Zemědělství a rybolov v listopadu 2017

08.12.2017
Euroskop

Nové ekologické nařízení má podporu, ale vstoupí v platnost později, Sdělení Komise o SZP po roce 2020: subsidiarita, strategické plány a přímé platby, Účetní dvůr negativně hodnotí plánování výdajů na rozvoj venkova

  • Ekologické nařízení se nakonec opozdí o půl roku, zemědělcům zůstane více času na přizpůsobení

  • Sdělení o budoucnosti SZP po roce 2020: Komise vykopává opatrně a míří nízko

  • Účetní dvůr naložil Komisi za Programy rozvoje venkova, doporučení pro ni by se dalo shrnout následovně: znovu, jinak a lépe (po 2020)

Nové ekologické nařízení má podporu, ale vstoupí v platnost později

  • 3 roky vyjednávání nepřijdou vniveč, Malta dokázala návrh nařízení o ekologické produkci „dotlačit“ do zdárného konce.

  • Návrh legislativy nyní čeká na první čtení v EP, v platnost vstoupí 1. 1. 2021.

  • Nařízení posílí kontrolní systém bioprodukce a usnadní certifikaci MSP.

  • Organizace ekologických zemědělců novou legislativu nepodporují.

  • Rada ministrů zemědělství 20. 11. 2017 podpořila po dlouhém vyjednávání podobu návrhu nařízení, které má upravit kontroly ekologické produkce, ale i zjednodušit přechod z konvenčního zemědělství.

Pozadí

V roce 2014 Komise předložila návrh nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů z důvodu dynamického rozvoje ekologického zemědělství (4násobný nárůst produkce), kdy bylo nutné zastaralou legislativu upravit tak, aby odpovídala potřebám ekologických zemědělců i požadavkům spotřebitelů. Po 3 letech vyjednávání, kdy byl návrh Radou v prosinci 2016 odmítnut, dokázalo maltské předsednictví v březnu 2017 získat od Rady mandát téma znovuotevřít a 28. 6. 2017 jej dovést ke zdárnému konci, resp. k předběžné dohodě mezi Radou a EP. Vyjednávání návrhu probíhalo od listopadu 2015 i prostřednictvím neformálního trialogu mezi Komisí, Radou a EP, který se využívá u obzvlášť neprůchodných legislativních návrhů (více v příspěvku „Rada EP se dohodly na pravidlech ekologické produkce a označování ekologických produktů“, Zemědělství a rybolov v červnu 2017). V pondělí 20. 11. 2017 Rada návrh nařízení podpořila oficiálně, komisař Phil Hogan rozhodnutí kvitoval a doufá v jeho brzké přijetí EP, aby mohlo vejít v platnost nejpozději 1. 1. 2021.

Klíčové a sporné body

Komise návrh legislativy zveřejnila 24. 3. 2014 s cílem celkově zlepšit a aktualizovat právní předpisy týkající se ekologické produkce, konkrétně (1) odstranit překážky pro udržitelný rozvoj ekologické produkce v Unii, (2) zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž pro zemědělce a hospodářské subjekty a umožnit efektivnější fungování vnitřního trhu a (3) zvýšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.

Legislativa se soustředí na posílení kontrolního systému biopotravin, především jeho preventivní složky, což má obratem posílit důvěru spotřebitelů. Návrh dále předpokládá další harmonizaci a zjednodušení pravidel produkce, výjimky a odchylky mají být postupně odstraňovány v závislosti na posouzení Komise. Stejné podmínky mají platit i pro dovoz ze třetích zemí. Do ekologické produkce by měly nově zemědělci moci zařadit širší škálu produktů (např. sůl, korek, včelí vosky, maté, listy révy vinné, palmová jádra).

Malé a střední zemědělské a potravinářské podniky by dle nové legislativy měly mít usnadněný přechod od konvenční k ekologické produkci prostřednictvím systému skupinové certifikace. Skupinová certifikace má podnikům ušetřit náklady na kontrolu a certifikaci a související administrativní zátěž.

Návrh naopak nedostatečně adresuje problematiku harmonizace přítomnosti nepovolených látek, proti čemuž se ostře stavěl EP. Zvítězil však původní návrh Komise, který členským státům dává možnost již stanovené prahové hodnoty nepovolených látek ponechat v platnosti. Po 4 letech Komise stav přezkoumá a případně rozhodne o další harmonizaci.

Návrh po celou dobu své existence čelí ostré kritice z řad organizací ekologických zemědělců, které jej označují za od základu špatný.

Pozice ČR

Dle ministra zemědělství Mariana Jurečky text návrhu nenaplňuje původní cíl a očekávání. ČR dokonce vyzvala Radu k zastavení projednávání návrhu, protože ani po 3 letech vyjednávání se z jejího pohledu nepodařilo dosáhnout smysluplného výsledku u klíčových prvků návrhu (především rezidua nepovolených lýtek a harmonizace jejich limitů napříč EU).

