Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 4. 2018
Jakým hlavním rizikům bude Evropa čelit za deset let? A jaký by měly dopad na EU a její postavení na mezinárodní scéně? Francouzský think tank Institut français des relations internationales publikoval zprávu s názvem „Evropská zahraniční politika v roce 2027: Příprava na nečekané“, která uvádí pět nejzávažnějších rizik pro EU a jejich potenciální důsledky.
Zpráva identifikuje pět hlavních rizik, které by mohly ohrozit zahraničněpolitické zájmy a postavení Evropské unie v horizontu příštích 10 let. Ukazuje také možné důsledky těchto rizik, pokud by tvůrci evropské politiky nezavedli dostatečná opatření.
Dokument s názvem „Evropská zahraniční politika v roce 2027: Příprava na nečekané“ vzniknul v rámci programu Francouzsko-německého dialogu o budoucnosti. Podílela se na něm skupina 30 mladých akademiků a zástupců státního i soukromého sektoru z Německa, Francie a Polska.
Celá zpráva je k dispozici zde.
Riziko: Kyberútok na evropskou infrastrukturu
Mezi hlavní rizika řadí studie kyberútoky, které se zaměřují se obvykle na průmyslové řídicí systémy, energetickou a finanční infrastrukturu, telekomunikace, dopravu a vodní infrastrukturu. S vynaložením omezených prostředků tak dokáží ovlivnit životy milionů lidí.
Útoky na IT systémy mohou poškodit infrastrukturu států, paralyzovat je nebo snížit jejich schopnost řízení. To může vyvolat diplomatickou, ekonomickou nebo dokonce humanitární krizi.
Útoky na informační systémy zařadila studie mezi nejvýznamnější hrozby pro Evropu. zdroj: Pixabay
Riziko: Nárůst populismu v členských státech EU
Za jedno z hlavních rizik pro zahraničně politické zájmy EU považují autoři zprávy také šíření populismu a ztrátu důvěry v politické instituce. Důsledkem by podle nich mohl být nárůst euroskepticismu, kampaně za vystoupení z EU a ztráta důvěry v Unii nejen mezi jejími občany, ale i na mezinárodní scéně.
Vnitřně oslabená Unie by ztratila schopnost jednat a vlády by se uchýlily k bilaterálním vyjednáváním. EU by tak přestala hrát svou roli v mezinárodních záležitostech a ztratila by svou normativní moc v otázkách, jako jsou lidská práva, vláda práva, demokracie nebo rovnost.
Případné populistické vlády by se soustředily na domácí otázky, což by vedlo k oslabení podpory pro společné zájmy EU, jejímu roztříštění a celkovému ochrnutí.
Riziko: Migrace do Evropy
Pokud EU nenajde společný přístup k migraci, rizikový faktor by pro ni představovalo zásadní zvýšení nelegální migrace z Afriky. Důsledkem by bylo napětí mezi členskými státy a možný kolaps dublinského azylového systému, který by vedl k nekoordinovaným přesunům uprchlíků do evropských zemí.
Dalším potenciálním dopadem by bylo obnovení kontrol na hranicích, které by omezilo volný pohyb evropských občanů a mohlo způsobit rozpad Schengenu.
Riziko: Vzestup nových aktérů a sítí
Mezi hlavní rizika řadí zpráva i vzestup nových hráčů, jako jsou například mezinárodní hackerská skupina Anonymous, WikiLeaks nebo teroristická skupina ISIS. Tito aktéři často působí anonymně, globálně, bez jasného geografického ohraničení a nerespektují vládu práva. Tradičním hráčům proto mohou chybět nástroje, jak na ně reagovat.
Možné riziko nových aktérů spočívá podle autorů v tom, že mohou ovlivnit veřejné mínění a podlomit demokratické instituce. Mohou také představovat hrozbu pro základní infrastrukturu států (doprava, energie, dodávky vody, digitální infrastruktura).
V dlouhodobém horizontu je potenciálně ohrožena národní suverenita, demokratická legitimita a schopnost reakce států. To může vést k oslabené společenské a ekonomické soudržnosti a vzestupu extremismu. Evropská unie by v důsledku obtížně hledala jednotný postoj.
Riziko: Závislost na přírodních zdrojích
Za rizikovou považují autoři také závislost států EU na přírodních zdrojích z třetích zemí. Důsledkem může být veřejnost nespokojená s vyššími cenami nebo třeba omezenou dostupností zdrojů. Podle autorů může také potenciálně docházet k různě intenzivním konfliktům o přírodní zdroje.
K možným dopadům patří podle zprávy situace, kdy se členové EU začnou odchylovat od společné politiky a otevřeně nebo skrytě budou vyjednávat vlastní dohody za účelem získání zdrojů, čímž způsobí kolaps jednotného vnitřního trhu EU.
Autor: Tereza Chlebounová
