Tereza Chlebounová, čtk, Evropská komise, 7. 12. 2017
Evropská komise nadále trvá na tom, aby pro případ vážné migrační krize v některé členské zemi existovala v Evropské unii trvalá možnost přesunout žadatele o azyl do jiných států bloku. Novinářům to dnes řekl první místopředseda Komise Frans Timmermans, když týden před posledním letošním summitem EU žádal členské země, aby bylo možné do června 2018 najít celkovou dohodu o nové podobě unijní migrační politiky.
Timmermansova představa se tak na summitu ostře střetne s pohledem středoevropských členských států EU. Například nový český premiér Andrej Babiš už dopředu deklaroval, že v Bruselu hodlá příští týden „kvóty na uprchlíky“ jednoznačně odmítnout. Na summitu se má o migraci jednat, oficiální závěry ale nejspíš tato diskuse nepřinese.
Komise chce zvýšit počet vracených migrantů o 20 %
Komise dnes představila plán, podle nějž mají členské státy zajistit, aby bylo do února navráceno 15 tisíc nelegálních migrantů, a přislíbit přemístění 50 tisíc uprchlíků ze třetích zemí.
Do března mají státy doplatit chybějících 340 milionů EUR do Afrického svěřeneckého fondu a posílit kapacitu Evropské pohraniční stráže na návraty nelegálních migrantů.
Nejpozději v květnu pak členské země mají dosáhnout dohody o azylovém systému a zvýšit počet návratů nelegálních migrantů o 20 procent.
Evropská komise představila postup, jak řešit migraci; na summitu, který se příští týden bude migrační politikou zabývat, se ale očekávají neshody. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Kvóty by mohly být povinné jen v době krize
Jako možný způsob odblokování jednání o migrační politice Komise navrhla, aby „povinné relokace“ platily pouze v závažných krizích, a jinak byly dobrovolné. Jak uvedl Timmermans, Komise se v této otázce snaží dosáhnout kompromisu.
„V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen… musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie,“ prohlásil. Přesná definice takové vážné krize je ale podle něj věcí diskuse.
Trvalý přerozdělovací mechanismus „podle kvót“ obsahuje už návrh Komise na reformu unijního azylového systému z jara 2016. Přestože řada jednotlivostí již byla potvrzena, členské státy dosud nenašly shodu právě ohledně klíčového tématu přerozdělování – především kvůli odporu části zemí, což nedávno konstatovalo i končící estonské předsednictví. Naopak europarlament prosazuje daleko větší přerozdělování migračního břemene.
Státy V4 chtějí pomáhat jinak
Česko, Polsko a Maďarsko dnes unijní exekutiva poslala před evropský soud, protože tyto země se odmítají podílet na jednorázovém přerozdělování migrantů, jež bylo domluvené v roce 2015 a jež se týkalo uprchlíků, kteří našli útočiště v Itálii a v Řecku.
Trojice zemí, v nichž vůči přebírání žadatelů o azyl panuje výrazný odpor veřejnosti, argumentuje jednak tím, že mimořádný program nebyl zdaleka naplněn, ale také tím, že v migrační krizi pomáhají výrazným způsobem, ovšem jinak. Třeba penězi, příspěvky na ochranu vnější hranice či podporou libyjské pobřežní stráže.
Praha, Varšava a Budapešť, ostatně spolu s Bratislavou a dalšími, také zdůrazňují, že od přerozdělování se nyní unijní reakce posunula k lepší ochraně vnější hranice EU, k návratové politice a ke spolupráci se třetími zeměmi.
Země přehlcené uprchlíky potřebují solidaritu ostatních
Státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou – byť právě jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Podle Timmermanse je tohle všechno správné.
Když řeknete, že vidíte solidaritu jako pomoc pobřežní stráži, zajištění více peněz na rozvoj Afriky, to je bezvadné a státy v tom podporujeme. Ale ve velmi specifické situaci vážné krize více peněz určených pobřežní stráži nepomůže (unijní) členské zemi zahlcené uprchlíky. Pomůže jí sdílení odpovědnosti,“ vysvětlil dnes před novináři pohled komise. Dobrovolné by podle něj mohlo být přerozdělování jen v situaci, kdy vážná krize nehrozí.
Komise dnes upozornila, že za tři roky se podařilo zlepšit ochranu vnější hranice bloku, včetně vzniku společné pohraniční stráže a posílení spolupráce s partnerskými zeměmi, včetně Turecka. Migrantů v letošním roce přichází o 63 procent méně.
Autor: Euroskop
