17.07.2018
Euroskop, Financial Times
Ve čtvrtek se v Bruselu uskutečnilo zasedání ministrů ze zemí platících eurem. Mezi témata, o kterých se jednalo, bylo i možné přistoupení Bulharska do eurozóny. Po jednání Rady zástupci Komise a Evropské centrální banky (ECB) oznámili, že celkové zhodnocení připravenosti Bulharska ke vstupu do eurozóny by mohlo být dokončeno v horizontu jednoho roku.
Během jednání Rady se představitelé zemí platících eurem a Bulharska dohodli na podmínkách, které Sofie musí dodržovat na své přístupové cestě k eurozóně. Ministři financí eurozóny podepsali závazky, kterým Bulharsko musí dostát v případě, že hodlá přistoupit do mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je systém fixování národní měny na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma (obvykle ±15 %).
Ke vstupu do ERM II, resp. do eurozóny, se váží fiskální a monetární kritéria, např. otázky inflace a veřejného dluhu. Ty Bulharsko prakticky plní a nemá s nimi větší problém.
„Bulharsko má jeden z nejnižších dluhů v EU, má rozpočtový přebytek a dobře zvládá svou míru inflace,“ poznamenal již dříve bulharský ministr financí Vladislav Goranov.
Banky budou muset projít zátěžovými testy
Důležité však nejsou jen otázky rozpočtové a měnové. Bulharsko musí pokročit i v dalších oblastech. Závazek případného vstupu do eurozóny počítá s tím, že Bulharsko by mělo být součástí dohledu nad finančním sektorem (bankovní unie), což bude na počátku vyžadovat kontrolu ze strany EU nad potřebnými reformami a posílenou spolupráci s Evropskou centrální bankou. Bulharské banky budou muset také projít nezbytnými zátěžovými testy ze strany ECB.
V souvislosti s dohledem nad finančním sektorem bulharská vláda zaslala unijním zástupcům dopis, ve kterém informuje o posílení dohledu nad nebankovním finančním sektorem a závazku plné implementace pravidel proti praní špinavých peněz.
Bankovní unie a finanční krize
Na vstup jakéhokoliv státu je potřeba dlouhé přípravy, které jsou ještě posíleny v souvislosti s děním během bankovní/finanční krize z minulých let. Záměr Sofie plnit dohodnutá kritéria a závazky do poloviny příštího roku nicméně místopředseda Komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis považuje za „realistický.“
Primárním cílem lídrů zemí eurozóny je poučení z ní. Deník Financial Times (FT) ke krizi uvedl, že: „budoucí přistoupení do eurozóny musí reflektovat to, co čím si země přošly během finanční krize, zejména pokud se jedná o to, kdy bankovní krize v jedné zemi může ovlivnit dění v dalších státech.“
Komisař V. Dombrovskis a bulharský ministr financí Vladislav Goranov během společné tiskové konference v rámci bulgarského předsednictví Radě EU.
Zdroj: Flickr eu2018bg
Sofie a politické reformy
Ačkoliv Bulharsko je na dobré cestě v otázkách rozpočtových a měnových, do budoucna ještě musí zapracovat na politických reformách, zejména v oblasti soudnictví, boje s korupcí či organizovaným zločinem.
Někteří představitelé eurozóny dle FT uvedli, že „Bulharsko by mělo pod dohledem Komise důkladně implementovat potřebné reformy“, a to především v zájmu stability a integrity finančního systému a boje s (finanční) kriminalitou.
Komisař Dombrovskis k bulharským reformám poznamenal, že: „Reforma soudů, boj proti korupci a organizovanému zločinu bude důležitým faktorem celkového hodnocení, zdali Bulharsko bude připraveno přistoupit k mechanismu směnných kurzů či nikoliv.“
I když je tedy Bulharsko pomalu před dveřmi eurozóny, v rámci následujících 12 měsíců musí pokročit v reformách, na kterých se s představiteli eurozóny dohodlo.
Autor: Euroskop
