V pátek 16. března 2018 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu
o Evropské unii s názvem Budoucí podoba migrační politiky EU. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté budou debatovat o reakci Evropské unie a jejích členských států na migrační krizi. Důraz bude kladen na nastavení Společného evropského azylového systému (CEAS), otázku externalizace azylových řízení a na problematiku legální migrace.
V rámci debaty zazní příspěvky o reformě Společného evropského azylového systému prostřednictvím nové právní harmonizace a posílení solidarity s členskými státy, které jsou vystaveny výraznému migračnímu tlaku. V této souvislosti budou zmíněny možnosti, jak zlepšit zabezpečení státních hranic, zvýšit počet návratů neúspěšných žadatelů o azyl a případně zajistit poskytnutí ochrany mimo hranice EU. Dále se bude diskutovat o hlavních přínosech a rizicích externalizace azylových řízení a také o současném přístupu ČR k problematice legální migrace.
Hlavními diskuzními okruhy kulatého stolu o migrační politice o EU jsou:
- Společný evropský azylový systém.
Jakou míru harmonizace azylových politik v rámci EU považuje ČR za optimální? V jakých oblastech je pro EU a ČR prospěšné přistoupit k další harmonizaci? Jak jsou tyto preference ČR reflektovány v návrzích reformy Společného evropského azylového systému vyjma tolik diskutovaných tzv. kvót (např. pokud jde o vytvoření Agentury EU pro azyl, průběh azylových řízení, uznávání nároků na azyl nebo míru integrační podpory)? Čím by měla ČR být v rámci vnitřní dimenze evropské migrační politiky ochotna přispět, aby v praxi vyjádřila solidaritu s členskými státy vystavenými podstatnému migračnímu tlaku?
- Externalizace řízení.
Měla by ČR prosazovat tzv. externalizaci azylových řízení (tj. hotspoty vně hranic EU), nebo spíše důslednou kontrolu v místech prvního vstupu migrantů (tj. až na území EU)? Jaké jsou přínosy a rizika těchto dvou přístupů z hlediska ochrany práv migrantů, sjednocování procedur, návaznosti na relokace apod.?
- Legální migrace.
Vláda ČR na aktuální poptávku zaměstnavatelů po pracovní síle zareagovala podstatným navýšením počtu přijímaných zahraničních zaměstnanců. Jak do výše uvedeného zapadá přístup České republiky k legální migraci? Lze si představit posílení legálních cest rovněž pro pracovníky z afrických či blízkovýchodních zemí? Jaké typy kvalifikací by pro ČR byly prioritní? A může se specifická česká zkušenost stát příspěvkem do širší evropské migrační debaty?
