08.12.2017
Euroskop
Instituce se shodly na omezení zeměpisné diskriminace při elektronickém obchodování, Elektronické platby v EU budou bezpečnější, Rada podpořila posílení kybernetické bezpečnosti EU
|
Instituce se shodly na omezení zeměpisné diskriminace při elektronickém obchodování
|
Proposal for a Regulation on addressing geo-blocking and other forms of discrimination based on customers‘ nationality, place of residence or place of establishment within the internal market (COM(2016)289)
- EP, Rada a Komise se 20. 11. 2017 dohodly na ukončení neodůvodněného zeměpisného blokování spotřebitelů, kteří si chtějí online koupit zboží nebo služby v rámci EU.
Pozadí
Pro evropské spotřebitele nová pravidla znamenají, že si budou moci koupit online zboží, pronajmout auto nebo si koupit lístky na koncert v jiné zemi tak, jako by byli doma. Měly by být odstraněny překážky, kdy se po nich např. se od nich žádá, aby zaplatili platební kartou vydanou v jiné zemi. K zeměpisnému blokování dochází až na 63 % všech zkoumaných internetových stránek. V roce 2015 umožnilo přeshraničním zákazníkům dokončit nákup méně než 40 % webů. Pro podniky zase nová pravidla znamenají větší právní jistotu při přeshraničním podnikání.
Nařízení, jež má ukončit neodůvodněné zeměpisné blokování, bylo navrženo v květnu 2016 jako součást projektu jednotného digitálního trhu, společně s doplňkovými legislativními návrhy o službách přeshraničního dodávání balíků a o přezkumu nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016). Nové nařízení neukládá povinnost prodávat a neharmonizuje ceny. Zabývá se diskriminací v přístupu ke zboží a službám v případech, kdy pro ni neexistuje objektivní odůvodnění (např. povinnosti ohledně DPH nebo odlišné právní požadavky).
Klíčové a sporné body
Hlavním cílem návrhu je předcházet diskriminaci spotřebitelů a podniků, pokud jde o přístup k cenám a k prodejním nebo platebním podmínkám při nákupu zboží a služeb v jiné zemi EU. Stanovení odlišných cen (na rozdíl od cenové diskriminace) nemá být zakázáno, takže obchodníci mohou nabízet odlišné všeobecné podmínky přístupu, včetně cen, a zaměřovat svou činnost na určité skupiny zákazníků na konkrétních územích. Obchodníci navíc nemají mít povinnost dodávat zboží zákazníkům mimo území členského státu, do něhož dodání nabízejí.
Nařízení má zakázat neopodstatněnou diskriminaci zákazníků v souvislosti s platebním nástrojem. Obchodníci by tak nesměli u zákazníků uplatňovat odlišné platební podmínky na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení. Obchodníci by rovněž neměli blokovat nebo omezovat přístup zákazníků k on-line rozhraní obchodníků z důvodů souvisejících se státní příslušností nebo místem bydliště. Pokud by obchodník přístup blokoval či omezoval nebo pokud zákazníky přesměrovával na jinou verzi on-line rozhraní, musel by poskytnout jasné vysvětlení.
Předpokládaný další vývoj
Nové předpisy vstoupí v účinnost 9 měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku EU, aby se na ně zejména drobní podnikatelé mohli připravit.
Odkazy
Elektronické platby v EU budou bezpečnější
|
Commission delegated regulation supplementing Directive (EU) 2015/2366 with regard to regulatory technical standards for strong customer authentication and common and secure open standards of communication (C(2017)7782)
- Komise 27. 11. 2017 přijala prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci pravidla pro zvýšení bezpečnosti elektronických plateb v prodejnách a na internetu.
Pozadí
Nová pravidla Komise provádějí nedávno revidovanou směrnici EU o platebních službách (PSD2), která vstoupí v platnost v lednu 2018 a jejímž cílem je zmodernizovat platební služby v EU, aby držely krok s rychle se vyvíjejícím trhem v této oblasti. PSD2 zavádí do evropského práva spoustu nových změn.
Rozšiřuje působnost jak pro tzv. one leg transakce (jedna strana se nachází mimo EU), tak pro transakce v měnách mimo EU. Zavádí také nové platební služby: iniciování platby, informování o účtu a kontrola dostupnosti platebních prostředků. Tím otevírá trh pro nové hráče – poskytovatele, kteří jsou třetími stranami (společnostmi působícími v oblasti finančních technologií – tzv. FinTech) a kteří by měli spotřebitelům přinést tyto inovativní služby, kdy zároveň budou moci spoléhat na důkladnou ochranu a zabezpečení svých údajů. Mezi tyto služby patří (1) nepřímé udělení platebního příkazu, kdy třetí strana umožní klientům iniciovat online platbu z jejich platebního účtu bez přímého přístupu k jejich přímému platebnímu kanálu; (2) informování o platebním účtu, kdy třetí strana poskytne klientům konsolidovaný přehled jejich platebních účtů vedených u různých bank.
