Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018
Ve středu 20. června proběhla v Lobkowiczkém paláci diskuze na téma reformního procesu, který Evropská unie započala před dvěma lety na summitu v Bratislavě. Debaty se zúčastnili Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti České republiky, a Ivan Korčok, státní tajemník pro zahraniční a evropské záležitosti Slovenské republiky. Diskuzi moderoval Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.
„Už v únoru 2016 bylo jasné, že po britském referendu bude následovat debata o budoucnosti EU, ať už dopadne jakkoliv,“ tvrdí Aleš Chmelař. Zahájení reformního procesu bylo na spadnutí už od vypuknutí krize eurozóny zhruba v roce 2010. Až do konání britského referenda o vystoupení z Evropské unie se ale podle něj nezdálo vhodné otevřít širší debatu o evropské budoucnosti.
Česká republika podle Chmelaře do této debaty přispěla především nastolením tématu konvergence a obrany. Společná obrana je velmi citlivou otázkou pro Británii, ve zbytku Evropy má ale sjednocující potenciál.
Reformní proces podle Chmelaře plní svou funkci jako diskuze o tom, jakou EU státy chtějí a kam jsou ochotné zajít. Zdroj: ČTK
Chmelař: Úspěchem je začít o reformě společně mluvit
Hodnocení úspěchu reformního procesu záleží na očekáváních, která jsme do něj vložili, myslí si Chmelař. Diskuze o reformě EU ale podle něj splnila svůj účel tím, že se o ní státy začaly bavit a jasně daly najevo svůj postoj ke konkrétním problémům. „Je důležité spolu mluvit,“ zdůraznil Chmelař. „I pokud se shodneme jen na konsolidaci toho, co už bylo odsouhlaseno, bude to úspěch.“
Česko a Slovensko podle Chmelaře hraje v Unii velmi důležitou roli, moderují evropskou debatu a daří se jim uklidňovat napětí, které vyvolávají kontroverzní témata. Obě země tak svým způsobem drží evropský projekt pohromadě.
Korčok: Jsme úspěšní tak napůl
Podle Ivana Korčoka zvládla Evropská unie naplnit svůj reformní program zhruba z poloviny. Podařilo se jí odšrtnout všechny položky na seznamu Bratislavské cestovní mapy s výjimkou migrace. „Roaming, PESCO (stálá strukturovaná spolupráce v obraně), obchodní dohoda s Kanadou, legislativa týkající se pohraniční stráže, energetická bezpečnost, to všechno jsme splnili,“ vyjmenoval Korčok. Výsledky mohou podle něj lidé pocítit v každodenním životě.
Další část reforem ale podle jeho názoru Unii teprve čeká. „Zatím jsme se nedokázali úspěšně vyrovnat s dědictvím posledních deseti krizových let, ať už se jedná o nedokončenou eurozónu, bankovní unii nebo nedokončený vnitřní trh,“ myslí si Korčok.
EU podle Korčoka nepotřebuje žádný nový alternativní koncept, musí spíš dokončit to, co je momentálně na stole a zároveň přesvědčit občany, že už se nebudou opakovat krize, které zažili v posledních letech.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
