Petr Pospíšil, Euroskop, 3.7.2018
„Evropa postupuje kupředu skrze krize.“Tímto citátem jednoho z „otců zakladatelů“ evropské integrace, Jeana Monneta, zahájil svoje vystoupení na konferenci Prague European Summit konané v Praze na konci června profesor Jacques Rupnik.
Současné „zatěžkávací zkoušky“, jimiž Unie v posledních letech prochází, však podle renomovaného akademika představují krizi existenční, jež je spíše hrozbou než výzvou představující příležitost pro rozvoj.
Jak se do prekérní situace osmadvacítka dostala? Prvním spouštěčem byla ekonomická krize, jež rozdělila Evropskou unii na „Sever“ a „Jih“. Migrační krize, vrcholící v roce 2015, pak kontinent přeťala na ose „Západ“ – „Východ“. Evropská unie tedy po ekonomické krizi zůstala rozdělena dvěma osami. Do toho se potýká s nárůstem podpory nacionalistických a extrémistických stran. Je nutné na toto dvojí dělení Unie najít účinnou odpověď.
Evropští lídři musí najít odpověď na dvojí rozštěpení Unie
O to se podle Rupnika nejvýrazněji pokouší francouzský prezident Emmanuel Macron, který již řadu reformních návrhů představil. Macronovo úsilí však naráží na ten problém, že – s výjimkou Německa – není k dispozici žádný partner ochotný a schopný uvést reformní plány v život. „Je zde potřeba reformulovat evropský projekt, avšak nynější politická konfigurace tuto reformulaci neumožňuje,“ shrnul Rupnik.
Kde přesně se tedy v současné době Evropská unie nachází? „Těsně se vyhnula grexitu, těsně neunikla brexitu,“ lapidárně charakterizoval trajektorii posledních let Rupnik. „Dnes stojíme na křižovatce,“ varoval akademik. Federalistické naladění je minulostí a vystřídalo jej volání po návratu rozhodovacích pravomocí na národní úroveň.
Evropa se nachází křižovatce
Před apokalyptickým scénářem rozpadu Evropské unie či vystoupení z ní ovšem Rupnik varuje: „Bez Evropské unie by Evropa opustila historii.“ Každý stát by sledoval pouze svoje národní zájmy, ale světové ekonomické a politické dění by ovládly jiné mocnosti – Spojené státy, Čína a čas od času by o sobě dalo vědět Rusko. Politické prostředí za hranicemi Evropy je plné nestability a hrozeb – Rusko na Východě, radikální islamismus na Jihu a nepředvídatelná administrativa prezidenta Trumpa za Atlantským oceánem. V tomto geopolitickém uspořádání je více než kdy jindy potřeba, aby Evropa byla jednotná. V případě vícerychlostní evropské integrace je podle pražského rodáka klíčové, aby „jádro“ zůstalo otevřené pro všechny členské země EU.
Profesor Jacques Rupnik a moderátor Jiří Mach. Zdroj: Prague European Summit
„Hluboce v srdci jsem federalista,“ přiznal Rupnik. Dnes je tento scénář vývoje Unie spíše ojedinělý a málokdo, Rupnika nevyjímaje, jej považuje za realistický. Ne vždy tomu tak bylo – francouzský profesor připomněl pařížskou přednášku Václava Havla z roku 1999, na níž první prezident samostatné České republiky prohlásil, že Evropská unie potřebuje ústavu a měla by se stát federací. Evropská ústava podle Václava Havla – jemuž Jacques Rupnik několik let dělal poradce – měla být stručným dokumentem, srozumitelným pro všechny. Základním způsobem by vymezila cíle Evropského společenství a charakterizovala jeho nejdůležitější instituce. Již na přelomu milénia však Václav Havel pojmenoval i problémy, z nichž některé Unii provází dodnes. Evropská integrace podle něj potřebovala méně byrokracie a zatěžující regulace.
Integrace je dynamický proces, který nemá cílový bod
V dnešní situaci se však evropská federace jeví jako iluzorní představa, a to zejména kvůli odlišným očekáváním různých členských zemí od toho, k čemu by měla Unie směřovat. Dle Rupnika EU nemá stanovaný žádný „cílový bod“, jde o dynamický proces, jehož charakter lze dobře vystihnout drází „ever closer Union“ („stále užší Unie“).
Profesor s českými kořeny rovněž vyzval k podpoře evropské identity: „Evropská společnost se musí aktivně zapojit do evropských záležitostí.“ Jen tak je podle něj možné vytvořit evropský veřejný prostor či evropskou občanskou společnost. Důležitou roli v tomto procesu sehrávají – kromě veřejnosti – média.
Právní stát není ohrožen jen v nových členských zemích
V souvislosti se zeměmi Visegrádské čtyřky se v současnosti hovoří o právního státu („rule of law“). Rupnik však připomněl, že to nebyla žádná z „nových členských zemí“, nýbrž Rakousko, kdo otázku dodržování principů právního státu dostalo do popředí pozornosti evropských politických lídrů. Konkrétně se jednalo o Jörga Haidera na sklonku 90. let minulého století. K tomu přidal Rupnik zajímavý postřeh. Tehdy, v době, kdy byla Vídeň pod supervizí speciálně zřízené komise, se jí dostalo podpory od Viktora Orbána. „Vytušil, že co se tehdy dělo v Rakousku, se může jednoho dne řešit v souvislosti s Maďarskem,“ poznamenal Rupnik.
Účastníci Future European Leaders Forum kladli profesoru Rupnikovi otázky týkající se možného prohlubování evropské integracem, ale i rozšiřování Unie na Západním Balkánu. Zdroj: Prague European Summit
Obecně kroky maďarského premiéra pokládá za pragmatické a jako příklad uvedl členství strany Fidesz ve frakci Evropské lidové strany v rámci Evropského parlamentu. Pragmatismus lze podle Rupnika hledat i v pozadí nedávné personální obměny polské vlády. Nový polský premiér Mateusz Morawiecki jakožto bývalý bankovní úředník disponuje znalostmi a praktickými zkušenostmi, jež se v době vyjednávání o novém evropském rozpočtu hodí.
Přijetím zemí západního Balkánu bude rozšiřování EU dokončeno
Profesor Rupnik se vyjádřil i k otázce rozšiřování Evropské unie. Evropské politika rozšíření stojí na principu kondicionality (podmíněnosti). Příslib vstupu do EU je vázán na splnění podmínek stanovených kandidátské zemi ze strany Unie. V balkánském prostředí, specifickém silným významem národního státu, má EU těžkou pozici: je nucena podporovat „eurokompatibilní nacionalisty“. Země západního Balkánu získaly politické body během migrační krize, kterou prezentovaly tak, že pomáhaly řešit evropský problém. Rozšířením o zbývající balkánské státy bude podle Rupnika proces rozšiřování Evropské unie dokončen.
Přednáška Jacquese Rupnika proběhla v rámci Future European Leaders Forum při Prague European Summit 2018.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
