Shrnutí semináře Eurocentra Praha.
Jak se Česká republika připravuje na předsednictví v Radě EU pro rok 2022?
Dne 22. listopadu 2018 se v Eurocentru Praha konal další podzimní seminář, který se zabýval blížícím se předsednictvím České republiky v Radě EU. Diskutovalo se zejména o současné roli předsednictví, jak se ČR na předsednictví připravuje vzhledem ke zkušenosti z roku 2009 a jak by mohlo být předsednictví využito ke komunikaci EU s českou veřejností. Vyjádřit své názory a zodpovědět dotazy z publika přišli Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik ÚV ČR, Ingeborg Němcová z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE a Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin.
Přípravy na předsednictví
Ingeborg Němcová na úvod shrnula role třech základních institucí EU, tj. Evropské rady, Evropského parlamentu a zejména Rady EU, jíž bude ČR předsedat ve druhé polovině roku 2022. Předsednictví se netýká pouze jednání samotné Rady, ale ČR bude řídit i všechna jednání v rámci poměrně rozsáhlého systému specializovaných výborů a pracovních skupin. „Přestože nás předsednictví čeká teprve za čtyři roky, pro úředníky je to skoro už zítra,“ doplnil Štěpán Černý. Rozpočtování ČR probíhá tři roky dopředu a již v dubnu 2019 bude potřeba říci, kolik nás bude předsednictví stát. ČR přitom bude připravovat jak jednání výborů a pracovních skupin v Bruselu, tak řadu neformálních summitů a setkání přímo na území České republiky.
Předsednictví ČR v roce 2009
„Češi ukázali, že mají skvělé úředníky a tragické politiky,“ uvedl Ondřej Houska, přičemž citoval článek o českém předsednictví v roce 2009 z deníku Financial Times. Česká státní správa tehdy prokázala, že dovede generovat kvalifikované úředníky, kteří bez nejmenších problémů dokázali řídit již zmíněný rozsáhlý systém výborů a pracovních skupin. Předsednictví tak probíhalo hladce až do pádu české vlády vedené Mirkem Topolánkem, po kterém Česká republika ztratila v Radě EU vliv. Dle Ondřeje Housky je tak evidentní, že na úrovni vysoce postavených úředníků doma či v Bruselu nebude problém se na předsednictví připravit.
Všichni odborníci se přitom shodli na tom, že oproti roku 2009 došlo v následujících letech ke snížení významu předsednictví. Od platnosti Lisabonské smlouvy totiž předsednická země už neřídí velmi významná jednání Evropské rady či Rady pro zahraniční záležitosti a tyto orgány mají v současnosti své stálé předsedy.
Inspirace pro české předsednictví
V reakci na dotaz z publika přítomní odborníci diskutovali, kterou zemí by se mohla Česká republika při přípravě předsednictví inspirovat. Dle Štěpána Černého je naším velkým vzorem Estonsko, které je v současnosti ekonomicky o něco vyspělejší než ČR a při svém předsednictví mělo spoustu zajímavých nápadů, např. z hlediska využívání technologií. Dalšími modely, ke kterým se ČR přibližuje, je nám nejbližší slovenské předsednictví a současné rakouské předsednictví. Paní Němcová upozornila na velmi zajímavý případ Portugalska, pro které se na půl roku naprosto uzavřela domácí politika a jedinou prioritou se stala právě Evropa. Vyvarovat bychom se měli naopak přístupu Rumunska, které čeká předsednictví od ledna 2019. Země však není na předsednictví vůbec připravená a dokonce se debatovalo, zda nedojde k výměně s Finskem, které je na řadě po Rumunsku.
Evropeizace českého veřejného prostoru
V závěru semináře se odborníci shodli na tom, že předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022 je obrovská příležitost pro evropeizaci českého prostoru. Štěpán Černý uvedl, že předsednictví bude doprovázet velké množství stáží a veřejných akcí, které budou sloužit jako komunikační kampaň EU s veřejností.
„Otázkou je, jestli je tato společnost schopná toho využít,“ varovala Němcová. Dříve eurooptimistická veřejnost v roce 1989, kdy většina ani neuvažovala o tom, že bychom do EU nepatřili, se stala v posledních letech velmi euroskeptickou. Ingeborg Němcová přisuzuje velkou roli médiím a tomu, jak EU zobrazují. Pro média je v současné době bohužel přitažlivější podávat zprávy o konfliktních situacích než o zdlouhavém hledání shody, ve kterém spočívá princip Rady EU. V tomto ohledu je nutné, aby česká společnost přijala za svou hodnotu dohody a ne hodnotu konfliktu.
Ondřej Houska při této příležitosti vyjádřil obavy, že mediální pokrytí českého předsednictví bude slabé. Jelikož ČR nebude řídit jednání nejdůležitějších formací Rady (např. Rady pro zahraniční záležitosti, jejíž závěry jsou poměrně jasné, přístupné a srozumitelné pro všechny), podávat zprávy o dohodnutých opatřeních jiných specializovaných formací bude objektivně těžší a bude vyžadovat odbornější znalosti.