Petr Pospíšil, Euroskop, STEM, 2.7.2018
Podpora členství České republiky v Evropské unie se vrátila na úroveň z počátku desetiletí. Ukázaly to výsledky průzkumu „Trendy“, dnes zveřejněné výzkumným ústavem STEM. Od dubna 2017 se tak jedná o osmiprocentní meziroční nárůst. Mezi věkovými, vzdělanostními a sociálními skupinami obyvatel však přetrvávají velké rozdíly.
STEM klade respondentům každoročně otázku, jak by hlasovali v případě, že by se opakovalo referendum o vstupu do Evropské unie. V roce 2010 by vstup do Unie bývaly podpořily takřka tři pětiny dotázaných. Od té doby však míra pozitivních odpovědí klesala, a to jednak narůstající časovou vzdáleností od českého předsednictví, jednak v důsledku ekonomické krize, a posléze z důvodu vypuknutí krize migrační. V letech 2015 a 2016 by tak pro vstup do EU hlasovalo jen 38 procent respondentů.
Vzhledem k výsledkům z minulých let se tak bezpochyby jedná o nárůst pozitivního vnímání Unie. Na druhou stranu je potřeba připomenout, že tuzemské výsledky tím de facto kopírují celoevropský trend – a v porovnání s jinými členskými zeměmi Češi i nadále patří mezi relativně skeptické národy. Ilustrovat to lze například na otázce přijetí eura. Podpora přijetí společné evropské měny od roku 2011 osciluje okolo 20 procent, ačkoli v roce 2006 dosahovala až 54 procent. Ostatně před přílišným optimismem varují i samotní autoři výzkumu: „Postoje k EU jsou u značné části veřejnosti mělké a ovlivňují je výrazně globální procesy, které neumíme efektivně předvídat.“
Z dlouhodobých trendů nevybočuje ani pohled na statistiky použitím věkového, vzdělanostního či sociálního filtru. V případném referendu by pro členství v EU nejpřesvědčivěji hlasovali příslušníci nejmladší generace. Z řad respondentů ve věkovém rozmezí 18 až 29 let podporuje Unii 63 procent dotázaných. S postupujícím věkem podpora klesá a nejnižší je u věkové skupiny nad 60 let, u níž podpora členství v osmadvacítce dosahuje pouze 45 procent.
Kdyby se dnes konalo referendum o vstupu do EU, „pro“ by hlasovalo téměř sedm z deseti vysokoškolsky vzdělaných respondentů. U středoškolsky vzdělaných podpora činí 54 procent dotázaných a nejnižší je podpora u respondentů se základním vzděláním – 44 procent.
Nejmarkantnější rozdíly jsou patrné v závislosti na tom, s jakou sociální skupinou se respondenti identifikují. Takřka tři čtvrtiny z těch, kteří se považují za příslušníky vyšší střední třídy, by vstup do Unie dnes podpořili. Pozitivní podpora ve výši 58 procent je i u střední vrstvy, většina příslušníků nižší střední vrstvy by již ovšem pro vstup do EU nehlasovalo. Nejodmítavější stanovisko dávají najevo dotázaní, považující se za členy nižší vrstvy. Z nich by vstup do Unie přivítal jen každý čtvrtý.
Zajímavé poznatky naznačil pohled na možné korelace s určitým voličským chováním resp. politickými postoji. Z osob, které se v roce 2017 zúčastnily českých parlamentních voleb, by dnes pro vstup do EU hlasovalo 57 procent. Naopak z těch, kteří svého volebního práva nevyužili, by členství v Unii podpořilo jen 43 procent. „To je podstatné pro předjímání případného výsledku referenda v budoucnu: větší podíl odpůrců EU je mezi těmi, kteří se ve veřejném dění běžně neangažují, a velký vliv by mělo, zda by je (hypotetická) kampaň dokázala k účasti aktivizovat,“ uvedl k tomu STEM.
Vztah mezi podporou eura a členství v EU ukazuje, že devět z deseti podporovatelů vstupu do eurozóny by rovněž hlasovalo pro členství v Unii jako takové. I z těch respondentů, kteří ovšem společnou evropskou měnu spíše nechtějí, by 62 procent podpořilo vstup do EU. Nejnižší – pouze třetinovou – podporu členství v Unii tak pozorujeme u skupiny, jejíž příslušníci jsou v otázce přijetí eura „jednoznačně proti“.
A konečně posledním zajímavým faktorem je postoj k členství v EU a pozice vůči uprchlické krizi. Z těch, kterým dělá uprchlická situace „velké starosti“, by vstup do EU svým hlasem podpořili jen čtyři z deseti dotázaných. Naopak respondenti, jimž současná uprchlická problematika dělá jen „určité“ či „skoro žádné“ starosti, se staví k členství v Unii přívětivě.
Výzkum „Trendy“ byl proveden neziskovým ústavem STEM ve dnech 19. až 29. dubna 2018 a zúčastnilo se jej 1046 respondentů.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, STEM
