V rámci projektu občanských konzultací se uskutečnilo celkem 22 akcí po celé České republice. Občané během nich měli příležitost debatovat s politiky, zástupci státní správy a významnými osobnostmi regionů o budoucím směřování EU. Jak konzultace dopadly, jaká byla nejčastěji skloňovaná témata a podněty účastníků? Přečtěte si shrnutí závěrečné zprávy na Euroskopu.
Občanské konzultace, které se konaly po celé Evropské unii, vznikly z iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Hlavním cílem bylo dát občanům prostor vyjádřit se k evropským záležitostem a diskutovat o nich s těmi, kdo se podílejí na vytváření evropské politiky.
V České republice se v rámci projektu občanských konzultací konalo během několika měsíců 22 akcí v 11 městech. Debat se zúčastnilo celkem 2 128 občanů všech věkových kategorií. Kromě toho se uskutečnila řada doplňujících přednášek a seminářů jak v hlavním městě, tak v regionech. Závěrečné vyhodnocení a výsledky debat naleznete níže. Shromážděné podněty občanů budou představeny na zasedání Evropské rady v Bruselu.
Občané debatovali o fondech či fake news
Diskuze se dotkly celé řady aktuálních témat souvisejících s Evropskou unií. Mezi nejčastější patřila problematika evropských fondů, možnosti jejich čerpání, nastavení podmínek pro získání dotace a související administrativní zatížení. Velký zájem účastníci debat projevovali také o politiku ochrany životního prostředí.
V diskuzích se hojně objevovalo i téma sociální politiky, například odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, fungování volného pohybu na vnitřním trhu nebo měnová politika a možnost přijetí eura v ČR. Dalším často zmiňovaným tématem byla problematika fake news a role médií v kontextu aktuální situace na mezinárodní scéně, ale také třeba oblast vzdělávání, zejména důležitost jazykové vybavenosti a mediální výchovy.
Účastníci konzultací se často zajímali také o obchodní politiku a obchodní vztahy se třetími zeměmi nebo společnou zemědělskou politiku, zejména pak o otázku regionální soběstačnosti a konkurence mezi výrobci z různých členských států. Diskutovalo se také o migraci, například o situaci v České republice ve srovnání s jinými zeměmi nebo kompetencích Evropské unie v této oblasti.
Politici, zástupci státní správy i regionální osobnosti si vyslechly názory, obavy a přání českých občanů týkajících se budoucnosti EU. Závěrečné akce se zúčastnili státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (vpravo) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (vlevo). Zdroj: Úřad vlády
Co by měla EU v budoucnu zlepšit?
Z debat vzešla řada podnětů – EU by se například podle některých občanů měla v budoucnu zaměřovat především na oblasti, kde má její aktivita přidanou hodnotu, více respektovat různé názorové proudy členských států nebo zjednodušit administrativu.
Podle části diskutujících by měla Unie zlepšit komunikaci směrem k veřejnosti, lépe vysvětlovat legislativu a fungování EU. Přicházely také podněty týkající se nastavení a kontroly evropských strukturálních a investičních fondů nebo třeba zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním trhu.
Konzultace probíhaly téměř půl roku
V České republice byl cyklus konzultací na téma „Jakou Evropu opravdu chceme?“ slavnostně zahájen 10. května v Praze za účasti předsedy vlády Andreje Babiše a francouzské ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau. Během následujících měsíců pak proběhly diskuze v Brně, Litomyšli, Olomouci, Jihlavě, Kroměříži, Opavě, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Liberci.
Občanské konzultace uzavřela 7. listopadu závěrečná akce na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, které se zúčastnil státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Během ní byly zhodnoceny výsledky konzultací a shrnuta témata, která nejčastěji zaznívala.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop