Tereza Chlebounová, Euroskop, 31. 10. 2018
Češi ve srovnání s jinými zeměmi EU příliš neholdují sociálním sítím. Využívá je jen 57 % obyvatel, což řadí ČR na 25. místo z celkových 28 členských států. Češi si příliš nezvykli ani na online telefonování a videohovory. Například ke čtení zpráv ale internet používá 91 % obyvatel, téměř nejvíce z EU. Vyplývá to z nové interaktivní publikace evropského statistického úřadu Eurostat.
Interaktivní publikace Eurostatu nabízí přehled o situaci jednotlivých evropských zemí v nejrůznějších oblastech, jako je společnost, ekonomika, přírodní zdroje či životní prostředí. Shromážděná data umožňuje porovnávat jak mezi sebou tak s celoevropským průměrem. Jednotlivé infografiky jsou k dispozici zde.
Ze statistik například vyplývá, že Češi ve srovnání s jinými státy EU zaostávají v používání sociálních sítí jako je Facebook nebo Twitter. Loni je využilo jen 57 % obyvatel ve věku 16-74 let, kteří v posledních 3 měsících byli na internetu. Menší zájem o sociální sítě panuje pouze v Německu (56 %) a Francii (49 %). Rekordmanem je Malta, kde v roce 2017 používalo sociální sítě 87 % lidí.
Češi zaujímají relativně rezervovaný postoj také k telefonování a videohovorům (42 %), poslouchání hudby (47 %) nebo sledování videí online (53 %). Velmi často jim naopak internet slouží ke čtení zpráv (91 %) a vyhledávání informací (87 %).
Podíl lidí ve věku 16-74 let, kteří v roce 2017 využili sociální sítě. Zdroj: Eurostat
Česko má málo vysokoškoláků
Česká republika patří v Evropě k zemím s nižší mírou vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V roce 2017 mělo ve věkové kategorii 25-64 let ukončené vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání 23,9 % lidí. Česko se tak umístilo spolu s Maltou až na 23. místě z celkových 28 členských států EU.
Nejlépe dopadlo Irsko, kde se vyšším vzděláním může pochlubit víc než 45 % obyvatel. Mezi premianty patří také Finsko (43,7 %) a Británie (42,8 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí je podle Eurostatu v Rumunsku (17,6 %), Itálii (18,7 %) a na Slovensku (23,1 %).
Vyššího vzdělání dosahují v EU častěji ženy – vysokou nebo vyšší odbornou školu jich vystuduje třetina (33,4 %), u mužů jde o 29,5 %. V Česku činí rozdíl zhruba 3 procentní body ve prospěch žen.
V ČR sice studuje vyšší školy méně obyvatel, než v jiných evropských státech, na druhou stranu ale Česko patří k zemím, kde relativně málo lidí ukončí vyšší vzdělání předčasně. Podle dat Eurostatu odešlo v roce 2017 ze školy bez dokončení vzdělání 6,7 % studentů ve věku 18-24 let. V celé EU přitom během studia odpadne průměrně 10,6 % studentů.
Podíl Evropanů ve věku 25-64 let, kteří měli v roce 2017 vystudovanou vysokou nebo vyšší odbornou školu. Zdroj: Eurostat
Průmyslové i ekologické Česko
Necelé tři čtvrtiny Evropanů (73,9 %) jsou zaměstnány v oblasti služeb, zhruba pětina v průmyslu (21,6 %) a jen 4,4 procent obyvatel pracuje v zemědělství. Sektor služeb výrazně převažuje u států, jako jsou Lucembursko, Belgie, Nizozemsko nebo Británie, kde pohlcuje více než čtyři pětiny všech zaměstnanců. Naopak v Rumunsku nebo Bulharsku hraje stále ještě relativně podstatnou roli zemědělství, v němž pracuje 23,7 %, respektive 18,9 % lidí.
Česká republika je vůbec nejprůmyslovějším státem Evropské unie, sektor průmyslu zde zaměstnává 36,6 % obyvatel. Služby poskytují zaměstnání 60,3 % lidí, zatímco v zemědělství už pracují jen 3 %.
Česko patří k zemím EU, kde je největší podíl zemědělské plochy využíván k ekologickému farmaření. Zatímco ve většině států se jedná o jednotky procent, v ČR slouží k ekologickému zemědělství 14 % celkové plochy. Premiantem je v tomto směru Rakousko, kde se k ekofarmaření využívá necelá čtvrtina zemědělské plochy.
V Čechách je levněji než v EU
Úroveň cen je podle dat Eurostatu v České republice výrazně nižší než celoevropský průměr. Pokud tento průměr zemí Evropské unie označíme jako 100 %, v roce 2017 dosahovaly ceny v Česku jen 64 %. Nejvyšší ceny najdeme v nečlenských státech Islandu (171,6 %), Švýcarsku (165,6 %) a Norsku (151,9 %). V rámci EU ceny nejvíce tíží Dány, kde je úroveň cen o 41,2 procentních bodů vyšší než je evropský průměr. Nejnižší ceny zaznamenaly Bulharsko (44 %) a Rumunsko (48,4 %).
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU vyjde Čechy levně zejména doprava (pořízení a údržba vlastního vozidla i veřejná doprava), hotely, restaurace a bary.
Interaktivní publikace Eurostatu umožňuje porovnat situaci v evropských zemích v různých oblastech, například ve využívání možností, které nabízí internet. Zdroj: Pixabay
Ženy se v ČR průměrně dožijí 82 let
Podle dat Eurostatu vzrostla populace Česka od roku 1960 o milion obyvatel na současných 10,6 milionů. Na Islandu nebo v Lucembursku se za stejnou dobu populace zdvojnásobila. Počet obyvatel se v Evropě nejvíce zvýšil v Lichtenštejnsku, a to z 16 na 38 tisíc. Ne všude ale lidí během uplynulých desetiletí přibylo – v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku a Lotyšsku je naopak obyvatelstva méně než v roce 1960, mimo jiné v důsledku pracovní migrace.
Podle dat Eurostatu se v Evropě výrazně zvýšila délka dožití. V roce 2002 se v Česku muži dožívali v průměru 72,1 let a ženy 78,7 let. Letos narozené děti mají šanci, že se průměrně dožijí 76,1 let, pokud jsou mužského pohlaví. Novorozenci ženského pohlaví si budou moct užívat života v průměru dokonce do 82,1 let.
Nejdelšímu životu se těší ženy ve středomořských státech – Španělsku (86,3 let), Francii (85,7 let) a Itálii (85,6). Mužům nejvíce svědčí život ve Švýcarku (81,7 let), Itálii (81 let) a Norsku (80,7 let).
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