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení získal podporu Rady ministrů zemědělství a putuje k prvnímu čtení do EP. Návrh projedná výbor AGRI. Očekává se, že europoslanci schválí návrh v prvním čtení, aby platnost od 1. 1. 2021 byla reálná. Zemědělci v EU totiž musí mít dostatečný čas připravit se na změnu pravidel.

Odkazy

Sdělení Komise o SZP po roce 2020: subsidiarita, strategické plány a přímé platby

  • Komise začala rýsovat SZP po roce 2020, přímé platby zůstanou, rozpočet se ale sníží

  • Ekologizace přímých plateb se nezdařila, greening (ozelenění) musí být nahrazen efektivnějším systémem ochrany životního prostředí

  • Novinkou budou strategické plány a posílení subsidiarity

Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropského hospodářskému a sociálnímu výboru regionů: Budoucnost potravinářství a zemědělství (COM(2017)713)

  • Komise 29. 11. 2017 zveřejnila sdělení Budoucnost potravinářství a zemědělství, které představuje další krok (po veřejné konzultaci) v přípravě návrhů legislativy pro období 2021–2027.

Pozadí

Od vyhodnocení výsledků veřejné konzultace o modernizaci a zjednodušení SZP, Komise začala pracovat na sdělení, které nastiňuje první obrysy politiky po roce 2020 a prezentovala jej 29. 11. 2017 na tiskové konferenci. Nové období SZP je úzce spjato s vyjednáváním víceletého finančního rámce (VFR), protože tradičně tvoří téměř 1/2 rozpočtu. Pro přípravu SZP po roce 2020 byla mimo veřejnou konzultaci důležitá i konference v irském Corku ve dnech 5.–6. 9. 2016 o rozvoji venkova, která vyústila v desetibodovou Deklarací z Corku 2.0: Za lepší život ve venkovských oblastech obsahující doporučení pro utváření SZP s důrazem na zmíněny rozvoj venkova.

Klíčové a sporné body

Celým textem sdělení se prolíná téma zjednodušení a subsidiarity, přičemž oba pojmy mají jít ruku v ruce. Komise si řešení představuje tak, že EU zvolí základní parametry a cíle politiky a na členských státech zůstane její provádění, což ale kromě větší subsidiarity přináší i větší odpovědnost, např. za stanovení takových opatření, která cílů budou dosahovat. Celá SZP by tak měla být více orientována na výsledek, než tomu bylo doposud. Více subsidiarity by mělo členským státům umožnit lépe zohlednit podmínky a potřeby v jejich kontextu. Požadavek subsidiarity je v rozporu s výsledkem veřejné konzultace, kde se zemědělci i veřejnost vyjádřili, že stávající úroveň (více centralizovaná SZP) jim vyhovuje a přenos kompetencí zpět na členské státy není žádoucí.

Významnou změnu struktury SZP u členských států představila v podobě tzv. strategických plánů, které si mají na míruvytvářet země samy, právě díky posílené subsidiaritě. Strategické plány však mají podléhat schválení Komise, podobně jak je tomu dnes u Programů rozvoje venkova. Tyto plány mají zahrnovat program obou pilířů SZP, budou se týkat přímých plateb i rozvoje venkova. Administrativní zátěž by prostřednictvím převodu kompetencí na nižší úroveň a zavedením strategického plánování měla být snížena, otázkou ale je, jak členské státy s nově nabytou subsidiaritou naloží. Výsledek by totiž ve snaze dosahovat cílů EU mohl být i opačný.

Zásadní otázkou v době před zveřejněním Sdělení Komise představovaly přímé platby, pro jejich zachování dle veřejné konzultace byli pouze zemědělci, veřejnost (spotřebitelé) v nich přínos pro evropské zemědělství nespatřuje. Nad koncem přímých plateb polemizoval na konferenci v Corku i bývalý komisař pro zemědělství Franz Fischler, autor zásadní reformy zemědělské politiky z roku 2003. Přesto je stanovisko Komise k přímým platbám ve sdělení neochvějné – zůstanou zachovány, i když modifikace jsou nutné.

V prvé řadě by měly být lépe cíleny a to především z toho důvodu, že dojde ke snížení rozpočtu na celou SZP (v souvislosti s Brexitem se hovoří o nejméně 5 %) a také proto, že veřejnost kritizuje nerovné rozdělení financí v rámci SZP, kdy 80 % rozpočtu putuje pouze 20 % podniků. Možná řešení Komise spatřuje v:

  • povinném zastropování přímých plateb,
  • zavedení postupně klesajících plateb jako prostředku ke snížení podpory pro větší zemědělské podniky,
  • větším důrazu na redistributivní platbu v zájmu poskytování cílené podpory MSP,
  • zajištění udělování podpor skutečným zemědělcům, tedy těm, kteří získávají živobytí aktivní zemědělskou činností.

