Markéta Ročejdlová, Úřad vlády, 9. 3. 2018
Ministři spravedlnosti se shodli na dalším posílení boje proti podvodům a padělaní bezhotovostních plateb, návrh tak může být postoupen Evropskému parlamentu.
Bezhotovostní platby jsou čím dál tím využívanější. Samotná platba kartou pak přitom představuje dokonce nejvyužívanější způsob placení v celé EU. Boom zažívají i virtuální měny.
Současná platná unijní legislativa z roku 2001 přitom nepostihuje technologický vývoj tak dobře, díky čemuž nelegálně získané bezhotovostní finanční prostředky využívali teroristé a zločinci k financování svého cestování a ubytování, včetně například cestování za účelem teroristického tréningu nebo cestování obětí obchodu s bílým masem.
Zároveň podvody způsobují značnou finanční ztrátu poskytovatelům cestovních a ubytovacích služeb a přispívají i k nedůvěře uživatelů v online platby.
Boj proti podvodům a lepší sdílení informací během vyšetřování
Ministři spravedlnosti tak na pátečním jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci schválili obecný přístup k textu směrnice o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních prostředků (KOM (2017) 489 final), která má současné nedostatky odstranit. Návrh teď tak může být postoupen Evropskému parlamentu.
Nově tak bude jednoduší určit příslušnou jurisdikci pro stíhání, jednodušší by mělo být i předávání informací, které jsou důležité pro efektivní přeshraniční vyšetřování.
Směrnice se dotýká také nastavení pravidel spolupráce orgánů činných v trestním řízení s privátními subjekty. Především pak ale směrnice nově zahrnuje i virtuální platební prostředky, jakými jsou například virtuální měny, a kriminalizuje řadu přípravných jednání.
ČR podporuje posílení spolupráce v trestních věcech
Boj proti financování terorismu a všeobecně i organizovaného zločinu je z hlediska ČR důležitou součástí boje proti těmto trestným činnostem. ČR vítá snahy o nastavení účinného systému spolupráce v trestních věcech.
ČR během vyjednávání prosazovala, aby návrh byl přiměřený a respektoval zásadu ultima ratio, tedy aby trestní legislativa byla až prostředkem poslední záchrany tehdy, pokud právní prostředky jiných právních odvětví k ochraně práv dotčených osob nepostačují.
Autor: Markéta Ročejdlová, Úřad vlády