Petr Pospíšil, Euroskop, 28.8.2018
V dnešním, v pořadí již devátém díle našeho seriálu o projektech PESCO se zaměříme na projekt, který se má poučit z nezdarů dřívějších pokusů o vytvoření speciálního zárodku unijních ozbrojených sil. Bojové skupiny Evropské unie EU Battle Groupsse však příliš neosvědčily. Projekt operačního střediska pro reakci na krize (EUFOR Crisis Response Operation Core, zkráceně EUFOR CROC) má přinést kýžený účinek v podobě efektivních unijních sil speciálního určení.
Jedná se o projekt, u jehož zrodu stojí oba státy považované za hnací motor současné evropské integrace – Německo a Francie. Garantem projektu je Berlín, ovšem rovněž angažmá Paříže má nemalý význam, a to i s ohledem na důležitost koordinace s návrhy prezidenta Emmanuela Macrona v oblasti bezpečnosti a obrany v čele s evropskou intervenční iniciativou (o té jsme na Euroskopu informovali zde). Francii a Německo na seznamu členských zemí doplňuje trojice dalších středomořských zemí – Španělsko, Itálie a Kypr.
Katalog schopností umožní rychlejší reakci na krize
Dle navrhovaného projektu PESCO má být pomoc poskytována na ad hoc bázi v případě, že náhle vyvstane potřeba. V rámci projektu má dojít k vytvoření katalogu konkrétních vojenských sil a schopností, které jsou k dispozici a mohou být aktivizovány v případě, rozhodne-li se Evropská unie spustit operaci.
Projekt se omezuje na pozemní síly a jeho cílem je umožnit ze zemím, účastnících se projektu, shromáždit jednotky o celkovém počtu až 60 tisíc vojáků. Zjednodušeně tedy má projekt vést k ustavení nasazení schopných, interoperabilních sil, které by byly podřízeny jednomu společnému velení.
Sjednotí se hodnocení hrozeb i plánování vysílání sil
V první fázi se projekt zaměří na inventuru současných schopností Evropské unie v oblasti krizového řízení. Pozornost bude věnována jednotnému mechanismu hodnocení hrozeb a společnému plánování vysílání ozbrojených sil. Díky tomu by reakce po vzniku krizové situace měla být rychlejší, což posílí akceschopnost Evropské unie i efektivitu jejího krizového řízení.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
