Euroskop, čtk, Evropská komise, 8. 11. 2018
České hospodářství letos poroste o 3 % a zpomalí tak svůj růst 4,3 % v loňském roce. Vyplývá to z pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi Evropské komise, která potvrdila svůj letní odhad. Pro příští rok zopakovala Komise odhad růstu českého hrubého domácího produktu (HDP) o 2,9 %, pro rok 2020 odhaduje růst české ekonomiky na 2,6 %. Tento i následující rok by měly podle prognózy růst všechny ekonomiky Evropské unie.
V České republice bude hlavním motorem růstu HDP domácí poptávka. Riziko podle Komise představuje nedostatek pracovních sil a závislost na vnějších faktorech. Míra inflace by se měla postupně ustálit na dvouprocentním inflačním cíli. Komise očekává pro letošek snížení rozpočtového přebytku na 1,4 % z 1,5 % v roce 2017.
Spotřebitelskou důvěru podporuje nárůst mezd, platů a důchodů, přičemž rostoucí platy ve státní sféře a vyšší důchody zvyšují i veřejné výdaje, píše Komise. Negativně přispívá k meziročnímu růstu HDP vývoz, právě i díky růstu reálných mezd. Komise dále odhaduje po letošním vrcholu zpomalení růstu investic v Česku.
České i evropské ekonomice se daří dobře, tempo růstu klesá pomalu, snižuje se nezaměstnanost i zadluženost. Zdroj: Pixabay.com
Česko podle prognóz drama nečeká
„Čerstvě zveřejněná prognóza z dílny Evropské komise podporuje názor finančních trhů jak na hospodářský vývoj v České republice, tak v eurozóně a v Evropské unii obecně,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Upozornil, že Evropská komise, Česká národní banka i české ministerstvo financí zveřejnily prognózy v průběhu jednoho týdne. „Tyto prognózy v souhrnu nečekají žádné drama ani na straně vývoje inflace, ani ohledně výhledu růstu HDP,“ dodal.
Ministerstvo financí ve své nové prognóze z tohoto týdne čeká růstu ekonomiky v letošním roce o tři % a příští rok o 2,9 %. Česká národní banka v nové prognóze minulý týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 % a pro příští rok na 3,3 %. Česká bankovní asociace letos očekává růst ekonomiky o 3,3 % a příští rok o 2,9 %.
Evropská ekonomika roste, brzdí ji ale globální nejistota
„Evropské ekonomice se daří dobře a tempo růstu zvolňuje jen pomalu. Tento trend bude podle prognózy pokračovat i v následujících dvou letech, přičemž nezaměstnanost nadále klesá na úrovně, kterých dosahovala naposledy v období před krizí. Veřejný dluh v eurozóně by se měl dále snižovat a schodek zůstane výrazně pod 1 % HDP,“ uvedl Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla.
Představitelé Komise zároveň připomněli, že tempo růstu bude v Evropě tlumit rostoucí globální nejistota, mezinárodní napětí v oblasti obchodu a vyšší ceny ropy. Přetrvávají také rizika v souvislosti s výsledky jednání o brexitu. Po letech intenzivního růstu zaměstnanosti jej pravděpodobně zbrzdí také skutečnost, že v některých členských státech se zpomalí růst trhu práce a více se projeví omezení na straně nabídky.
Nezaměstnanost v eurozóně by se měla v letošním roce snížit na 8,4 %, v roce 2019 na 7,9 % a v roce 2020 na 7,5 %. Ve 27 členských státech (není zahrnuta Británie) by měla nezaměstnanost letos dosáhnout 7,4 % a poté klesnout na 7 % v roce 2019 a dále na 6,6 % v roce 2020. To by představovalo nejnižší míru nezaměstnanosti, která byla zaznamenána od začátku pravidelného sledování tohoto ukazatele každý měsíc od ledna 2000.
Zadlužení klesá v eurozóně i celé EU
Zlepšuje se situace veřejných financí – zadlužení klesá a souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně je nyní pod úrovní 1 %. Ve 27 členských státech EU vzroste schodek veřejných financí z 0,6 % HDP v roce 2018 na 0,8 % v roce 2019 a poté se v roce 2020 sníží na 0,6 %. Celkově se jedná o výrazná zlepšení v porovnání se situací před deseti lety (2009), kdy schodek dosahoval nejvyšší úrovně, a to 6,2 % v eurozóně a 6,6 % v EU.
V eurozóně i v téměř všech členských státech by se měl nadále snižovat poměr dluhu k HDP. Ve 27 členských státech se má míra zadlužení snižovat z 80,6 % HDP v roce 2018 na 78,6 % v roce 2019 a pak na 76,7 % v roce 2020. V rámci eurozóny postupně klesne z letošních 86,9 % na 82,8 % v roce 2020.
Předpokládá se, že celková inflace zůstane během období prognózy mírná. V eurozóně by měla inflace v letech 2018 a 2019 činit 1,8 % a v roce 2020 zpomalit na 1,6 %. V letošním roce zvyšují inflaci rostoucí ceny ropy. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a nezpracovaných potravin, je sice letos zatím relativně nízká, v roce 2020 se však zřejmě znovu stane hlavní hnací silou celkové inflace, a to v důsledku zvyšování mezd při napjaté situaci na trzích práce.
Autor: Euroskop, čtk, Evropská komise
