Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise, 19.12.2017
V úterý 19. prosince Evropská komise představila dva návrhy nových nařízení, která mají usnadnit pohyb zboží na vnitřním trhu EU a zároveň posílit důvěru spojenou s dodržováním předpisů na unijním vnitřním trhu. Oba návrhy nařízení podléhají řádnému legislativnímu procesu, a jejich účinnosti je tedy nyní zapotřebí přijetí Evropským parlamentem a Radou.
Nařízení o vzájemném uznávání zboží se soustředí na tu kategorii výrobků, které nejsou předmětem regulace na celoevropské úrovni (např. nábytek, obuv či nádobí). V současné době jsou společnosti, které chtějí tyto svoje produkty prodávat v jiných členských zemích, často vystaveny překážkám, průtahům a dodatečným nákladům. Na zjištění, zda mohou svoje výrobky prodávat v jiné zemi, tak často čekají i několik let. Nové nařízení by mělo tuto dobu zkrátit na několik měsíců.
Společnosti budou moci deklarovat, že splňují podmínky
Návrh nařízení též umožňuje společnostem použít dobrovolné prohlášení, ve kterém uvedou, že jimi nabízené produkty splňují veškeré podmínky požadované v dané zemi. Tato varianta celý proces urychluje a usnadňuje činnost příslušných orgánů daných členských států, oprávněných posuzovat nezávadnost výrobků. Návrh počítá i s vytvořením „mechanismu pro řešení problémů“, nástroje zefektivňujícího řešení sporů mezi společnostmi a vnitrostátními orgány. V neposlední řadě iniciativa počítá i s prohloubením vzdělávání a výměn mezi úředníky.
„Dnešním dnem odstraňujeme překážky, posilujeme důvěru a umožňujeme podnikům a spotřebitelům, aby z jednotného trhu vytěžili maximum,“ uvádí ke smyslu a účelu navrhovaného nařízení místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.
Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen. Zdroj: European Commission Audiovisual Service.
Druhý návrh – Nařízení o dodržování a prosazování předpisů – si klade za cíl posílit kontroly prováděné vnitrostátními orgány, a prostřednictvím toho zajistit, že výrobky splňují nezbytný bezpečnostní standard a jsou v souladu s platnými právními předpisy.
V současné době se na evropském trhu ze zkontrolovaných výrobků vyskytuje 32 % nevyhovujících hraček, 58 % elektroniky, 47 % stavebních výrobků a 40 % osobních ochranných prostředků. Dochází tedy k ohrožování spotřebitele a zároveň ke konkurenčnímu znevýhodňování podniků, které předpisy dodržují. „Jednotný trh je založen na důvěře. Skandály s prsními implantáty a dieselgate tuto důvěru podlomily a my ji musíme nyní obnovit a zavést přísnější plošné kontroly. Vadné výrobky nemohou mít v EU naprosto žádné místo,“ zdůrazňuje význam přeložených návrhů komisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowská.
Lepší koordinace národních orgánů a kontrola importovaného zboží
Návrh podporuje větší spolupráci mezi vnitrostátními orgány dozoru nad trhem. Tato podpora konkrétně zahrnuje především sdílení informací o nezákonných výrobcích a probíhajících šetřeních, díky čemuž mohou orgány efektivně zasáhnout proti nevyhovujícím výrobkům.
Dalším významným prvkem nařízení je kontrola výrobků vstupujících na trh v členských státech EU. 30 % zboží nabízeného na unijním trhu totiž pochází z dovozu ze třetích zemí. Komise proto navrhuje přísnější kontroly importovaného zboží v přístavech a na vnějších hranicích Unie.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise
