Libor Škácha, Euroskop, 9. 1. 2019
Nově nastupující rumunské předsednictví Rady čekají dvě zásadní události. První z nich je (prozatím) plánovaný odchod Spojeného království z EU, který je stanoven na 29. března. Druhou klíčovou událostí jsou bezesporu volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční na konci měsíce května. Jakým dalším výzvám a potenciálním problémům může EU v roce 2019 čelit?
Rok, který na Evropu čeká, může být v mnoha ohledech zlomový. Rozhodne se v něm o dalším směřování Unie, jak budou (pře)rozděleny politické síly pro příštích pět let, a o tom, kdo vyplní politický prostor, který vznikne po blížícím se brexitu.
Výzvy a hrozby tak je možné rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřně EU tedy čeká vystoupení Británie z EU a květnové volby do Evropského parlamentu. V neposlední řadě také část členských zemí čekají parlamentní volby, které mohou zamíchat politickými kartami napříč unijními státy.
Mezi vnější výzvy se bezesporu řadí budoucnost hospodářských vztahů ve světě (zejména mezi trojúhelníkem EU-USA-Čína), dění na východní Ukrajině, Krymu, Azovském moři a s tím související vztahy s Ruskem, ať již na úrovni politické, obchodní či bezpečnostní.
Brexit jako událost č. 1
Odchod Spojeného království z EU je bezesporu ústředním tématem začátku letošního roku. Britský parlament bude o dohodě vyjednané premiérkou Theresou Mayovou hlasovat teprve 15. ledna (původní prosincový termín byl britskou vládou odložen pro stálé spory o režim na irsko-severoirské hranici). Ať již tedy Spojené království vystoupí za jakýchkoliv podmínek, jedno je jisté. Unii opustí jeden z lidnatých a diplomaticky a ekonomicky vlivných států, přičemž britský odchod se projeví nejen v otázce unijního rozpočtu.
„Stále se diskutuje o možnosti tvrdého brexitu. Ten by způsobil poměrně značný chaos, ale je stále málo pravděpodobný, s ohledem na to, že ani v britském parlamentu se k tomuto nikdo nechce přiliš uchýlit,“ dodává analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš pro ČT24 k otázce vystoupení Británie z EU bez dohody.
Po brexitu, ať již dopadne jakkoliv, zůstane v EU politický prostor, který bude třeba vyplnit (a to nejen redistribucí křesel v Evropském parlamentu). Z unijního finančního hlediska evropský rozpočet a kapitoly kohezní politiky ztratí jednoho z významných hráčů, jelikož Londýn je jedním z klíčových čistých plátců do rozpočtu.
I když prozatím nevíme, jak budou vládní a opoziční poslanci ve Westminsteru příští úterý hlasovat, v posledních dnech se opětovně objevují spekulace, zejména v britském tisku, o možném odložení brexitu jako takového. Tyto informace však byly ze strany Downing Street 10 včera dle ČTK vyvráceny. Budoucí podobu britsko-unijních vztahů tak určí až ono hlasování v polovině ledna.
Evropské volby a rostoucí hlasy populismu
Květnové volby patří mezi další z klíčových událostí. Jejich výsledek totiž určí rozdělení vlivných pozic v Evropském parlamentu, složení Evropské komise a bude důležitý pro zformování nového leadershipu a další politickou orientaci Unie.
Prozatím se podle průzkumů a studií zdá, že ve volbách posílí strany spíše skeptické k další integraci a naopak ztratí dvě prozatím nejsilnější frakce lidovců (EPP) a sociálních demokratů/socialistů (S&D). Deník Financial Times k možnému oslabení dvou dosavadních lídrů voleb poznamenávají, že: „populisté by mohli získat až mezi 20 a 25 %,“ což by mohlo značně zkomplikovat sestavení většiny v Evropském parlamentu a znesnadnit tak další legislativní a politické procesy.
„Volby změní přirozenou rovnováhu mezi levicí a pravicí. Roztříští se parlament a rozhodovací proces bude daleko kompolikovanější,“ dodává Catherine de Vries z Free University of Amsterdam pro Financial Times.
Nejistota světového hospodářství
Mezi výzvy, které mohou EU negativně poznamenat, je bezpochyby současný vývoj ve světě, a to jak v oblasti politických, tak ekonomických vztahů. Hovoří se zejména o hospodářské spolupráci mezi USA a Čínou a rizikem „spirály“ obchodní války.
Loni oba státy zavedly cla na vzájemný dovoz, přičemž americký prezident Donald Trump k tomuto kroku argumentoval slovy, že: „má za cíl ukončit nekalé převody amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny,“ a dále pak také ochránit americká pracovní místa. Čína na tento krok reagovala recipročně.
Případná eskalace ekonomických vztahů by mohla vážně poškodit světovou ekonomiku a globální hospodářský růst. Skepticky se k vzájemným clům staví i komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Ta k uvaleným clům na svůj twitterový účet napsala: „Eskalace vzájemných cel mezi USA a Čínou je znepokojující. Jasně poškozují světovou ekonomiku. Obchodní války jsou špatné, a nelze je snadno vyhrát.“
Bezpečnost v mezinárodních vztazích
Bezpochyby klíčový je a bude také dění v (blízkém) příhraničí EU. Nedávný konflikt v Azovském moři ukázal, že dění na východní Ukrajině/Krymu a ukrajinsko-ruské vztahy se EU i nadále bezprostředně týkají a tento zamrzající konflikt může a bude do mezinárodního dění dále promlouvat.
Další proměnnou bude také vývoj na poli migrace, její řízení a správa vnějších hranic. Ačkoliv se migrační toky směrem do EU za poslední dobu podařilo snížit, zejména s ohledem na spolupráci se třetími zeměmi, lepší správa hranic a kroky podniknuté jak agenturou Frontex, tak složkami unijních zemí, otázka migrace uvnitř evropské společnosti stále hlasitě rezonuje.
A bude také pravděpodobně jedním z dominantních témat, které se objeví v rámci kampaně do voleb do Evropského parlamentu, které tedy budou patřit, společně s brexitem, mezizásadní události roku 2019.
Autor: Libor Škácha, Euroskop