Daně v březnu 2018

10.04.2018
Euroskop

Nová opatření by měla zajistit spravedlivé zdanění digitálních společností v EU, Rada dosáhla dohody o daňových zprostředkovatelích

Nová opatření by měla zajistit spravedlivé zdanění digitálních společností v EU

Proposal for a Directive laying down rules relating to the corporate taxation of a significant digital presence (COM(2018)147)

Proposal for a Directive on the common system of a digital services tax on revenues resulting from the provision of certain digital services (COM(2018)148)

• Komise 21. 3. 2018 navrhla nová pravidla, která by měla zajistit, že aktivity podniků v digitálním odvětví budou daněny spravedlivým způsobem.

Pozadí

Stávající daňová pravidla EU nezohledňují společnosti, jejichž činnost má virtuální podobu a mají zanedbatelné/žádné tradiční fyzické zastoupení, jako např. kamenné obchody. Dle Komise je důležité podpořit rostoucí hospodářský trend digitálních společností a současně zajistit, aby odváděly spravedlivou část zisku na daních. U digitálních společností se totiž v EU v současné době uplatňuje průměrná efektivní daňová sazba, která je oproti podnikům z tradiční ekonomiky poloviční. Zisky z výdělečné činnosti, jako je např. prodej dat a obsahu vytvořených uživateli, nejsou v současných daňových pravidlech podchyceny. Členské státy se snaží najít rychlá, jednostranná řešení zdanění digitálních aktivit, což může vést k právním komplikacím a daňové nejistotě mezi podniky. Podle Komise může koordinovaný přístup zajistit, že digitální ekonomika bude zdaněna spravedlivým a udržitelným způsobem podporujícím hospodářský růst.

Klíčové a sporné body

• Ke spravedlivějšímu zdanění digitálních aktivit v EU by měly posloužit dva legislativní návrhy Komise: (1) reforma pravidel zdanění příjmu právnických osob tak, aby byly zisky registrovány a zdaňovány všude tam, kde podniky vykazují interakci s uživateli, která je významného rozsahu a odehrává se prostřednictvím digitálních kanálů a (2) prozatímní daň, jež by se vztahovala na hlavní digitální aktivity, které v současné době zdanění v EU zcela unikají.

První z návrhů na společnou reformu pravidel uplatňovaných při zdanění příjmu právnických osob z digitálních aktivit by měl členským státům umožnit zdaňovat zisky vytvořené na jejich území, i když společnost není v tomto státě fyzicky přítomná. Nová pravidla by měla zajistit, aby on-line podniky přispívaly do veřejných rozpočtů stejnou měrou jako tradiční kamenné obchody a off-line společnosti.

• U digitální platformy by platilo, že je přítomna v digitální podobě, a tudíž zdanitelná nebo že má stálou virtuální provozovnu v členském státě, pokud by splnila alespoň jedno z následujících kritérií: její roční příjmy v členském státě přesahují 7 mil. €; má v členském státě za daňové období více než 100 tis. uživatelů a/nebo za daňové období uzavřela s uživateli z řad podniků více než 3 tis. obchodních smluv na poskytování digitálních služeb.

Nová pravidla by rovněž změnila způsob, jakým by zisky byly rozděleny mezi jednotlivé státy. Systém by měl lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky hodnotu on-line vytvářejí (např. v závislosti na tom, kde se uživatel v době využívání služeb nachází). Tím má systém zajistit vazbu mezi místem, kde digitální zisk vzniká, a místem, kde je zdaněn. Opatření by mohlo být zahrnuto do působnosti společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jehož cílem je změnit způsob alokace zisků velkých nadnárodních skupin, aby lépe odrážel to, kde je hodnota vytvářena.

Zavedení druhého z návrhů – prozatímní daně – by mělo zajistit zdanění aktivit, které nejsou v současné době řádně zdaněné, a mělo by také pomoci vyvarovat se směsici jednostranných opatření ke zdanění digitálních aktivit ze strany některých členských států. Daň by se vztahovala na příjmy z některých digitálních aktivit, které se současnému daňovému rámci úplně vymykají. Tento systém, jenž obsahuje vnitřní mechanismy ke snížení rizika dvojího zdanění, se použije pouze jako přechodné opatření do té doby, než bude zavedena komplexní reforma.

• Daň by se uplatnila na příjmy z aktivit, kdy významnou roli při vytváření hodnot hrají uživatelé a které lze v rámci stávajících daňových pravidel jen obtížně podchytit. Jedná se o příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit, které uživatelům umožňují komunikovat s jinými uživateli a které mezi nimi mohou usnadnit prodej zboží a služeb, nebo z prodeje dat získaných z informací od uživatelů.

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se společností s celkovým min. ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 mil. € a příjmy v EU ve výši 50 mil. €. Tím by se zajistilo, že by menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou předloženy Radě k přijetí a EP ke konzultaci. EU chce přispívat do celosvětové diskuse o zdanění digitálního odvětví ve skupině G20 a OECD a prosazovat řešení na mezinárodní úrovni.

Odkazy

• Zdanění digitálního odvětví – Komise navrhuje nová opatření, která by měla zajistit spravedlivé zdanění společností v EU
• Questions and Answers on a Fair and Efficient Tax System in the EU for the Digital Single Market
• Fair Taxation for the Digital Economy

Krátce…

Rada dosáhla dohody o daňových zprostředkovatelích

Rada 13. 3. 2018 dosáhla dohody ohledně návrhu směrnice, jejíž cílem je zvýšit transparentnost za účelem boje proti agresivnímu přeshraničnímu daňovému plánování. Tato směrnice bude požadovat, aby zprostředkovatelé jako daňoví poradci, účetní a právníci, kteří navrhují nebo doporučují systémy daňového plánování, oznamovali systémy, které jsou považovány za potenciálně agresivní. Návrh směrnice patří mezi opatření, jejichž cílem je předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků (více v příspěvku „Boj Komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem“, Daně v lednu 2016). Od členských států bude vyžadována automatická výměna obdržených informací prostřednictvím ústřední databáze. Bude tak možné dříve zjišťovat rizika vyhýbání se daňovým povinnostem a přijímat opatření k blokování škodlivých uspořádání. Členské státy budou mít povinnost uložit sankce zprostředkovatelům, kteří tato opatření v oblasti transparentnosti nesplní. Návrh směrnice stanoví charakteristické znaky pro účely určení systémů, které se mají oznamovat daňovým orgánům. Požadavek oznámit určitý systém neznamená, že jde o systém škodlivý, ale pouze, že by mohlo být vhodné, aby daňové orgány provedly jeho důkladnější kontrolu. K přijetí směrnice v Radě je nutná jednomyslnost v návaznosti na konzultaci s EP, který již odhlasoval své stanovisko. Členské státy budou mít do 31. 12. 2019 čas na to, aby ji provedly do svého vnitrostátního práva. Nové požadavky oznamování budou platit od 1. 7. 2020. Členské státy budou mít povinnost výměny informací každé 3 měsíce, a to do 1 měsíce od konce čtvrtletí, v němž byly informace podány.