Euroskop, čtk, 2. 1. 2019
Předsednickou zemí Evropské unie se od včerejška na šest měsíců stává Rumunsko, pro které půjde o premiéru v této roli. Letošní první pololetí přitom bude na události bohaté: ke konci března má z evropského bloku vystoupit Británie a v květnu se konají volby do Evropského parlamentu.
Připravenost Bukurešti na předsednickou funkci již stihli zpochybnit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i rumunský prezident Klaus Iohannis, kritik současné rumunské vlády.
Samo rumunské předsednictví jako své priority uvádí snahu překonávat regionální rozpory v Evropě, podporu konkurenceschopnosti EU, ale také lepší vnitřní i vnější bezpečnost bloku.
Rumunsko může také výrazněji posunout diskuzi o spolupráci EU se zeměmi západního Balkánu, zejména s Makedonií a Albánií (o prioritách rumunského předsednictví jsme Vás již informovali zde).
Březnový brexit a květnové volby do Evropského parlamentu
Chystané květnové volby do Evropského parlamentu znamenají, že intenzivní bude zejména první čtvrtletí rumunského předsednictví. V tomto období totiž musí být dojednané klíčové změny, aby je stihli schválit ještě stávající poslanci Evropského parlamentu na své poslední schůzi v dubnu.
Zásadním způsobem ale dění v EU v příštích měsících ovlivní brexit. Ať už Británie odejde podle smlouvy s přechodným obdobím, či bez dohody, skončí její členství v EU pravděpodobně 29. března. V květnu se v rumunském Sibiu sejdou premiéři a prezidenti zbývajících 27 zemí bloku a proberou, co s unií dál.
Zdroj: Rumunské předsednictví 2019
Junckerovy pochybnosti o předsednictví
Připravenost Rumunska převzít předsednictví Evropské unie ke konci prosince zpochybnil předseda Evropské komise Juncker. Podle něj je země dobře připravená technicky, ale nikoli pokud jde o schopnost dělat politické kompromisy. Právě tato vlastnost přitom bude v posledních měsících před brexitem důležitá.
“Myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,” uvedl J.-C. Juncker.
Ministři rumunské vlády tato slova odmítají, souzní s nimi ale část domácí politické opozice i prezident Iohannis. Ten své pochyby ohledně připravenosti Bukurešti zveřejnil již v listopadu. Předseda vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea, který se premiérem nemůže stát kvůli pravomocnému odsouzení, ho kvůli tomu označil za zrádce země.
Autor: Euroskop
