Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 6. 2018
Francouzský prezident Emmanuel Macron se konečně dočkal odpovědi Německa na své návrhy ohledně reformy eurozóny. Velkou radost mu ale zřejmě nepřinesla. Německo osekalo jeho ambiciózní plány na minimalistickou verzi, která má daleko k vytvoření fiskální unie a spíš upevňuje současný stav. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se na reformách měly státy dohodnout do evropských voleb v květnu 2019.
Německo dalo konečně jasně najevo, kam až je ochotno zajít při reformování eurozóny. Stalo se tak více než osm měsíců poté, co svou vizi představil Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně v září 2017. Požadoval v něm větší integraci eurozóny směrem k fiskální unii, navrhnul například vytvoření společného rozpočtu nebo ministra financí. Od té doby mu nezbylo než čekat, jak se k jeho reformním návrhům postaví Německo, bez nějž by se mu je stěží podařilo prosadit.
Jak informoval server Politico.eu, německá kancléřka Angela Merkelová francouzskému prezidentovi odpověděla poněkud nečekanou formou. V neděli 3. června poskytla obsáhlý rozhovor deníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung na téma budoucnost eurozóny a dalších evropských záležitostí. Z rozhovoru vyplývá, že Francie může prozatím na vytvoření plnohodnotné fiskální unie zapomenout.
Německo je pro vytvoření Evropského měnového fondu
Zatímco francouzské návrhy mají spíše obecný charakter, Merkelová přišla podle serveru Politico s poměrně detailní představou, jak by měla reforma eurozóny vypadat.
Evropský stabilizační mechanismus by se měl změnit na Evropský měnový fond. Nadále by ale zůstal mezivládním orgánem a kontrolovaly by jej národní parlamenty, nikoli Evropská komise. Jak uvedl server Euractiv.com, v případě ohrožení eurozóny musí být podle Merkelové fond schopen poskytnout státům dlouhodobé úvěry na dobu 30 let, které by byly podmíněny strukturálními reformami.
Kancléřka také připustila, že by fond mohl poskytovat krátkodobé úvěry zemím, které by se ocitly v ekonomických potížích vlivem vnějších faktorů. Tyto úvěry by ale musely být svázány s přísnými podmínkami, částka by byla omezená a stát by jí musel splatit v plné výši.
Merkelová zdůraznila, že krátkodobé úvěry by byly určeny pro země, které by se dostaly do problémů vlivem vnějších faktorů. Server Politico to považuje za vzkaz Itálii, případně dalším státům, že si své ekonomické potíže budou muset vyřešit samy, pokud si je samy způsobily. Kancléřka v každém případě vyloučila možnost společných evropských dluhopisů.
Kancléřka Angela Merkelová a prezident Emmanuel Macron při předávání Ceny Karla Velikého. Zdro: čtk
Malý investiční rozpočet pro eurozónu
Angela Merkelová v rozhovoru podpořila vytvoření investičního rozpočtu pro eurozónu, který by měl pomoct vyrovnávat rozdíly mezi chudšími a bohatšími členy. Sloužit by měl primárně k podpoře strukturálních reforem členských států a udržení úrovně veřejných investic v případě náhlých otřesů.
Zatímco Macron chtěl, aby měl investiční rozpočet k dispozici prostředky v řádu několika procent evropského HDP, podle Merkelové by se mělo jednat spíš jen o pár desítek miliard eur. I přesto jde podle serveru Euractiv ze strany Německa o ústupek, který Paříž s radostí přivítala jako krok směrem k francouzskému pohledu na věc. Macron dlouhodobě zastává názor, že příliš tvrdá úsporná opatření podkopala důvěru obyvatel v Evropskou unii.
Německé návrhy jsou blízké Evropské komisi
Merkelová možná zchladila ambice francouzského prezidenta, server Politico však podotkl, že v Německu vyvolávají Macronovy plány od počátku znepokojení a obavy, kolik budou zemi stát. Na kancléřku také tlačí její křesťanskodemokratická strana CDU, aby Macronovi neustupovala.
Podle Politica by tak měl Macron vzít zavděk návrhy, které se mu nabízí. Po ustavení vlády v Itálii, kterou tvoří populistické euroskeptické strany Liga a Hnutí pěti hvězd, totiž podle serveru nezbývá mezi evropskými lídry mnoho těch, kteří by souzněli s Macronovými plány na rychlejší a hlubší integraci. Řada expertů nicméně varuje, že eurozóna důkladnou reformu potřebuje a příležitost na její prosazení nebude trvat věčně.
Německý postoj si naopak pochvaluje Evropská komise. Její místopředseda Valdis Dombrovskis podle serveru Euractiv uvedl, že se Komise s názory Merkelové shoduje především v otázce podpory investic a strukturálních reforem. Dombrovskis také ocenil, že Německo vyložilo karty na stůl před důležitým zasedáním Evropské rady, které proběhne 28. a 29. června. Na tomto setkání by podle něj už mohlo dojít ke konkrétním rozhodnutím.
Německo podpořilo celoevropské kandidátky
Merkelová se v rozhovoru vyjádřila nejen k reformám eurozóny, ale i k dalším evropským záležitostem. Podle serveru Politico překvapivě podpořila Macronův návrh na vytvoření evropské intervenční síly, pokud bude fungovat v rámci vznikající bezpečnostní unie nebo stálé strukturované spolupráce (PESCO). Kancléřka je také nakloněna tomu, aby se do této iniciativy zapojila Británie.
Šéfka německé vlády se přiklonila i k Macronově myšlence celoevropských kandidátek do evropských voleb. Podle serveru Politico uvedla, že systém Spitzenkandidátů bude fungovat pouze v případě, kdy budou vybíráni z nadnárodních listin a nebudou závislí na vládě své země, která je nominuje.
Podle serveru Politico tím narážela na Francouze Michela Barniera, o němž se spekuluje jako o jednom z hlavních kandidátů na post příštího předsedy Evropské komise. Server Euractiv totiž uvedl, že Macron podle všeho dává přednost jiným kandidátům, například evropské komisařce pro konkurenceschopnost Margrethe Vestagerové nebo šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové.
Autor: Tereza Chlebounová
