislativní).

23. Efektivnější a konzistentnější provádění společné zahraniční politiky (iniciativa s výhledem do roku 2025) – Sdělení o možnosti dalšího posílení použití hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti společné zahraniční politiky (nelegislativní).

Unie demokratické změny

24. Komunikace o Evropě – Sdělení o vybudování komunikačně jednotnější, silnější a demokratičtější Unie (nelegislativní).

25. Dělat méně, zato efektivněji (iniciativa s výhledem do roku 2025) – Sdělení o dalším posílení subsidiarity, proporcionality a zlepšování právní úpravy v každodenní činnosti Evropské unie (nelegislativní).

26. Efektivnější a demokratičtější Evropa (iniciativa s výhledem do roku 2025) – Sdělení o možnostech zlepšení účinnosti v čele Evropské unie (nelegislativní).

Prioritní projednávané návrhy (výběr z 66 stanovených návrhů)

1) Nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice – EFSI 2.0; finanční nařízení / Omnibus a balík týkající se oběhového hospodářství.

2) Propojený jednotný digitální trh – Přeshraniční dodávání balíků; reforma telekomunikací; návrh na zabránění neopodstatněnému zeměpisnému blokování; volný pohyb neosobních údajů a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích.

3) Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu – Balík opatření „čistá energie pro všechny Evropany“; balík opatření v oblasti klimatu a balík opatření „Evropa v pohybu“.

4) Lepší a spravedlivější vnitřní trh a silnější průmyslová základna – balík týkající se dodržování předpisů; balík týkající se služeb; směrnice o platební neschopnosti; správní spolupráce a boj proti podvodům v oblasti DPH a vysílání pracovníků.

5) Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie – Reforma nařízení o kapitálových požadavcích; schopnost absorpce ztrát a rekapitalizace; evropský systém pojištění vkladů a ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran.

6) Oblast spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře – Praní peněz a financování terorismu; systém pro cestovní informace a povolení; evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS); Schengenský informační systém (sis) a Schengenský hraniční kodex.

7) Obchod: Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace – Prověřování přímých zahraničních investic v EU; modernizace nástrojů na ochranu obchodu a nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek.

8) Na cestě k nové migrační politice – Reforma dublinského systému; azylový úřad / EASO; Podmínky přijímání žadatelů o azyl; Eurodac; podmínky přijímání žadatelů o azyl; podmínky přiznání azylu a azylové řízení.

9) Silnější pozice na mezinárodní scéně – Vnější úvěrový mandát Evropské investiční banky; Program rozvoje evropského obranného průmyslu a Evropská investiční banka – záruční fond pro vnější vztahy.

10) Unie demokratické změny – Evropský sbor solidarity; Nařízení o postupu projednávání ve výborech a Evropská občanská iniciativa.

Pracovní program a iniciativy REFIT

Stejně jako v minulém roce, tak i letos pracovní program obsahuje iniciativy, u nichž Komise na základě důkladného posouzení navrhuje aktualizace nebo jinou úpravu. Představený pracovní program obsahuje 12 nových iniciativ REFIT. Legislativní iniciativy v rámci programu REFIT, jejichž přijetí se plánuje na rok 2018, doplňuje seznam nových 26 iniciativ. Představených 12 iniciativ je v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů. Jedná se např. o:

  • Přezkum směrnice 2013/37/EU o opakovaném použití informací veřejného sektoru, díky kterému bude možné v zájmu společnosti zpřístupnit data veřejné správy, snížit náklady na regulaci a zjednodušit stávající legislativu
  • Přezkum systému pro kontrolu rybolovu
  • Uznávání elektronických přepravních dokladů v nákladní dopravě orgány veřejné moci a obchodními partnery
  • Nařízení o zjednodušení a rychlejší realizaci projektů společného zájmu v transevropské dopravní síti
  • Revize směrnice 2008/118/ES, jejímž cílem je harmonizovat předpisy o clu a spotřebních daních, zlepšit právní jistotu a zajistit jednotné uplatňování práva EU
  • Cílený přezkum spotřebitelských směrnic EU navazující na kontrolu účelnosti předpisů EU o ochraně spotřebitele a uvádění na trh
  • Přezkum návrhu směrnice Rady, která by nahradila rozhodnutí o zavedení náhradního cestovního dokladu

Návrhy, které mají být staženy

Komise ve svém pracovním plánu navrhuje stáhnout 15 návrhů a místo nich se soustředit na plnění prioritních iniciativ.

Návrhy, které mají být staženy (výběr):

  • Zemědělství a rozvoj venkova – Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2017 (zastaralý)
  • Hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla – Návrh NAŘÍZENÍ RADY o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (nový návrh)
  • Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky – Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se v rámci jednotného trhu zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě (nelze najít shodu)
  • Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů – Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (nový návrh)
  • Migrace, vnitřní věci a občanství – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení cestovních víz a o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006 a (ES) č. 767/2008 (nový návrh); Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu Unie o vízech (vízový kodex) (nový návrh)
  • Doprava – Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008, pokud jde o letiště, uspořádání letového provozu a letové navigační služby (zastaralý)

Předpisy, které mají být zrušeny

Komise uvedla tří předpisy, které by měly být v následujícím období zrušeny. Důvodem může být jejich nadbytečnost nebo zastaralost.

1) Námořní záležitosti a rybolov – Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace – plán je zastaralý a již se neuplatňuje.

2) Daně a cla – Směrnice Komise 79/802/EHS o zboží propuštěném do režimu aktivního zušlechťovacího styku, které by v případě dovozu za účelem propuštění do volného oběhu z důvodu svého zvláštního použití mělo nárok na zvýhodněné sazební zacházení – směrnice je nadbytečná.

3) Spravedlnost a vnitřní věci – Společná akce 98/699/SVV o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnost a výnosů z ní – nástroj byl plně nahrazen směrnicí 2014/42/EU.

Splněné cíle z předchozího roku?

V loňském roce byly představeny, např. následující cíle:

Představené plány lze považovat částečně za naplněné. Unie kupříkladu spustila Evropský sbor solidarity a představila iniciativu WiFi4EU. Evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila svoji činnost ještě na podzim 2016 a poté pokračovala v průběhu roku 2017. Dohoda mezi EU a Kanadou – CETA – vstoupila prozatímně v platnost v září 2017.

V prosinci 2016 se Parlament, Rada a Komise dohodly na společném prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017. Zdůraznily, že v legislativním procesu je třeba se zabývat přednostně 58 iniciativami v hospodářské, environmentální i společenské oblasti. Z těchto 58 návrhů Komise již bylo Parlamentem a Radou schváleno 11 (např. směrnice o terorismu, kontrola nabývání a držení zbraní, Evropský fond pro udržitelný rozvoj). Pokud se instituce dohodnou, může být do konce roku 2017 schváleno dalších 19 iniciativ (např. mandát Evropské investiční banky k poskytování úvěrů třetím zemím, online přenosy vysílacích organizací, zabránění bezdůvodnému zeměpisnému blokování online služeb). U zbývajících 28 návrhů není pravděpodobné, že v roce 2017 dojde k dohodě či alespoň k podstatnému pokroku.

Jaký bude další postup?

Představením pracovního programu práce Komise nekončí. Předložený plán je základem pro další společné jednání Rady, Parlamentu a Komise. V nadcházejících týdnech by mělo dojít k jednání všech tří orgánů a později k tomu, že se předsedové těchto institucí shodnou na společném prohlášení. Společné prohlášení o legislativních prioritách EU, jež podepsali předsedové všech tří orgánů v prosinci 2016, se totiž ukázalo být užitečné k urychlení jednání o nejdůležitějších a nejnaléhavějších legislativních návrzích. Dohoda se s největší pravděpodobností nebude nijak výrazně odlišovat. Představený pracovní plán totiž bez velkých změn navazuje na SOTEU, dopis o záměru a cíle deklarované jednotlivými orgány EU.

Závěr

Komise si v programu výslovně uvědomuje, že její úspěch nezáleží na množství, nýbrž na kvalitě a účelnosti předložených legislativních aktů. Od začátku jejího funkčního období je snahou snižovat celkový počet návrhů a veškeré z nich mají být v souladu s 10 základními prioritami Komise. Tím se Komise řídila i při vypracování pracovního programu na rok 2018. Příští rok bude specifický v tom, že Komise musí návrhy předložit, pokud je schválit, včas, aby mohl proběhnout celý legislativní proces do voleb v červnu 2019. Pro pracovní program na rok 2019 lze předpokládat, že se bude primárně soustředit na resty a nové iniciativy již představeny nebudou.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality