26.11.2018
Úřad vlády
Dnes a zítra probíhá v Bruselu Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. V průběhu prvního dne jednání Rady EU budou ministři diskutovat o oblastech vzdělávání a mládeže, zatímco druhý den se bude zasedání věnovat kultuře, audiovizi a sportu. Především první den jednání, kterého se za Českou republiku zúčastní ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, bude zásadní pro budoucí směrování politik vzdělávání a mládeže v EU. Bude se totiž například jednat o vzájemném uznávání diplomů a výsledků vzdělávání dosažených v průběhu studia v zahraničí, nové strategii pro mládež nebo o Evropském sboru solidarity. Nejdůležitějším bodem jednání však bude bezpochyby dosažení dohody členských států na nastavení programu Erasmus na roky 2021 až 2027.
Témata vzdělávání, odborné přípravy a mládeže se v poslední době dostala do popředí pozornosti předsedů vlád a hlav států členských států EU. Dokládají to například závěry Evropské rady ze 14. prosince 2017, které zdůraznily význam společenského, vzdělávacího a kulturního rozměru politik EU při sbližování evropských občanů a budování společné budoucnosti.
Erasmus
Na jednání by měly členské státy dosáhnout tzv. částečného obecného přístupu o nařízení, kterým se zavadí program Erasmus na roky 2021 až 2027. Dle původního návrhu Evropské komise z června letošního roku by mělo být na program Erasmus v rámci dalšího víceletého finančního rámce vyčleněno zhruba dvojnásobné množství finančních prostředků. Namísto 14,7 miliard EUR v minulém programovém období, by měl mít program Erasmus rozpočet zhruba 30 miliard EUR na roky 2021 – 2027. To by spolu se zvýšením efektivity programu a snížením administrativní zátěže mělo umožnit až ztrojnásobení počtu účastníků.
Česká republika považuje současný program Erasmus+ za stěžejní a velmi úspěšný program evropské spolupráce, který přispívá k budování silnější a soudržnější Evropy a doufá, že se na jeho úspěšnost podaří v dalším programovém období plynule navázat. V rámci vyjednávání Česká republika usilovala o snížení administrativní zátěže pro účastníky a větší zapojení základních a středních škol, například prostřednictvím krátkodobých mobilit žáků a studentů. Tyto požadavky byly v současném kompromisním textu zohledněny. Česká republika i proto považuje kompromis, dosažený při jednáních mezi členskými státy, za vyvážený a v rámci jednání Rady EU jej podpoří.
Autor: Euroskop