Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?


Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

23. června 2016 proběhlo ve Spojeném království referendum o vystoupení z Evropské unie, v kterém Britové 51,9% většinou rozhodli dále v EU nesetrvat. Svůj záměr vystoupit Spojené království oficiálně oznámilo dne 29. března 2017. Od té doby vyjednává vláda Spojeného království se zástupci EU o podmínkách odchodu i nastavení budoucích vztahů. Přečtěte si, jak dosud jednání probíhala a jakých výsledků dosáhla.

Cesta k referendu


Referendum o setrvání země v EU Britům přislíbil tehdejší premiér David Cameron 23. ledna 2013. V projevu uvedl, že by se hlasování mohlo konat v roce 2017, pokud by jeho konzervativní strana ve vládě setrvala i po parlamentních volbách v roce 2015. Vedle myšlenky o uskutečnění referenda premiér Cameron rovněž projevil zájem vyjednat novou dohodu mezi Londýnem a Bruselem, která by zároveň změnila celkové směřování evropské integrace tak, aby byla Evropa z pohledu Velké Británie více flexibilní a některé pravomoci byly vráceny zpět na národní úroveň.

Své požadavky na reformu vztahu mezi Británií a EU oznámil Cameron 10. listopadu 2015. Seznam zahrnoval například záměr vyvázat Velkou Británii ze závazku usilovat o stále užší svazek mezi národy Evropy („ever closer union“), který je součástí základních smluv EU. Dále britský premiér požadoval omezení volného pohybu osob z nových členských zemí a snížení sociálních dávek pro přistěhovalce z EU pracujících v Británii, ochranu zájmů nečlenských zemí eurozóny a větší konkurenceschopnost EU omezením regulací a rozšířením jednotného trhu.

Dne 2. února 2016 byly předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem zveřejněny komplexní návrhy řešení k britským reformním požadavkům vůči Evropské unii. Jednalo se o zásadní krok v rámci dlouho debatované reformní agendy.

Britské požadavky projednali lídři zemí EU na zasedání Evropské rady v Bruselu 19. února 2016. Dohoda o reformě EU, kterou David Cameron s ostatními zástupci zemí EU uzavřel, zahrnovala čtyři oblasti: volný pohyb osob, suverenitu, ekonomiku, konkurenceschopnost. Účinnost dohody byla podmíněna setrváním Spojeného království v EU.

David Cameron na tiskové konferenci po summitu Evropské rady

David Cameron na tiskové konferenci po summitu konaném 19. února 2016 představuje výsledky jednání Evropské rady. Zdroj: Evropská rada

Důležitá data

23. ledna 2013 -David Cameron slíbil uskutečnění referenda, pokud jeho konzervativní strana zvítězí v parlamentních volbách

květen 2015 – konzervativci získali ve volbách většinu, David Cameron obhájil křeslo britského premiéra

10. listopadu 2015 -premiér Cameron zveřejnil požadavky na reformu EU

19. února 2016 -lídři EU jednali o britských požadavcích na summitu v Bruselu

20. února -David Cameron vyhlásil konání referenda o setrvání v EU a vyzval Brity, aby hlasovali pro členství

23. června 2016 ­-Britové hlasují v referendu o setrvání v evropské osmadvacítce

23. 6. 2016 – referendum o vystoupení Velké Británie z EU (51,9 % pro vystoupení)

29. 3. 2017 – Spojené království oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU

29. 4. 2017 – Evropská rada přijala pokyny k jednání o brexitu

22. 5. 2017 – Rada přijala vyjednávací směrnice a určila Michela Barniera hlavním vyjednavačem

červen až listopad 2017 – jednání mezi Evropskou komisí a Velkou Británií, celkem 6 vyjednávacích kol v rámci první fáze

15. 12. 2017 – Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku a přijala pokyny pro zahájení druhé fáze jednání

29. 3. 2019 – předpokládané datum vystoupení Spojeného království z EU

Referendum a jeho důsledek

Dne 23. června 2016 proběhlo ve Spojeném království referendum o vystoupení z Evropské unie. Britové tak 51,9% většinou rozhodli dále v EU nesetrvat. Svůj záměr vystoupit Spojené království oficiálně oznámilo dne 29. března 2017.

Pro samotné zahájení jednání bylo nejprve nutné přijmout mandát zmocňující Evropskou komisi jednat. Roli mandátu plní dvojice dokumentů – pokyny Evropské rady (které byly schváleny Evropskou radou ve formátu EU27 dne 29. dubna 2017) a vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (čl. 50) dne 22. května.

Dokumenty tvořící mandát pro Evropskou komisí k jednání s Velkou Británií

Pokyny Evropské rady v návaznosti na oznámení Spojeného království podle čl. 50 SEU

Směrnice pro sjednání dohody se Spojeným královstvím o podmínkách jeho vystoupení z EU

Vzhledem k tomu, že britské rozhodnutí vystoupit z EU způsobilo značnou nejistotu pro občany, podniky, veřejné orgány i jiné subjekty, a to nejen ve Spojeném království, ale i v ostatních členských státech, byl zvolen vícefázový přístup, jehož prioritou je spořádané vystoupení, omezení nejistoty a minimalizace rušivých dopadů.

V rámci první fáze bylo jednáno o třech prioritních oblastech – o právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a dále o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením. Hlavními prioritami ČR pro první fázi vyjednávání bylo zajištění práv občanů, včetně práv na pobyt; vyřešení rozpočtových záležitostí; stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu
a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.

Po šesti oficiálních kolech a následných neformálních jednáních byl pokrok z první fáze stvrzen ve Společné zprávě, která byla základem pro doporučení Evropské komise posunout se do fáze druhé. Následně byly v loňském prosinci přijaty dodatečné pokyny Evropské rady, podle kterých se vyjednávání se Spojeným královstvím mohou přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách.

V rámci druhé fáze je projednáván jak rámec budoucího vztahu se Spojeným královstvím, tak možnost zakotvení přechodného období. Zároveň bude nutné dořešit některé aspekty první fáze (např. cla, Euratom, duševní vlastnictví).

Článek 50 Smlouvy o Evropské unii

  • Do přijetí Lisabonské smlouvy trpělo primární právo EU absencí ustanovení, které by zakotvilo konkrétní postup pro vystoupení členského státu z Evropské unie. V teoreticko-právní rovině však existovala možnost vystoupení vždy, a to na základě vypovězení smlouvy členským státem.
  • Lisabonská smlouva v tomto směru do primárního práva, konkrétně Smlouvy o Evropské unii, zakotvila čl. 50. Ten stanovuje pravidla procesu, který umožnuje členskému státu iniciovat kroky směřující k ukončení členství tohoto státu v Evropské unii novým, řádným způsobem. Proces stanovený tímto článkem umožnuje jakémukoliv členskému státu jednostranně rozhodnout o svém vystoupení z EU. Samotné rozhodnutí o vystoupení není jakkoliv podmíněno souhlasem jiných členských států či institucí EU. Jedná se o zcela suverénní rozhodnutí, vůči kterému členské státy a instituce nedisponují nástroji, které by takovému rozhodnutí mohly jednostranně zabránit.
  • Proces vystoupení členského státu je zahájen okamžikem, kdy stát oznámí záměr vystoupit Evropské radě. Od tohoto okamžiku začne plynout dvouletá lhůta určená pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů. Evropská rada následně rozhodne o zásadách vyjednávání mezi EU a vystupujícím členským státem.

Vyjednávání přechodného období


Vyjednávání dohody o vystoupení

Ve středu 28. února zveřejnila Evropská komise očekávaný návrh právního textu dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Dohoda zahrnuje také přechodné období a protokol o Irsku a Severním Irsku, kde Komise navrhuje platnost unijní regulace na obou stranách hranic pod dohledem společného výboru EU a Spojeného království. Obsah vychází jak z dosažené politické shody mezi Velkou Británií a EU z prosince roku 2017, tak z jednotlivých východisek k dílčím tématům, která Evropská komise se členskými státy konzultovala během minulého roku.

Komisní návrh právního textu bude základem pro další vyjednávání s Londýnem, tentokrát již nad konkrétním textem. Celý proces uzavře Rada, Evropský parlament a v souladu se svými ústavními předpisy Spojené království. Dvouletá lhůta pro vystoupení vyprší na konci března 2019.

Důležité osobnosti

Hlavní aktéři EU

Evropská komise

  • Michel Barnier, vyjednává jménem EU, vede Taskforce 50 – útvar Evropské komise, který reálně zajišťuje vyjednávání.
  • Generální sekretariát Evropské komise – vytvořen zvláštní útvar pro „připravenost“ – analyzuje dopad scénáře bez výsledné dohody.

