Životní prostředí v říjnu 2018

09.11.2018
Euroskop

Komise představila novou strategii bioekonomiky, Zákaz plastů na jedno použití projednával EP i Rada, Nový investiční balík do životního prostředí, přírody a klimatu schválen

  • Akční plán Komise v oblasti bioekonomiky klade důraz na změnu způsobu, jakým vyrábíme, spotřebováváme a vyhazujeme nejrůznější výrobky

  • Rada i EP souhlasí s návrhem Komise na úplný zákaz řady jednorázových plastových výrobků, i další regulaci pro výrobce plastu

  • Program LIFE investuje do projektů, které mají zlepšit kvalitu života, životní prostředí a přírodu

Komise představila novou strategii bioekonomiky

  • Rozvoj bioekonomiky může pomoci najít nové, inovativnější způsoby jak zajistit potraviny, čistou vodu a energii a nevyčerpat přitom omezené biologické zdroje.

  • S bioekonomikou by mělo být možné např. vyrábět palivo z mořských řas, recyklovat plasty, přeměňovat odpad v nový nábytek nebo oblečení a využívat vedlejší produkty průmyslových procesů k výrobě ekologických hnojiv.

  • V bioekonomice se také skrývá potenciál vzniku nových pracovních míst, převážně ve venkovských a přímořských oblastech.

  • Komise 11. 10. 2018 představila akční plán rozvoje udržitelné a oběhové bioekonomiky, která má sloužit společnosti, životnímu prostředí i ekonomice EU.

Pozadí

Biohospodářskou strategii avizovali předseda Jean-Claude Juncker a místopředseda Frans Timmermans v prohlášení určeném předsedovi Evropské rady a předsedovi EP coby součást jedné z priorit Komise: nastartovat růst, tvorbu pracovních míst a investice. Bioekonomika zahrnuje všechna odvětví a systémy, v nichž se využívají biologické zdroje. Konkrétně zde spadá zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství, bioenergetika i produkce výrobků z biologických materiálů. Roční obrat činí zhruba 2 bil. € a zaměstnává přibližně 18 mil. lidí. Zároveň je to jedna z klíčových strategií podpory růstu ve venkovských a přímořských oblastech.

Snahou bioekonomiky je zdokonalit a zintenzivnit trvale udržitelné využívání obnovitelných zdrojů a tím pomoci řešit globální i místní problémy, jako je změna klimatu a udržitelný rozvoj. Udržitelná oběhová bioekonomika může přetvořit odpad ze zemědělství, měst, potravinářství i lesnictví do nových produktů s přidanou hodnotou a vytvořit tak nový příjem pro zemědělce, lesníky či rybáře. Mělo by dojít k nahrazení fosilního materiálu obnovitelnými alternativami. Měly by být také vyvíjeny nové, biologicky odbouratelné produkty, včetně náhražek plastů na bázi bioplynu.

Klíčové a sporné body

Na vytvoření udržitelné oběhové bioekonomiky by se měl podílet společně veřejný i soukromý sektor. Komise za tím účelem zavede v roce 2019 14 konkrétních opatření na národní i regionální úrovni zaměřených na 3 hlavní cíle:

1. Rozšířit a posílit odvětví založená na biotechnologiích

Komise chce využít potenciál bioekonomiky k modernizaci evropské ekonomiky a průmyslu a k dlouhodobé a udržitelné prosperitě. Za tím účelem hodlá zřídit tematickou investiční platformu pro oběhovou bioekonomiku s rozpočtem 100 mil. €, jejímž úkolem bude přiblížit biotechnologické inovace trhu a snížit riziko soukromých investic do udržitelných řešení a usnadnit v celé EU vznik nových udržitelných biorafinerií. Bude také podporovat a vyvíjet standardy, označení a zavádění biologických výrobků na trh (jako je např. Ekoznačka EU nebo zelené veřejné zakázky).

2. Rychle rozšířit bioekonomiku po celé EU

V regionech a členských státech zejména střední a východní Evropy existují značné nevyužité rezervy biomasy a využitelného odpadu. Komise se proto chystá vypracovat strategický plán zavádění udržitelných potravinových a zemědělských systémů, lesního hospodářství a produkce výrobků z biologických materiálů. Dále hodlá zřídit nástroj na podporu bioekonomických politik v EU v rámci programu Horizont 2020, který bude zemím EU pomáhat s přípravou vnitrostátních a regionálních programů bioekonomiky a bude provádět pilotní akce zaměřené na vývoj bioekonomiky ve venkovských, pobřežních a městských oblastech, týkající se například nakládání s odpady nebo ukládání uhlíku do země.

3. Chránit ekosystém a porozumět ekologickým omezením bioekonomiky

Ekosystém je ohrožen řadou faktorů, jako je rostoucí populace, změna klimatu nebo znehodnocování půdy. Proto chce Komise zavést celounijní monitorovací systém, který bude průběh přechodu na udržitelnou a oběhovou bioekonomiku sledovat. Bude podporovat získávání poznatků a porozumění specifickým oblastem bioekonomiky pomocí sběru dat a prostřednictvím znalostního centra pro biohospodářství a poskytovat poradenství a prosazovat osvědčené způsoby praktikování bioekonomiky v bezpečných ekologických mezích.

Předpokládaný další vývoj

Komise již vyčlenila na výzkum, demonstrace a zavádění udržitelných, inkluzivních a oběhových řešení postavených na biotechnologiích 3,85 mld. € v rámci programu Horizont 2020. Na období 2020–2027 navrhla vyčlenit na oblast potravin, přírodních zdrojů a biotechnologií 10 mld. € z programu Horizont Evropa.

Odkazy

Zákaz plastů na jedno použití projednával EP i Rada

  • Množství plastového odpadu je nejvíce patrné v mořích a oceánech.

  • Celkově 571 poslanců EP souhlasí s omezením jednorázových plastů.

  • Rada v některých částech požaduje ještě přísnější omezení než Komise.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (KOM(2018)340)

  • Plénum EP 24. 10. 2018 vyjádřilo souhlas s návrhem Komise na zákaz jednorázových plastů v EU s cílem omezit produkci plastového odpadu. Rada se dohodla na postoji k návrhu směrnice 31. 10. 2018.

Pozadí

Komise 28. 5. 2018 navrhla nová unijní pravidla pro 10 druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také pro ztracená a opuštěná lovná zařízení (více v příspěvku „Komise navrhla omezit či úplně zakázat užívání plastů na jedno použití“, Životní prostředí v květnu 2018).

Množství škodlivého plastového odpadu v oceánech a mořích se stále zvyšuje, výše jmenované předměty dohromady tvoří 70 % všech odpadků v mořích. Aby se dosáhlo co nejlepších výsledků, měly by se na různé výrobky uplatňovat rozdílná opatření.

Návrh směrnice vychází ze stávajících pravidel, jako jsou rámcová směrnice č. 56/2008 o strategii pro mořské prostředí a směrnice č. 98/2008 o odpadech, a doplňuje další opatření proti znečišťování moří, například v rámci návrhu na revizi směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, a navrhovaná omezení mikroplastů a oxo-rozložitelných plastů.

Navrhovaná směrnice by měla být přínosem z hlediska životního prostředí i hospodářství. Nová opatření by měla zamezit emisím 3,4 mil. tun ekvivalentu CO2, zabránit škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 mld. € a podle odhadů ušetří spotřebitelům 6,5 mld. €.

Zákaz by se měl dle návrhu Komise vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které by měly být vyrobeny výlučně z udržitelnějších materiálů. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty mají na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě. Členské státy by měly omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků. Mohly by například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.

U produktů, které nelze snadno nahradit, se návrh zaměřuje na jejich omezení prostřednictvím snižování spotřeby v jednotlivých státech, požadavků na design a označování a povinností výrobců ohledně nakládání s odpady / odklízení odpadků.

Výrobci plastových produktů by se měli podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními, pokud jde o nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např. od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojové obaly a kelímky, tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky), vlhčené ubrousky, balonky a lehké plastové tašky. Měli by také obdržet pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.

Klíčové a sporné body

  • EP podporuje zákaz jednorázových talířů, vatových tyčinek, brček a míchátek do roku 2021 i rozšíření restrikcí také na cigaretové nedopalky obsahující plast a ztracená rybolovná zařízení.

Cigaretové filtry jsou totiž po plastových lahvích druhým nejčastějším zdrojem znečištění v mořích v rámci jednorázových plastů. Výrobci tabákových výrobků stejně jako výrobci plastových rybolovných nástrojů by měli podle europoslanců nést náklady na sběr a přepravu odpadu z těchto výrobků. Europoslanci chtějí rozšířit zákaz i o oxo-rozložitelné plasty a obaly rychlého občerstvení z expandovaného polystyrenu. Plastové výrobky bez náhradní alternativy (jednorázové krabičky na sendviče, nádoby na zeleninu, ovoce nebo dezerty aj.) mají být sníženy do roku 2025 o 25 %.

  • Rada na úrovni Coreperu požaduje přesnější definici konkrétních výrobků skupiny jednorázových plastů, na které má být regulace aplikována tak, aby se u jednotlivých výrobků byla zohledněna zejména pravděpodobnost jeho odhození do odpadu.

Rada souhlasí s návrhem, aby nápojové obaly na jedno použití měly připevněná víčka a uzávěry k láhvi, má se však jednat pouze o plastové, nikoliv kovové nebo skleněné obaly. Rada podporuje úplný zákaz plastových talířů (vyjma talířů s plastovým povrchem) a omezení kelímků z expandovaného polystyrenu nebo rozšíření povinnosti výrobců podílet se na nákladech na odstraňování odpadů a šíření osvěty i u dalších výrobků, jako jsou vlhké ubrousky nebo balónky. Obecně se u plastových výrobků má tato povinnost vztahovat dle Rady nejen na výrobce, ale i dovozce a prodejce těchto produktů v rámci EU.

Předpokládaný další vývoj

Jednání meziinstitucionálního trialogu o výsledné podobě návrhu směrnice se plánuje od 6. 11. 2018.

Odkazy

Nový investiční balík do životního prostředí, přírody a klimatu schválen

  • Program LIFE pomáhá řešit některé z největších současných environmentálních problémů, jako je znečištění ovzduší, nedostatek vody, plastový odpad, úbytek biodiverzity a ubývání zdrojů.

  • Na projekty v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů, přírody a biologické rozmanitosti a správy a informací v oblasti životního prostředí půjde nově celkem 196,2 mil. €.

  • Do projektů podporujících zmírnění dopadu změny klimatu a přizpůsobení se této změně a do projektů týkajících se správy a informací v této oblasti bude investováno 46,8 mil. €.

  • Komise 25. 10. 2018 schválila investiční balík ve výši 243 mil. € z rozpočtu EU na projekty v rámci programu LIFE na podporu přírody, životního prostředí a kvality života v rámci snahy o to, aby EU v budoucnu přešla na udržitelnější a nízkouhlíkové hospodářství.

Pozadí

Program LIFE je finančním nástrojem EU pro životní prostředí a oblast klimatu. Byl zaveden v roce 1992 a od té doby z něj bylo v EU i ve třetích zemích spolufinancováno více než 4 600 projektů. Za tu dobu mobilizoval již téměř 10 mld. € a na ochranu životního prostředí a klimatu přispěl částkou více než 4,2 mld. €. Neustále probíhá asi 1 100 projektů. Rozpočet na období 2014–2020 činí 3,4 mld. € v běžných cenách a zahrnuje podprogram pro životní prostředí a podprogram pro oblast klimatu. Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise zvýšit financování programu LIFE o téměř 60 %.

Značná část nových prostředků půjde na investice do projektů, které umožní ve větší míře opětovně využívat plasty. Přeměna tohoto odpadu na suroviny pro automobilový, stavební a balicí průmysl je jedním z příkladů, jak LIFE v praxi přispívá k dosažení cílů evropské strategie pro plasty v rámci oběhového hospodářství. Mezi opatření týkající se klimatu patří mimo jiné praktická podpora členským státům, které připravují své vnitrostátní plány v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, které jim pomohou společně snížit do uvedeného roku emise skleníkových plynů alespoň o 40 %. Program by měl také pomoci zemědělskému a lesnickému sektoru přizpůsobit se změně klimatu a zlepšit odolnost komunit vůči extrémním klimatickým jevům, jako jsou povodně, vlny veder či nedostatek vody.

Klíčové a sporné body

Finanční prostředky EU z programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu mobilizují další investice, takže na 142 nových projektů půjde celkem 430,7 mil. €:

  • 55 projektů programu LIFE zaměřených na životní prostředí a účinné využívání zdrojů mobilizuje 163,5 mil. €, přičemž EU poskytne z této částky 82,4 mil. €. Tyto projekty se týkají činností v oblastech ovzduší, životního prostředí a zdraví, účinného využívání zdrojů, odpadů a vody.
  • 40 projektů zaměřených na přírodu a biologickou rozmanitost podpoří provádění směrnic EU o ptácích a o přírodních stanovištích a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Celkový rozpočet na ně činí 153 mil. €, z čehož EU přispěje částkou 97,5 mil. €.
  • 15 projektů zaměřených na správu a informace v oblasti životního prostředí má za cíl zvýšit povědomí o environmentálních otázkách. Celkový rozpočet na ně činí 27,2 mil. €, z čehož EU přispěje částkou 16,2 mil. €.
  • 11 projektů zaměřených na zmírňování změny klimatu disponuje celkovým rozpočtem ve výši 33,7 mil. €, z toho EU přispěje částkou 18,6 mil. Tyto granty se udělují na nejlepší osvědčené postupy, pilotní a demonstrační projekty ve 3 tematických oblastech: průmysl, započítávání/vykazování emisí skleníkových plynů a využívání půdy, lesnictví a zemědělství.
  • 17 projektů zaměřených na přizpůsobování se změně klimatu mobilizuje 44,2 mil. €, přičemž EU poskytne z této částky 22,9 mil. Tyto granty se udělí projektům zabývajícím se přizpůsobením založeným na ekosystémech, zdravím a dobrými životními podmínkami, přizpůsobením v horských a ostrovních oblastech se zaměřením na odvětví zemědělství, přizpůsobením se změně klimatu ve městech a územním plánováním, posouzením zranitelnosti a strategiemi pro přizpůsobení a vodou (včetně zvládání povodní, problematiky pobřežních oblastí a desertifikace).
  • 4 projekty zaměřené na správu a informace v oblasti klimatu mají za cíl zlepšit správu a zvýšit informovanost o změně klimatu. Celkový rozpočet na ně činí 9,1 mil. €, z čehož EU přispěje částkou 5,2 mil.

V rámci programu LIFE je v ČR investováno do obnovy mokřadů na česko-německé hranici. Národní park Šumava a Bavorský les tvoří rozsáhlou a významnou mokřadní oblast, která je však ohrožena odvodněním, těžbou rašelinišť a klimatickými změnami. Program LIFE pro má zlepšit degradované bažiny a další mokřadní lokality, základní pohyb a distribuci vody v této oblasti.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality