V pátek 8. prosince 2017 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii s názvem Přínosy a rizika globalizace pro obchod a investice. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Škoda Auto Vysoká škola.
Zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté budou diskutovat o současném nastavení společného trhu a jeho omezeních, o vývoji v oblasti obchodních a investičních dohod uzavíraných EU a také o nutnosti posílení vnější role Unie prostřednictvím reforem jejího zastoupení v mezinárodních organizacích.
V rámci debaty zazní příspěvky o dosavadních limitech, které brání efektivnějšímu fungování společného trhu. V této souvislosti bude zmíněna problematika rozdílné úrovně přímých i nepřímých daní či nedokončeného prostředí v oblasti ochrany práv průmyslového vlastnictví. Diskuze se také zaměří na nastavení investičních a obchodních vztahů EU s ostatními zeměmi, především pak na ochranu strategických zájmů EU při přijímání přímých investic ze třetích zemí. V neposlední řadě se bude diskutovat o možnostech, jak posílit vnější zastoupení Unie a eurozóny v mezinárodních organizacích a fórech.
Hlavními diskuzními otázkami kulatého stolu o přínosech a rizicích globalizace pro obchod a investice jsou:
- Jen dostatečně velký trh může konkurovat trhům jiných velkých hráčů, jako je Čína či USA. Skutečný jednotný trh však nutně vyžaduje jednotná pravidla. Ve kterých oblastech jednotného trhu má dosud EU největší rezervy? Co je třeba dále podnikat v oblastech daňové harmonizace, ochrany duševního vlastnictví a rozvoje dalších společných pravidel, aby jednotný evropský trh byl skutečně jednotný a tedy dostatečně velký a v globálním pohledu efektivní a konkurenceschopný?
- Jakým způsobem by Evropa měla chránit svá strategická odvětví a know-how před převzetím jinými globálními hráči? Může protekcionismus evropské ekonomice prospět, nebo jí naopak uškodí? Jak by měla Evropská unie postupovat při vyjednávání obchodních dohod?
- Jak zajistit, aby EU mluvila jedním hlasem v globálních otázkách? Je jednou z cest zastoupení EU jako celku v institucích typu Mezinárodního měnového fondu, jak navrhla Zpráva pěti prezidentů? Je třeba změnit praxi, kdy jsou EU a její velcí členové duplicitně zastoupeni na jednáních G20? Je vyhovující současná praxe zastoupení EU ve Světové bance či v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO)? Jaké nastavení zastoupení EU v globálních organizacích by bylo výhodné pro ČR?
