Hedvika Vurbalová, psáno pro Euroskop, 2.1 2018
Předseda Evropské rady Donald Tusk před říjnovým summitem prezentoval dokument, který nazval “Agenda lídrů”. Obsahuje program setkání Evropské rady v příštích dvou letech, konkrétně v období od října 2017 do června 2019. Cílem agendy je nalézt řešení otázek, které jsou pro členské státy nejvíce palčivé, a obnovit mezi nimi “jednotu”. Hlavními tématy jsou reforma eurozóny, migrační krize, vnitřní bezpečnost, obchod, budoucí financování EU, digitální problematika a další. Jde o zásadní změnu v rovnováze mezi institucemi EU, nebo o nevýznamný dokument, který zapadne?
Vývoj
Impuls pro vytvoření agendy lídrů vzešel z debat o budoucí podobě evropského projektu, které se v Unii vedou od letošních zasedání Evropské rady v Římě a následně v Bratislavě. K dohodě na vypracování agendy lídrů došlo na setkání vedoucích představitelů v Tallinu 28. září. Následně předseda Evropské rady Donald Tusk započal bilaterální jednání s osmadvaceti vrcholnými představiteli členských států o konkrétních prioritách. Jednání probíhala v období od 29. září do 17. října. Finální dokument představil Donald Tusk členským státům v dopise k zasedání Evropské rady 17. října. Členské země agendu jednomyslně schválily na Evropské radě 20. října, tedy na prvním setkání podle agendy.
Agenda lídrů: o čem je?
V rámci platné agendy lídrů se uskuteční celkem 13 setkání, která budou jak formální, tak neformální, ve formátu EU-27 nebo EU-28 (tj. bez Velké Británie nebo s její účastí) v závislosti na projednávaných otázkách. Agenda zahrnuje otázky, kde již dlouhodobě probíhá diskuse bez dosažení shody. V těchto otázkách by mělo díky častějšímu setkávání dojít k nalezení řešení a ukončení patové situace. Agenda je otevřený dokument, který může být dle potřeby aktualizován a měněn. Do agendy lídrů nejsou zahrnuty otázky týkající se vnějších vztahů a pravidelné schůzky k jednání o vystoupení Spojeného království z EU.
Díky agendě má být EU schopna efektivněji a rychleji řešit problémy, kterým dlouhodobě čelí. K překonání problémů mají napomoci rozpravy, častější summity a nová metoda projednávání kritických témat. Sporné body budou řešeny na jednáních, která budou probíhat na základě podkladových dokumentů, jež připraví předseda Evropské rady. Podkladové dokumenty budou obsahovat informace o postojích jednotlivých států ke sporným bodům, čímž se vymezí pole pro politickou diskusi, a jednání by mělo být konstruktivnější. Agenda lídrů je založena na ochotě členských států nalézt společné řešení. Pokud je však státy nepřijmou, budou se muset dohodnout, zda budou pokračovat na příštím zasedání v jednání, nebo zda jediné možné řešení situace spočívá v realizaci posílené spolupráce mezi zeměmi, které o ni mají zájem.
Box 1: Agenda lídrů v roce 2017 |
|
19.–20. října 2017 • Migrace: konsolidace vnějšího rozměru, včetně financování • Digitální Evropa: činnost navazující na tallinský summit k digitální problematice • Obrana: Aktuální stav stálé strukturované spolupráce (PESCO), evropský program průmyslového rozvoje v oblasti obrany • Agenda lídrů 17. listopadu 2017 – sociální summit v Göteborgu • Sociální Evropa: spravedlivá pracovní místa a růst • Vzdělávání a kultura (30. výročí programu Erasmus) 14.–15. prosince 2017 • Obrana: zahájení stálé strukturované spolupráce a obecný přehled různých otázek v oblasti obrany • Sociální otázky, kultura a vzdělání: činnost navazující na sociální summit v Göteborgu • Migrace: další postup týkající se vnějšího a vnitřního rozměru • Eurosummit: HMU + bankovní unie (dohoda o harmonogramu přijímání rozhodnutí) |
Box 2: Agenda lídrů v roce 2018 |
|
23. února 2018 – neformální zasedání • Institucionální otázky: Evropský parlament: složení a nadnárodní kandidátní listiny, jmenování (včetně vedoucích kandidátů „Spitzenkadidaten“) • Víceletý finanční rámec: diskuse o politických prioritách 22.–23. března 2018 • Strategie pro jednotný trh (zajištění pokroku v zájmu splnění lhůty roku 2018) • Obchod: ochrana obchodu, dohody o volném obchodu, prověřování investic • Klima a energetika (určení směru další práce) • Digitální problematika: otázky vyžadující rozhodnutí lídrů, jako je například elektronický obchod, autorské právo a zdanění • Výzkum a inovace: kroky potřebné k zajištění globální konkurenceschopnosti 17. května 2018 – summit EU a zemí Západního Balkánu v Sofii • Summit EU a zemí Západního Balkánu • Migrace: souhrnná dohoda o vnitřní a vnější politice (bude potvrzeno) 28.–29. června 2018 • Rozhodnutí Evropské rady o složení Evropského parlamentu • Obrana (určení směru další práce) • HMU (konkrétní rozhodnutí o reformě) • Migrace: souhrnná dohoda o vnitřní a vnější politice (bude potvrzeno) • Agenda lídrů: aktuální stav provádění září 2018 – neformální zasedání ve Vídni • Vnitřní bezpečnost: kontroly na vnějších hranicích, výměna informací, operativní spolupráce, bezpečnost a trestní spravedlnost v kyberprostoru, předcházení radikalizaci (určení směru budoucí práce) 18.–19. října 2018 • Vnitřní bezpečnost: činnost navazující na neformální zasedání • Migrace • Obchod: budoucí obchodní politika, úloha EU v mnohostranném obchodním systému 13.–14. prosince 2018 • Víceletý finanční rámec (zpráva o pokroku) • Jednotný trh (určení směru do budoucnosti pro období po roce 2018) |
Box 3: Agenda lídrů v roce 2019 |
|
21.–22. března 2019 • Hospodářské otázky a obchod • HMU (aktuální stav a případná další rozhodnutí) 9. května 2019 – neformální zasedání v Sibiu • Provádění agendy lídrů • Příprava strategické agendy pro období 2019–2024 20.–21. června 2019 • Víceletý finanční rámec (zpráva o pokroku / diskuse zaměřená na uzavření jednání v druhé polovině roku 2019) • Strategická agenda pro období 2019–2024 • Jmenování do vysokých funkcí |
Jaký význam bude agenda lídrů mít?
Na Tuskem předloženou agendu lídrů lze nahlížet dvojí optikou. Někteří ji mohou považovat za první krok k překonání rozporů uvnitř Evropské unie. A tedy úspěšný diplomatický počin předsedy Evropské rady vedoucí k jednotě členských států. Druhý tábor jí nebude přikládat takový význam a bude ji hodnotit pouze jako strukturovaný pracovní program na dva roky, jehož výsledky nepřinesou zásadní změny. Která z interpretací je pravděpodobnější a proč?
Předseda evropské rady Donald Tusk na tiskové konferenci na prosincovém summitu v Bruselu. Zdroj: Evropská rada
Načasování a témata
Vliv na hodnocení Tuskovy agendy může mít to, kdy byla předložena. Tusk ji předložil až pro druhou polovinu svého funkčního období a v době, kdy Unie řeší odchod Spojeného království a přetrvávající rozpory ohledně migrační krize. Vzhledem k tomu, že například předseda Evropské komise J.-C. Juncker svůj pracovní program představil těsně po nástupu do funkce, aby určil směr unijní diskuse, může se být Tuskova agenda vnímána jako méně ambiciozní. Zejména z toho důvodu, že se věnuje dlouhodobým problémům Unie a nepřináší nová témata k diskusi.
Téma brexitu a migrace může agendu nakonec ovlivnit více, než nyní Donald Tusk počítá. Vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady agendu koncipoval jako otevřený dokument, může se stát, že se z ní stane program, který bude neustále měněn právě kvůli nutnosti řešit aktuální otázky spojené s odchodem Spojeného království z EU či migrační krizí. Přestože Tusk v průvodním dopise konstatuje, že se budou konat pravidelná jednání k brexitu, v agendě se s ním nepočítá. Může se tak stát, že kvůli složitosti jednání problémy spojené s odchodem Velké Británie nakonec upozadí hlavní priority agendy. Stejně tak tomu může být i v případě otázky migrace. Ta je sice na rozdíl od brexitu do agendy zahrnuta, na programu jednání Evropské rady se ale bez přesného časového určení objevuje pětkrát, což naznačuje její komplikovanost. Může se stát předpokládat, že ani po pěti setkáních nebude otázka migrační politiky v EU vyřešena a bude potřeba ji řešit i na ostatních setkáních na úkor jiných témat. Obě tato témata mohou současnou podobu agendy „naleptat“.
Nástroj agendy
Otázkou je, jak vnímat jeden v optice jednoho z cílů agendy – obnovení jednoty mezi státy – výzvu Donalda Tuska, aby státy uplatnily posílenou spolupráci v oblastech, kde nebude panovat shoda. Toto vyjádřením může způsobit, že dojde naopak k další diferenciaci integrace. Státům, které budou prosazovat jiný postoj než zbylé, je umožněno, aby se integrovaly dál (rychleji), a tím se fakticky oddálily od těch, které se zapojit do společného řešení v daný moment nechtěly.
Role Tuska
Určitou roli může při hodnocení možností agendy hrát také to, kým byla předložena. Agendu připravil předseda Evropské rady a byla schválena jednomyslně po bilaterálních jednáních všemi státy, a lze tak předpokládat, že na dokumentu panuje shoda. Pozice Donalda Tuska ovšem není snadná. V průběhu svého funkčního období předložil již řadu dokumentů a prohlášení ve snaze vyřešit unijní problémy. Jejich odezva ovšem nebyla vždy optimální.
Na hodnocení úspěšnosti či neúspěšnosti agendy lídrů je nyní brzy a je třeba vyčkat na průběh jednotlivých summitů a přijaté výstupy. Až ty ukáží, zda se z ní Tuskovi podařilo udělat významný diplomatický dokument, který napomohl obnovit jednotu EU.
Autor: Hedvika Vurbalová, psáno pro Euroskop