Po převedení nových norem do praxe již také k provedení platby většinou nebude postačovat pouhé heslo nebo údaje uvedené na kreditní kartě. V některých případech bude kromě dvou uvedených nezávislých prvků vyžadován ještě jednorázový kód. Přínosem pro spotřebitele by měl být větší výběr a konkurence při platbách za zboží a služby zakoupené on-line. Zároveň by měli mít lepší přehled o svých financích díky aplikacím, které jim budou sdružovat informace z jejich účtů u různých bank.
Klíčové a sporné body
- Směrnice PSD2 poskytovatelům platebních služeb ukládá vytvořit silné ověření klienta. Nově přijatá pravidla proto obsahují přísná ustanovení o bezpečnosti, aby se výrazně snížil objem platebních podvodů a byla chráněna důvěrnost finančních údajů uživatelů, zejména u plateb na internetu. K provedení platby bude podle nových pravidel od uživatele k prokázání jeh o totožnosti vyžadována kombinace alespoň dvou nezávislých prvků ze tří: něco, co uživatel ví (heslo, PIN); něco, co vlastní (karta, mobilní telefon) a biometrický údaj jako je skenování otisků prstů nebo duhovky.
V některých případech ale bude možné přijatelné úrovně zabezpečení plateb dosáhnout jinak. Výjimka se na poskytovatele platebních služeb může vztahovat, jestliže dokáží posuzovat rizika jednotlivých transakcí a odhalovat podvodné transakce. Výjimky budou rovněž pro bezkontaktní platby a transakce s malými částkami a rovněž pro určité typy „malých“ plateb (úhrada jízdného v městské hromadné dopravě, parkovné, atd.). Tím by mělo být možné zachovat praktičnost při placení, aniž by byla ohrožena bezpečnost plateb.
Směrnice také stanovuje rámec pro nové služby iniciování platby a služby informování o účtu. Tyto služby jsou již nabízeny v mnoha zemích EU a v rámci směrnice PSD2 budou rozšířeny pro všechny spotřebitele v celé EU a budou podléhat přísným bezpečnostním požadavkům. Uvedená pravidla upřesní požadavky na společné a bezpečné normy pro komunikaci mezi bankami a společnostmi v oblasti finančních technologií.
Pravidla rovněž určí povinnosti bank a poskytovatelů inovativních platebních řešení. Klientům, kteří tyto nové služby hodlají využívat, nemohou jejich banky bránit. Poskytuje-li banka přístup k účtům on-line, musí spolupracovat rovněž se společnostmi v oblasti finančních technologií nebo jinými bankami, které tyto nové služby poskytují. Za tímto účelem proto musí banky zřídit zabezpečené komunikační kanály, aby mohly přenášet údaje a provádět platby.
Předpokládaný další vývoj
Regulační technické normy byly přijaty Komisí, nyní mají EP a Rada 3 měsíce na jejich přezkum. Po uplynutí lhůty pro přezkum budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku EU. Banky a jiní poskytovatelé platebních služeb potom budou mít 18 měsíců, aby bezpečnostní opatření a komunikační nástroje uvedli do praxe.
Odkazy
Krátce…
Rada podpořila posílení kybernetické bezpečnosti EU
|
Rada pro obecné záležitosti 20. 11. 2017 přijala závěry vyzývající k posílení evropské kybernetické bezpečnosti a k utužení kybernetické odolnosti v celé EU. Rada uvítala záměr zvýšit úsilí EU zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti tím, že bude v celé EU zřízena síť center kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Rada rovněž podpořila plán na vytvoření evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, jehož prostřednictvím by měla být zvýšena důvěra v digitální řešení. Věnovala se také úrovni šifrování používaného v produktech a službách v rámci jednotného digitálního trhu. Další opatření zdůrazněná Radou zahrnují zajištění nezbytných nástrojů pro vymáhání práva v boji proti kyberkriminalitě, vypracování koordinované reakce na úrovni EU na kybernetické incidenty a krize velkého rozsahu a uskutečňování pravidelných celoevropských cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Rada uznala význam mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a vítá vytvoření jasného rámce pro využívání politických, diplomatických a ekonomických nástrojů, jež má EU k dispozici pro potřeby reakce na nepřátelské činnosti v kyberprostoru.