Rada

  • Vytvořena paralelní struktura dle čl. 50 na všech úrovních (Pracovní skupina, Coreper, Rada pro obecné záležitosti) které se neúčastní Británie. Projednává poziční dokumenty, účastní se na přípravě jednotlivých vyjednávacích cyklů.

Evropská rada dle čl. 50

  • Pravidelně projednává stav vyjednávání a přijímá pokyny pro vyjednavače.

Evropský parlament

  • „Brexit steering group“ pod vedením Guy Verhofstadta, Evropský parlament je informován o vývoji v brexitu, vydává svá nezávazná stanoviska, musí stvrdit výslednou dohodu.

Hlavní aktéři UK

  • Theresa May (premiérka),
  • David Davis (hlavní vyjednavač Velké Británie),
  • Tim Barrow (velvyslanec Velké Británie v EU),
  • Boris Johnson (ministr zahraničních věcí),
  • Liam Fox (ministr pro mezinárodní obchod)

Budoucí vztahy

Dohodu o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím lze uzavřít až poté, co se Británie stane třetí zemí. Článek 50 SEU však vyžaduje, aby v podmínkách vystoupení bylo přihlédnuto k rámci budoucích vztahů Velké Británie s EU, jehož pojetí by mělo být vymezeno ve druhé fázi jednání podle článku 50.

Pokud jde o budoucí vztah, je nyní zvažováno několik modelů vycházejících z dohod o volném obchodu. S ohledem na postoj Londýna se v tuto chvíli jako nejpravděpodobnější jeví obdoba varianty obchodní dohody s Kanadou (CETA).

Evropská rada si přeje, aby Spojené království v budoucnu bylo blízkým partnerem EU. Opakovaně však zdůrazňuje, že jakákoli dohoda bude muset být založena na rovnováze práv a povinností a bude muset pro obě strany zajistit rovné podmínky. Možnost účasti založené na odvětvovém přístupu vylučuje zachování integrity jednotného trhu. Země, která není členem EU a neplní stejné povinnosti jako členských stát, nemůže mít stejná práva a požívat stejných výhod jako tyto státy.

Pro ČR je prioritní nedělitelnost vnitřního trhu, ochrana zájmů českých občanů a firem a respekt k finančním závazkům vyplývajícím především z víceletého finančního rámce. V otázce budoucího uspořádání má ČR zájem na zachování co nejužšího možného vztahu mezi EU a Británií ve všech oblastech, ve kterých mezi oběma stranami již dnes probíhá spolupráce, samozřejmě ale s vědomím toho, že vztah mezi EU a Británií jako třetí zemí nemůže poskytovat stejné výhody jako členství v EU.

Základními východisky budoucí spolupráce s Británií je spolupráce v otázce obchodu, obrany a bezpečnosti a práv občanů. Spojené království je pro ČR významným obchodním partnerem. Co nejnižší celní zatížení a vyjednání podmínek výhodných pro exportéry jsou zájmem ČR.

Z hlediska bezpečnosti ČR podporuje zachování součinnosti EU s Británií v zahraniční a bezpečnostní politice. Nutný předpoklad pro další spolupráci s Británií v oblastech zahraničních věcí, bezpečnosti a obrany je vytvoření mechanismu pro sdílení utajovaných informací. ČR v oblasti bezpečnosti a obrany preferuje speciální/nadstandardní partnerství Spojeného království s EU a považuje za žádoucí, aby jednání o spolupráci v těchto oblastech byla vedena odděleně od jednání v dalších oblastech, aby jimi nebyla ovlivňována či podmiňována.

Volný pohyb osob ČR vnímá jako jednu ze základních svobod a priorit EU, kterou je třeba chránit a dále rozvíjet. ČR má zájem o takové nastavení vzájemných vztahů, které se bude co nejvíce blížit současné podobě režimu volného pohybu osob. Pokud bude tento způsob spolupráce Londýn nadále odmítat, bude zájmem ČR usilovat o nastavení speciálního režimu, např. formou bezvízového styku. Pro ČR bude prioritní usilovat o zachování všech práv občanů EU, kteří již v současné době v Británii legálně pracují. Dále bude ČR trvat na jednotném přístupu vůči všem občanům EU setrvávajících ve Spojeném království, bez ohledu na jejich domovský stát.

Autor: Štěpán Pech, Kristýna Janošová, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality