doc. Ing. Jiří Dušek, Ph.D., psáno pro Euroskop, 23.10.2018
V úterý 16. října 2018 pokračovala v Českých Budějovicích série debat s občany o konkrétních aspektech evropské integrace, iniciovaná francouzským prezidentem Emmanulem Macronem. Jejich ambicí je přiblížit Evropskou unii občanům a dát jim bezprostřední možnost vyjádřit se k aktuálním evropským problémům a otázkám.
Sumarizace výsledků těchto konzultací proběhne v závěrečné zprávě, jejíž obsah bude představen na summitu Evropské unie v rumunském městě Sibiu dne 9. května 2019, bezprostředně před volbami do Evropského parlamentu. Částečně se tak jedná i o zhodnocení funkčního období Evropského parlamentu a Evropské komise v letech 2014-2019.
Občanské konzultace jsou nejnovějším pokusem o změnu komunikace Evropské unie s cílem zapojit více občany do procesů rozhodování EU, která se snaží vyvarovat se negativních zkušeností a neúspěchů z minulosti. Posilování komunikace Unie s veřejností však není v novodobé historii výjimečné. Evropská unie se na něj začala intenzivněji soustředit od roku 2005, kdy francouzští a nizozemští voliči odmítli v referendech evropskou ústavní smlouvu. Experti za jeden z hlavních důvodů tohoto fiaska označili nedostatečnou důvěru občanů ve společný evropský projekt a evropskou integraci.
Nedostatečná komunikace v minulosti vedla k nedůvěře v EU
Vůdčí osobností tohoto procesu byla švédská politička Margot Wallströmová, viceprezidentka Evropské komise a evropská komisařka pro institucionální vztahy a komunikační strategii (2004-2010). Tento pokus bohužel skončil neúspěchem a Evropská komise následně přidružila komunikační portfolio k jiným, méně významným, agendám. Není tedy překvapivé, že řada států a jejich občanů má k Evropské unii skeptický či dokonce negativní postoj.
Rektor Vysoké školy evropských a regionálních studií Jiří Dušek zahajuje debatu. Za jeho zády jsou panelisté (zleva Zuzana Roithová, Pavel Svoboda, Luděk Keist a Jan Plojhar). Zdroj: Úřad vlády
Například podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z jara 2018 důvěřuje v Česku EU pouhých 37 procent lidí. Euro podporuje jen 23 procent Čechů, kteří mají ke společné měně nejméně kladný vztah z celé Unie. Paradoxně se ale 59 procent Čechů cítí být občany EU. Změna těchto postojů však nepřijde sama o sobě, je nutné ji podpořit rozsáhlým šířením informací a aktivní komunikací Evropské unie, ústředních orgánů státní správy i regionálních osobností, o což se snaží právě občanské konzultace v Praze, Brně a regionech ČR.
Panelisté zastupovali veřejný i privátní sektor
Do Českých Budějovic v rámci této aktivity zamířili čtyři panelisté. Prvním řečníkem byla MUDr. Zuzana Roithová, česká politička a manažerka, původním povoláním lékařka, v letech 2004-2014 poslankyně Evropského parlamentu, nyní předsedkyně představenstva společnosti Jihočeské nemocnice. Paní Roithová podle think-tanku Evropské hodnoty ve volebním období 2009-2014 patřila mezi nejaktivnější české europoslance. Druhým panelistou byl doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph. D., D. E. A., právník, vysokoškolský pedagog a politik KDU-ČSL, jejímž členem je od roku 1990. V roce 2009 byl ministrem bez portfeje a předsedou Legislativní rady vlády České republiky. Od roku 2014 působí jako poslanec Evropského parlamentu a předseda jeho právního výboru.
