Euroskop, čtk, 2. 7. 2018
Předsednickou zemí Evropské unie se od počátku července stává na šest měsíců Rakousko. Vídeň už v březnu zveřejnila priority svého půlročního působení v čele evropského bloku: na prvním místě je bezpečnost, včetně boje proti nelegální migraci a zlepšení ochrany vnějších hranic bloku, spolu s posílením evropské konkurenceschopnosti, třeba pomocí rozvoje digitalizace unijního hospodářství. Vídeň se chce soustředit i na stabilitu západního Balkánu a jeho sbližování s Evropskou unií.
Pro Rakousko to bude už třetí působení v roli předsednické země; Vídeň si vedení unie vyzkoušela už v letech 1998 a 2006. Podle webových stránek rakouského předsednictví nyní Vídeň chystá přibližně 300 jednání na nejrůznějších úrovních.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz a jeho kabinet zaujímá v migrační problematice postoje, které se v mnohém blíží pohledu sousedních středoevropských zemí z visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Nová politická atmosféra v Evropě, kdy se například k moci dostala ostře protimigrační italská koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd, bude výzvou pro rakouské diplomaty, kteří mají při schůzkách členských zemí jako zástupci předsednictví hrát roli neutrálního moderátora.
Azylový systém a víceletý rozpočet EU
Jedním z důležitých úkolů rakouského předsednictví bude další práce na reformě unijního azylového systému, kde státy i po více než dvou letech mnohdy napjatých diskusí rozdělují plány na trvalé přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie v případě krizové situace v některé unijní zemi.
Rakousko se ale ujme vedení evropského bloku v době, kdy se letos na podzim naplno rozběhnou politické diskuse o přípravě budoucího víceletého rozpočtu unie po roce 2020.
Složitou problematiku, která určí podobu fungování evropského bloku po britském odchodu z tohoto společenství, chce mít Evropská komise uzavřenou ještě před volbami do europarlamentu na jaře 2019.
Rakousko v čele s kancléřem Sebastianem Kurzem se ujímá již třetího předsednictví v Radě EU.
Zdroj. Flickr eu2018at
Vztahy se zeměmi západního Balkánu
Brexitová jednání, byť je do nich předsednictví zapojeno jen nepřímo, budou další významnou částí podzimní unijní politické skládačky. V říjnu by totiž měla být hotova dohoda o podmínkách britského vystoupení z bloku i společná politická deklarace o budoucí podobě vzájemných vztahů.
Po končícím bulharském předsednictví Vídeň také převezme prioritu týkající se posilování vztahů s balkánskými zeměmi. Unie sice o rok odložila spuštění přístupových rozhovorů s Makedonií a Albánií, v oblasti se ale hodlá výrazně angažovat mimo jiné proto, aby zamezila především růstu ruského vlivu.
Končící funkční období europarlamentu a Evropské komise bude pro Rakousko a jeho diplomaty znamená nutnost práce na velkém množství návrhů, které se unijní instituce budou snažit na poslední chvíli posunout co nejdále.
Autor: Euroskop
