Euroskop, Deutsche Welle, 7. 8. 2018
Německo se v poslední době potýká s nedostatkem personálu ve vojenských řadách a nedaří se mu rekrutovat nové profesionální vojáky. Část vládnoucích křesťanských demokratů (CDU) proto otevřela otázku možného znovunastoletí povinné vojenské služby. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že německá veřejnost je tomuto kroku poměrně nakloněna.
Všeobecná branná povinnost byla v Německu zrušena v roce 2011, kdy se Berlín rozhodl jít cestou profesionální armády. Před tímto rozhodnutím byli mladí Němci povinni vojenské služby, mohli si však zvolit mezi možností nastoupit na klasickou vojenskou službu v armádě (Bundeswehru) či podstoupit civilní službu např. ve zdravotnictví či sociálních službách.
Ačkoliv se v současnosti Bundeswehr skládá pouze s profesionálních vojáků a dlouhodobě nasmlouvaných kontraktorů, německá armáda stále dává přednost krátkodobému, placenému výcviku z řad německých dobrovolníků.
Branná povinnost rezonuje uvnitř CDU
Minulý pátek tajemnice CDU a bývalá zemská premiérka spolkové republiky Sársko Annegret Kramp-Karrenbauerová podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung do budoucna přislíbila „velmi intenzivně“ diskutovat o tématu vojenské služby a povinných odvodů. Byť její vyjádření působilo vágně, bylo dosti překvapivé.
Sama Kramp-Karrenbauerová dle svých slov v poslední době procestovala Německo, aby diskutovala důležitá a aktuální témata se členy CDU, která by měla být projednána na nadcházejícím křesťanskodemokratickém sjezdu. Ten je prozatím plánován na prosinec tohoto roku.
Téma branné povinnosti mezi členskou základnou CDU rezonovalo, společně také s obavou o „ztrátu společenské soudržnosti.“ K vojenské službě později Kramp-Karrenbauerová na svém twitteru poznamenala, že: „Existuje spousta možností, jak zemi sloužit.“ Tím narážela nejen na možnost vojenské služby, ale také zdravotnickou, resp. sociální alternativu k tradičním odvodům.
Povinná vojenská služba byla v SRN zrušena v roce 2011, kdy se Německo dalo cestou profesionální armády. Zdroj: Flickr Bundeswehr
Podpora od straníků
Další členové CDU iniciativu tajemnice strany podpořili, avšak zůstali stejně neurčití. Lídr mládežnické organizace Paul Ziemak hovořil o „komunitním roce“, během něhož by mladí studenti absolvovali vojenskou službu. Tímto termínem se Ziemak vrátil ke dříve užívanému pojmu „sociální rok“, který existoval jako alternativa k regulérní službě před jejím zrušením v roce 2011.
„Žijeme ve skvělé a bohaté zemi. Komunitní rok tak nabízí příležitost, jak se státu nějakou cestou odvděčit a posílit jednotu země,“ poznamenal dvaatřicetiletý Ziemak dle serveru Deutsche Welle.
Z CDU však zaznívá i kritika
Na druhé straně je nesouhlas slyšet třeba z úst křesťanskodemokratického poslance Bundestagu Henninga Otteho, který se na případné znovuobnovení branné povinnosti dívá se značnou dávkou skepticismu. K návratu vojenské služby poznamenal, že: „Hromadné odvody jsou zastaralé a Německu nijak nepomohou vyřešit bezpečnostní problémy, které před ním v současnosti stojí“.
Kriticky se k nápadu staví také bývalý ministr obrany za CSU Karl-Theodor zu Guttenberg, který varoval před velkou finanční zátěží. Dle něj by totiž obnova vojenské služby, která by se mohla dotknout až 700 tisíc mladých Němců, vedla k nutnosti rozpočtových škrtů v jiných oblastech, které by se nutně promítly do snížení investic např. do vojenské techniky.
Socialisté a liberálové proti, AfD souhlasí
Vnitrostranická debata uvnitř CDU se však dostala na spolkovou úroveň a dá se říct, že se týká celé německé politické scény. Koaliční sociální demokracie (SPD), která má k tomuto tématu dlouhodobě negativní postoj odmítla, že by současná vláda mohla kdy schválit zákon obnovující vojenskou službu.
Kriticky se k návrhu staví i liberální demokraté (FDP), kteří návrh označili za „absurdní“ a „příšerné plýtvání peněz“, jak poznamenal britský The Telegraph.
Pozitivně se naopak k obnově staví Alternativa pro Německo (AfD), která by tento návrh plně podpořila. Poslankyně AfD Alice Weidelová později zrušení povinné služby označila za „velkou chybu“.
Kritici CDU pak tvrdí, že se křesťanští demokraté snaží prostřednictvím tohoto tématu jen přilákat zpět ztracené voliče, kteří ji během voleb opustili a přiklonili se k AfD.
Autor: Euroskop