Komerční sféru zastupovali zbývající dva panelisté – Ing. Luděk Keist, ředitel úřadu Jihočeské hospodářské komory, a Mgr. Jan Plojhar, který je již pátou generací v českobudějovické rodinné firmě Plojhar s.r.o., jejíž historie sahá až do roku 1888. Pan Plojhar zároveň působí v mezinárodní neziskové organizaci JCI, která poskytuje mladým lidem příležitosti stát se lídry a měnit svět kolem sebe k lepšímu. Po krátkém úvodním slovu pověřeného rektora Vysoké školy evropských a regionálních studií doc. Ing. Jiřího Duška, Ph. D., moderátora debaty, se jednotliví hosté krátce představili a shrnuli historické motivy a vývoj evropské integrace, stejně jako její budoucnost a dopady na život běžných občanů, firem a státu. Konzultace se kromě panelistů zúčastnilo více než šedesát zájemců z řad veřejnosti různého věku i pohlaví, od studentů po seniory či maminky s dětmi, což je dokazuje, že ze strany veřejnosti existuje po těchto akcích společenská poptávka.
Pro Jihočechy je velkým tématem zemědělská politika
V rámci diskuze zazněla řada zajímavých otázek poukazujících na skutečnost, že informovanost o EU není v Česku dostatečně zajišťována nejen prostřednictvím komerčních, ale i veřejnoprávních médií, o čemž svědčí pouze tři akreditovaní čeští novináři v Bruselu. Jak je pro jižní Čechy typické, objevilo se několik otázek týkajících se zemědělství – nejen negativních dopadů vstupu ČR do EU, ale též problémů s nadměrnými dovozy ovoce a zeleniny ze zahraničí, ztráty potravinové soběstačnosti, vysoké úrovně regulace a neschopnosti státu podpořit a zvýhodnit domácí producenty potravin a zemědělských výrobků (např. při dodávkách do nemocnic apod.).
Českobudějovickou občanskou konzultaci sledovalo více než šedesát hostů z řad publika. Zdroj: Úřad vlády
Diskutovalo se i o roli a síle lobby francouzských a polských zemědělců, tzv. „francouzského a polského traktoru“. Došlo i na specifická, ale neméně aktuální témata, v podobě pohybu zboží ze zahraničí a jeho případného omezování, kdyby od roku 2021 mělo být zrušeno osvobození od DPH u malých zásilek do hodnoty 22 eur.
Debatovalo se i o možném zavedení eura
Debata přispěla i k dlouhodobé diskuzi o (ne-)zavedení eura v ČR, zejména s ohledem na povinnost stanovení termínu zavedení eura v ČR, navzdory početným zastáncům zachování české koruny. Zejména mezi nejmladší generací stále rezonují dopady devalvace a revalvace české koruny ze strany České národní banky a obavy z jejich dalšího opakování bránícího procesu zavádění eura.
Opomenut nebyl ani další problém evropské integrace, a to kvalita a kvantita evropských předpisů a jejich někdy až absurdní transpozice do právního řádu národních států. V rámci občanské konzultace ostatně proběhla i malá vědomostní soutěž mezi posluchači, která se týkala počtu legislativních aktů Evropské unie, správná odpověď ve výši 80 tisíc jen dokumentuje složitost, ale i komplexnost evropského práva.
V závěru zazněl apel na účast v eurovolbách
Závěr diskuze se s ohledem na pozvolna se blížící volby do Evropského parlamentu v roce 2019 věnoval tomu, jak obecně zvýšit volební účast v ČR a proč by měli lidé přijít k volbám do EP v roce 2019. Zmíněna byla vzhledem k jednoobvodovým volbám i možná chybějící vazba jednotlivých europoslanců a krajů-regionů ČR.
Téměř dvě hodiny plné oboustranně věcné a korektní diskuze ukázaly možnosti formátu občanských konzultací, lze tak jen doufat, že se tento formát osvědčí i v dalších zemích Evropské unie a stane se trvalou a dlouhodobě využitelnou součástí komunikační platformy Evropské unie i národních států.
Autor: doc. Ing. Jiří Dušek, Ph.D., psáno pro Euroskop