Druhá změna přímých plateb by se měla týkat greeningu, který je kriticky vnímán zemědělci i veřejností, protože způsobuje administrativní zatížení a prospěšnost životnímu prostředí se neprokázala. Greening by měl být nahrazen efektivnějšísadou ekologizujících opatření, např. po vzoru těch agroenvironmentálně–klimatických. Kritika greeningu se přenesla na celý systém přímých plateb, nově by měl být pouze jedna úroveň požadavků pro přímé platby (s nejvyšší pravděpodobností ale bude zahrnovat většinu stávajících opatření, fakticky dojde pouze ke sloučení).

Druhému pilíři – rozvoji venkova je tradičně přiřazena hra na druhé housle, má opět sloužit jako „posilovač“ prvního pilíře, tedy modernizovat evropské zemědělství, přispívat k ochraně přírody a krajiny a v neposlední řade bojovat proti změně klimatu. Sdělení klade důraz zejména na digitalizaci, zavádění moderních postupů a technologií ve výrobě a výzkum a vývoj. Komise ocenila především roli evropského inovačního partnerství, které považuje za vhodnou platformu na propojování zemědělců a vědců, protože umožňuje hladký převod výsledků výzkumu do praxe.

Cíle, které Komise představila, nejsou zvlášť ambiciózní, pravděpodobně z toho důvodu, aby došlo po roce 2020 vůbec k nějaké změně. V souvislosti s vyjednáváním o VFR a volbami do EP v roce 2019 je totiž nutné počítat se značným zdržením. Komise proto hned zpočátku volí cestu menšího odporu.

Pozice ČR

Pozici ČR k tématu představuje dokument Hlavní teze při vyjednávání SZP po roce 2020 ze září 2017. ČR trvá na zachování rovnosti v udělování přímých plateb v podobě SAPS, zastropování je pro ni nepřijatelné, případně by zvážila pouze zavedení redistributivní platby. Podporuje také vyšší investice do moderních technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Usilovat bude také o ponechání systému dobrovolné podpory vázané na produkci (navrhuje dokonce zvýšení finančních prostředků z 15 % na 30 % z obálky na přímé platby). Ve vyjednávání bude usilovat o co nejvyšší procento financí vyčleněných na SZP z rozpočtu EU.

Předpokládaný další vývoj

Vyjednávání budoucí podoby SZP je teprve na začátku a pozice členských států, institucí EU a zájmových skupin se teprve tříbí v reakci na zveřejněné sdělení Komise. Proces vyjednávání zdrží schvalování VFR (a Brexit), protože prostředků na SZP bude méně, a volby do EP v roce 2019, kdy nelze vyloučit, že nový EP bude chtít návrhy na SZP dále pozměnit.

Harmonogram dalších kroků je následující:

  • 4. 12. 2017 se sejde Výbor EP pro zemědělství a rozvoj venkova.
  • 11.–12. 12. 2017 zasedá Rada ministrů pro zemědělství.
  • V lednu až dubnu 2017 budou posuzovány dopady reformních návrhů SZP.
  • V květnu 2018 bude předložen návrh víceletého finančního rámce.
  • Ve druhé polovině roku 2018 budou předloženy legislativní návrhy Komise a rozběhne se proces vyjednávání mezi Komisí, Radou a EP.
  • V roce 2019 proběhnou volby do EP. Dojednávat SZP bude nové složení EP.

Odkazy

Krátce…

Účetní dvůr negativně hodnotí plánování výdajů na rozvoj venkova

  • Účetní dvůr EU poslal Komisi nelichotivé hodnocení k plánování v rámci rozvoje venkova

  • Programy rozvoje venkova jsou dle něj zbytečně složité a proto neefektivní

Účetní dvůr EU 14. 11. 2017 podal zprávu o plánování rozvoje venkova EU, verdikt zní jasně: je příliš dlouhé, složité a tedy neefektivní. Programy rozvoje venkova i přes svou objemnost a množství opatření nejsou správně cíleny a nepřinášení očekávané výsledky. Komisi kritizuje také za pomalé utrácení kvůli opožděné implementaci Programů rozvoje venkova. Pro zlepšení do budoucna auditoři navrhli Komisi následující: 1) větší důraz na soudržnost mezi programy, 2) zjednodušení programových dokumentů a snížení počtu požadavků, 3) utužení spolupráce se členskými státy v podávání relevantních dat, 4) přesnější vymezení ukazatelů, 5) vyhodnocení zkušeností získaných ze stávajícího systému a 6) včasné vypracování návrhů týkající se politiky rozvoje venkova na období po roce 2020.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality