Tomáš Dvořák, psáno pro Euroskop, 17. 2. 2018
Projekt stálé strukturované spolupráce v obranné oblasti, známý pod zkratkou PESCO, byl spuštěn 11. prosince 2017. Jeho hlavním cílem je posílit spolupráci Evropské unie v otázce bezpečnosti, o niž v současnosti panuje v Evropě rostoucí zájem. V rámci jeho představení bylo zveřejněno prvních 17 plánovaných projektů, jen jeden se týká zemí Visegrádu, a to Slovenska. Je nutno poznamenat, že tento projekt leží na ramenou jednotlivých členských států a jeho úspěch záleží zejména na jejich aktivitě a ochotě se do programu zapojit.
Slovenský projekt nepřímé palebné podpory
Slovensko jako jediné ze zemí V4 dostalo svůj návrh do 17 schválených projektů první vlny. Podle slovenského ministra obrany Petera Gajdoše se tak ukázalo jako aktivní člen Evropské unie, který investuje do evropské bezpečnosti a není pouze pasivním členem.
Projekt nepřímé palebné podpory nazývaný také EuroArtillery má za úkol zejména vyvinout přesnou a mobilní dělostřeleckou platformu, která podpoří palebnou sílu EU na současných bojištích. Modernizace samohybných dělostřeleckých oddílů a vývoj nového řízení palby se tak zároveň potkává s prioritami nutného přezbrojení a modernizace nejen slovenské armády a s programovým prohlášením slovenské vlády týkajícím se investic do obrany.
Dělostřelecké systémy jsou dlouhodobě tradiční součástí obranného průmyslu Slovenska a participace na tomto projektu tak může Slovensku pomoci stát se v tomto odvětví evropským hegemonem a výrobu přenést i na evropskou úroveň.
Zapojí se Česko a Maďarsko do projektu EuroArtillery?
Kromě Slovinska a Španělska prohlásila i maďarská a česká vláda ochotu zapojit se do slovenského projektu nepřímé palebné podpory.
V roce 2015 představil tehdejší slovenský ministr obrany Martin Glváč na veletrhu IDET v Brně nový projekt lehké houfnice Eva, která v mnoha parametrech překonala svoje současníky z celého světa. Houfnice byla představena zejména jako zbraňový dělostřelecký systém určený pro export.
Tento projekt je zajímavý i tím, že na něm slovenská firma DMD Group spolupracovala s českou společností Tatra, která měla na starosti podvozkovou platformu. Od roku 2015 prošel tento zbraňový systém ještě několika obměnami a očekává se jeho letošní představení v dalších třech variantách. Společnost Tatra Trucks mimo jiné stojí také za výrobou úspěšné houfnice DANA, jejíž zmodernizovaná verze patří k tomu nejmodernějšímu, co česká armáda ve výzbroji má. Právě na tyto zakázky a dlouhodobé know-how může Česko v rámci nejen tohoto projektu navázat.
Houfnice DANA M1 M Zdroj: TATRA TRUCKS
Podle maďarského ministra obrany Istvána Simicskó bude Maďarsko v projektu EuroArtillery působit zatím jako pozorovatel a v budoucnu se z něj stane případně plnohodnotnýúčastník. V lednu 2017 spustila maďarská vláda program Zrínyi 2026, v rámci kterého má v následujících letech dojít k zásadní modernizaci armádní techniky a spekuluje se i o investici do nových houfnic a dělostřeleckých systémů, které Maďarsku ve výzbroji dlouhodobě chybí.
Předpokládané výdaje na obranu v roce 2020 |
|
Polsko 2% Maďarsko 1,5% Česká Republika 1,3% Slovensko 1,6% |
Nizozemský projekt vojenského Schengenu
Státy Visegrádu se mohou nicméně zapojit hned do několika představených pilotních projektů, se kterými přišly jiné země. Prvním, na kterém již spolupracují, je projekt armádní mobility tzv. Military Schengen, který byl představen nizozemskou vládou.
Jeho hlavním cílem je podpořit členské státy EU při procesu zjednodušení přeshraničního transportu vojenských jednotek a materiálu a pomoci tak k rychlejšímu přesunu armád členských států napříč Evropou.
Tento projekt by měl pomoci zjednodušit byrokracii a legální nařízení, která takové přesuny v současnosti svazují. Dále se chce zaměřit i na budování lepší infrastruktury. Čekací lhůta na některých hraničních přechodech se v současnosti pohybuje v rozmezí několika dnů a na vyřízení všech formalit jsou potřeba desítky logistických odborníků. Bezprostřední zkušenosti s válkou na Ukrajině a hrozby z toho plynoucí dodaly tomuto projektu na důležitosti a stal se tak jedním z prvních návrhů v rámci iniciativy PESCO.
Možnost zapojení států V4 do dalších projektů první vlny
Poté, co se české vládě nepodařilo prosadit svůj návrh na projekt chemické ochrany a výuky leteckého personálu, rozhodla se česká strana podpořit německý projekt jednotného lékařského velení. Jedná se o sdílenou zdravotní platformu, která pomůže s tréninkem vojenského i nevojenského personálu a zajistí potřebné lékařské vybavení. Součástí projektu je i zbudování mobilních lékařských zařízení a tvorba expertních týmů a krizových strategií. Do tohoto projektu se kromě Česka chce zapojit ještě Polsko a Maďarsko.
Další projekt, který spojuje země Visegrádu je francouzský projekt vývoje softwaru pro bezpečnou radiovou komunikaci. Jeho cílem je propojit všechny evropské státy v rámci společné vojenské radiové platformy, která bude aplikovatelná ve všech evropských armádních radiostanicích. Zjednoduší a osamostatní se tak datová a hlasová komunikace mezi armádními jednotkami jednotlivých států Unie.
Země Visegrádu kromě Polska projevily také zájem o italský projekt výroby lehkého obrněného vozidla. Jeho hlavním cílem je vyrobit upravitelnou platformu lehkého vojenského obrněnce, který by poté bylo možné vyrábět v několika různých variantách a zprostředkovat sdílený servis pro všechny zúčastněné členy projektu.
Visegrád stoji zatím spíše v pozadí
Navzdory tomu, jak velkou část veřejné debaty v těchto zemích tvoří otázky bezpečnosti a obrany, v rámci projektu PESCO stojí státy V4 zatím spíše v pozadí a tvoří mnohdy pouze roli pozorovatelů. Prosadit vlastní projekt se zatím podařilo pouze Slovensku, a to bez aktivní účasti dalších států Visegrádu. Místa pro další spolupráci je však stále mnoho. Bude tedy záležet čistě na ochotě jednotlivých států a jejich vlád se do projektu aktivněji zapojit a případně přijít s vlastními návrhy.
Autor: Tomáš Dvořák, psáno pro Euroskop
